Švýcarská galerie zaplavená leknínovým rybníčkem, zrekonstruovaný architektonický skvost v Berlíně, největší akvizice v dějinách českých krajských galerií a 40 uměleckých děl instalovaných v uzavřené zóně Černobylské jaderné elektrárny (samozřejmě ilegálně). Co vám budu povídat, na poli umění se toho opět událo docela dost.
Olafur Eliasson zalil švýcarskou galerii rybníčkem
Známý islandský umělec (a můj velký oblíbenec) Olafur Eliasson má ohromný talent pokaždé překvapit. Nejinak je tomu na jeho nové výstavě v basilejské Fondation Beyeler. Minimalistická budova od italského architekta Renza Piana je obklopená leknínovým rybníčkem, který se umělec rozhodl rozšířit i do interiéru. Nechal proto odstranit skleněnou fasádu budovy, rozlil rybník přímo do galerijních prostor a postavil nad něj praktický chodníček pro návštěvníky. Naprosto tak narušil stereotypní představu o sterilních galerijních institucích, kde není radno mluvit nahlas a ničeho se dotýkat, a návštěvníkům tak poskytl úplně novou škálu emocí a možností interagovat s uměním.
Mies van der Rohe v Berlíně
A u špičkové architektury zůstaneme. Berlínská Neue Nationalgalerie se po rekonstrukci znovu otevírá návštěvníkům. Budovu navrhl Ludwig Mies van der Rohe, kterého zřejmě znáte jakožto autora brněnské vily Tugendhat. Úplně první rekonstrukci od dostavby v 60. letech navíc vedl další významný architekt – David Chipperfield, využil co nejvíce původních materiálů a snažil se stavbu co nejvíce přizpůsobit dnešním technologickým potřebám výstavních institucí. Dílům Edvarda Muncha, Pabla Picassa nebo Francise Bacona bude takové prostředí jistě svědčit. A jestli jsem vás k výletu do Berlína doteď nenalákala, přihodím poslední argument: první výstava po znovuotevření začne v srpnu a představí díla Alexandra Caldera.
Foto:Historický pohled na Novou Národní galerii z ulice Potsdamer Straße, 1968. | Foto: Reinhard Friedrich
Největší akvizice v dějinách krajských galerií
Galerie moderního umění v Hradci Králové získala největší akvizici v historii krajských galerií. Za 12 milionů korun obohatila svoje sbírky o téměř 800 děl ze sbírky brněnského galeristy Karla Tutsche (1941–2008). Jedná se převážně o tvorbu významných českých umělců 20. století od Jiřího Sopka přes Alenu Kučerovou až po Jiřího Kovandu. Galerie nákup sbírky vyjednala s jeho bratrem Jindřichem, který se sice se vzpomínkou na bratra loučil nerad, jeho hlavní motivací ale bylo zpřístupnění děl veřejnosti. Mimochodem, část těch nejvýznamnějších děl ze sbírky je právě teď k vidění ve 4. patře galerie.
Chernobyl Papers
Alternativní umělecká platforma s názvem New Scenario ve svých projektech objevuje neobvyklé výstavní prostory. V tom posledním se to povedlo obzvlášť: 40 originálních prací na papíře totiž vystavila přímo v uzavřené zóně Černobylské jaderné elektrárny. S pomocí takzvaných „stalkers“, kteří nelegálně do zóny vstupují, se zakladatelé New Scenario dostali do opuštěných prostor bývalých škol, bytů nebo skladišť. V Černobylu celkem strávili pět dní, během kterých jednotlivá díla rozmisťovali a dokumentovali. Díla, pochopitelně kontaminovaná, už na místě zůstanou navždy. Projekt Chernobyl Papers je přístupný online.
Rozhovor s Damienem Hirstem
Na závěr připojuji další příspěvek z rubriky „víkendové čtení“. Financial Times vydal rozsáhlý rozhovor s uměleckou superstar Damienem Hirstem. Mluvili spolu u příležitosti Hirstovy první výstavy v Paříži, která se chystá ve Fondation Cartier. Hirsta si zřejmě spojíte hlavně s The Physical Impossibility of Death in the Mind of Someone Living, jedním z jeho nejslavnějších děl sestávajících z těla žraloka naloženého ve formaldehydu. V Paříži teď bude k vidění jiná poloha jeho tvorby – monumentální malby třešňových květů. Příjemné čtení přeju!
Úvodní foto: Olafur Eliasson, Life (2021). Installation view: Fondation Beyeler, Riehen/Basel, (2021). Courtesy of the artist; neugerriemschneider, Berlin; Tanya Bonakdar Gallery, New York / Los Angeles. © 2021 Olafur Eliasson. Foto: Pati Grabowicz