Vyznáte se v rozdílech jednotlivých produktů? Jaký je rozdíl mezi investicí a spořením? A který typ ukládání finančních prostředků na budoucnost je pro vás ideální? Tady je sedm důležitých otázek a odpovědí, které vám pomohou pochopit rozdíly mezi investicí a spořením.
1. Proč má cenu investovat?
Každou korunu, kterou nemusíte utratit, je nejlepší ušetřit. A každou korunu, kterou dokážete ušetřit je ideální vsadit na budoucnost. Tak zní dekádami prověřená poučka ekonomů. A díky finančním trhům a možnosti využívat růstu investovaných prostředků můžou dnešní koruny představovat za desítky let třeba tisíce.
Ne nadarmo se říká, že když budete dostatečně dlouho investovat tisícikorunu měsíčně, může z vás být třeba i milionář.
Jak je to možné? V průměru totiž finanční trhy rostou, a to navzdory ekonomickým krizím a propadům. Díky tomu platí, že čím déle investujete, tím více se vám investované prostředky zhodnocují. V průměru za posledních deset let například americký index S&P 500 rostl o 9,2 procenta. A nic na tom nezměnil ani propad o 6,2 procenta, který nastal v nejhorším roce ze sledovaného období.
2. Který produkt nabízí vyšší výnosy?
Je však rozdíl, jestli vsadíte na produkt investiční, nebo spořící. Hlavním rozdílem je výše výnosu. Investice v průměru nesou vyšší výnos. Například akciové indexy vynášejí běžně jednotky procent ročně. Konkrétní akciové tituly mohou růst i o desítky procent ročně.
Naproti tomu spořící bankovní produkty vynášejí maximálně jednotky procent. V současnosti například běžné spořící účty v českých bankách vynášejí cca 5 procent ročně, termínované vklady vynášejí ještě méně.
3. Co nese vyšší riziko?
Vyšší výnosy s sebou tradičně nesou vyšší riziko. I proto jsou investice považovány za rizikovější formu ukládání finančních prostředků. Například v posledních deseti letech se index S&P 500 v průměru měnil o 14,9 procenta, tedy o tolik se proměnil v průběhu roku. To znamená, že kdo vsadil ve špatnou dobu, mohl prodělat.
Žádné aktivum negarantuje vysoký výnos. Ani ochrana vůči ztrátě není nikdy dokonalá. Nástroje, které se běžně jako bezrizikové označují, jsou spíše investice s velmi nízkým, ale ne nulovým, rizikem. Jedná se například o státní dluhopisy ekonomicky robustních zemí, jako jsou Spojené Státy nebo Německo. Ale i investice do státních dluhopisů může skončit ztrátou, především jestli se jich chceme zbavit před splatností.
Naproti tomu spořící produkty nesou nižší, ale stabilní výnos.
4. Co je reálný výnos?
Zejména v dobách vysoké inflace může pro investory být problém to, že takzvaný reálný výnos může být záporný. Reálný výnos zjistíte, když od nominálního ročního výnosu investice odečtete roční inflaci. Zvláště v aktuální vysoké inflaci je v krátkodobém středně rizikovém investování velmi těžké dosáhnout kladného reálného výnosu.
Nicméně u investic tato možnost existuje. Naproti tomu u spoření tato možnost neexistuje. Právě garance výnosu u spořících produktů naznačuje, že při dvouciferné inflaci to není možné. Matematika je jednoduchá: pokud je nyní inflace kolem 15 procent a roční úročení na spořícím účtu je 5 procent, střadatel v reálném vyjádření tratí 10 procent.
5. Jak porazit inflaci?
Krátkodobě porazit inflaci není možné spořícími produkty. Ale je možné ji porazit rizikovějšími investičními nástroji. Ty totiž umožňují roční výnosy v řádech i desítek procent. Jedná se však skutečně o vysoce rizikové nástroje, k jejichž využití by mělo dojít až po konzultaci odborníků, případně lze využít některý z dynamičtějších produktů banky.
6. Jaká jsou nejčastější investiční aktiva?
Z méně rizikových to jsou zejména státní dluhopisy, následují dividendové fondy a akciové fondy, vyšší riziko i výnosy pak nabízejí například veřejně obchodované fondy (takzvaná ETF) a dalšími možnostmi jsou fondy kvalifikovaných investorů či PE-fondy (private equity fondy) či VC-fondy (venture capital fondy).
7. Jaké jsou spořící produkty?
Nejběžnějšími spořícími produkty jsou spořící účet či termínovaný vklad.