Majetek pro rodinu lze vyčlenit do svěřenského fondu

Svěřenský fond lze v České republice využívat už od roku 2014. „Tento institut je v zahraničí poměrně běžný a odborníci dlouho volali po jeho ukotvení i v českém právním systému. Naši zákonodárci se pak při implementaci inspirovali občanským zákoníkem kanadského Québecu, kte­rý je české kontinentální právní úpravě blízký,“ vysvětluje Helena Svárovská, ředitelka J&T Family Office.

Jak to vidí zákon

Otázce svěřenského fondu je v novele občanského zákoníku věnován samostatný oddíl v rámci úpravy správy cizího majetku. Tento institut je zde definován takto: „Podstata svěřenského fondu je v tom, že jeho zakladatel vyčlení ze svého majetku určitou část a svěří ji nějakému účelu. Tím vzniká oddělené vlastnictví, k němuž původní vlastník žádná vlastnická práva již nemá. Tato práva vykonává svěřenský správce, ale ani ten není vlastníkem svěřenského fondu, protože není nadán vlastnickou svobodou (ve smyslu § 951) – naopak, je povinen šetřit a rozmnožovat podstatu svěřenského fondu, dbát o naplňování jeho účelu a respektovat práva beneficientů (neboli obmyšlených).“

Podívejme se nyní na právní definici trochu podrobněji. Majetek, který do správy svěřenského fondu zakladatel vloží, může mít různou podobu: tímto majetkem mohou být jak peněžní prostředky, tak věci hmotné i nehmotné, celé společnosti nebo jen podíly či akcie. Účel je zakladatelem určen ve statutu. Práva vlastníka k tomuto majetku vykonává svěřenský správce. „V tuto chvíli již nelze hovořit o majetku zakladatele, protože založením ztrácí zakladatel veškerá dispoziční práva k tomuto vyčleněnému majetku, ale o majetku ve svěřenském fondu,“ popisuje princip fondu Helena Svárovská.

Pro konkrétní osoby i investice

Zakladatel má ale i v rámci přesně stanového právního vymezení poměrně širokou paletu možností, jak fond nastavit, aby vyhovoval jeho potřebám. Pokud chce zajistit konkrétní osobu (potomky, zaměstnance, společníky aj.), volí fond soukromý. Do zakládací listiny pak buď přesně určí, kdo co dostane a kdy to bude, nebo předá svá přání (formou letter of wishes) správci fondu a pak už je zcela na něm, kdy a jaké plnění jsou obmyšleným poskytnuty.

Svěřenský fond je však také možné založit za účelem investování, tedy za účelem dosažení zisku. „Pro tento druh fondu zakladatel jmenuje za správce osobu s vyššími odbornými znalostmi v oboru investování nebo přímo investiční společnost. Jako vlastník pak vystupuje pouze svěřenský správce, ale zakladatel může za určitých podmínek ovlivňovat investiční chování fondu.. Případné zisky pak mohou být také vypláceny jemu jako obmyšlenému,“ uvádí ředitelka J&T Family Office.

Legislativa také umožňuje svěřenský fond založit jako zvláštní formu investičního fondu. V tomto případě ale nesmí být zakladatel nebo obmyšlený zároveň svěřenským správcem. Tím může být pouze osoba, která je držitele oprávnění ČNB obhospodařovat takový investiční fond.

Pro obecní blaho

Vedle soukromého fondu pak existuje ještě veřejně prospěšný svěřenský fond, jehož hlavním účelem nemůže být dosahování zisku nebo provozování závodu, ale dosahování obecného blaha. Okruh obmyšlených tak může být neomezený, okruh omezuje pouze statut, který může určit kdy, na co, nebo kde budou prostředky fondu vyplaceny. Směřovat můžou například určitému oddělení nemocnice, kde zachránili zakladateli život, na vybavení domu seniorů, v němž dožíval člen rodiny atd. Takový fond může zůstat otevřený pro další vklady jak od zakladatele, tak od dalších přispěvatelů.

Vše definuje zakladatel

Klíčovou roli při nastavení fondu hraje „zakladatel“. Tím může být jak fyzická, tak právnická osoba. Zakladatel určuje obmyšlenou osobu, přičemž se sám touto obmyšlenou osobou může stát, a také jmenuje a odvolává svěřenského správce. Zakladatel se dokonce může nominovat správcem, který se podílí na správě fondu, ovšem v tom případě zákon předepisuje povinnost mít za svěřenského správce třetí osobu. Tato osoba musí být odlišná od zakladatele i od obmyšleného. Zakladatel pak určí účel fondu a vloží do něj vyčleněný majetek.

Založením svěřenského fondu ztrácí kontrolu nad tímto majetkem. Aby správce naplňoval požadavky zakladatele na správu majetku, uzavírají spolu smlouvu, v níž se správce zavazuje tento majetek držet a spravovat. Všechny tyto detaily jsou stanoveny ve statutu, který je povinnou součástí založení fondu a musí být stvrzen u notáře.

Kdo je to obmyšlený

Osobou obmyšlenou neboli beneficientem může být jakákoliv fyzická osoba, a to i osoba bez plné svéprávnosti či osoba nenarozená, nebo právnická osoba. Svěřenský fond tak dokáže velmi dobře zajistit potřeby handicapovaného potomka po smrti rodičů či ještě nenarozených dětí.

„Obmyšlené osoby jsou ze zákona uváděny v evidenci svěřenských fondů. Na zápis do evidence je pak přímo vázaná účinnost jejich jmenování jako obmyšlených,“ upozorňuje Svárovská.

Svěřenské fondy také umožňují stanovit přesné podmínky, za nichž obmyšlená osoba na majetek dosáhne. Pokud se zakladatel fondu obává, že by jeho dědicové „rozfofrovali” získané bohatství, založí svěřenský fond a stanoví podmínky, za kterých mohou dědicové peníze získat. „Tento druh fondů může vzniknout i pořízením pro případ smrti, takže samotný vznik fondu a vložení majetku proběhne až po smrti zakladatele. Je třeba však myslet na nároky nepominutelných dědiců,“ připomíná Helena Svárovská.

Jak je to se zdaněním

Svěřenské fondy jsou považovány za poplatníka daně z příjmů právnických osob a vztahují se na ně tedy obdobná pravidla jako na běžného poplatníka daně z příjmů právnických osob. To znamená, že daň se stanoví ze základu daně zjištěného z výsledku hospodaření upraveného podle běžných pravidel a aplikuje se běžná sazba daně z příjmů právnických osob. Zdaněn je zisk ze zhodnocení majetku ve svěřenském fondu, aktuální sazba činí 19 %.

Zdaňování benefitů je trochu složitější. Daňový režim se liší podle zdroje benefitu, který obmyšlený získává. Ke zdanění zisku dochází v rámci svěřenského fondu, přesto je výplata zisku obmyšlenému zdaněna srážkovou daní ve výši 15 %, obdobně jako je tomu u jiných příjmů plynoucích z podílu na zisku obchodní korporace.

Je-li obmyšleným fyzická osoba, je bezúplatný příjem obmyšleného z majetku vyčleněného do fondu pořízením pro případ smrti osvobozen od daně. Jedná se o bezúplatný příjem srovnatelný s dědictvím, který je od daně osvobozen vždy. V případě výplaty bezúplatného příjmu obmyšlenému z majetku vyčleněného do fondu osobou v příbuzenském vztahu s obmyšleným v linii přímé či vedlejší nebo osobou žijící s obmyšleným ve společně hospodařící domácnosti nejméně po dobu jednoho roku před získáním bezúplatného příjmu z fondu, je toto plnění také osvobozeno od daně. V ostatních případech je bezúplatný příjem obmyšleného předmětem daně z příjmů fyzických osob.

Je-li obmyšleným právnická osoba, podléhá příjem ze zisku svěřenského fondu 15% srážkové dani, přičemž povinnost daň srazit a odvést se vztahuje na fond jako plátce daně, nikoliv na osobu obmyšleného. U bezúplatného příjmu z fondu, který nelze od daně osvobodit, je pak uplatňována 19% daň z příjmů právnických osob.

Když se objeví dluhy

Mnoho zájemců o zřízení svěřenského fondu přirozeně zajímá, co se stane s majetkem, pokud zakladatele, správce či obmyšleného doženou dluhy. I na to zákon myslí.

Je-li v úpadku správce fondu, nemůže být majetek ve fondu předmětem insolvenčního řízení. Za splnění určitých podmínek je majetek ve fondu také v bezpečí v případě, kdy insolvence zakladatele vznikla až po založení fondu a vyčlenění majetku. Pokud však například zakladatel ukryl majetek do fondu v době, kdy byl v insolvenci, může být vložený majetek předmětem insolvenčního řízení.

Je-li vedena proti zakladateli nebo správci exekuci, je majetek ve svěřenském fondu pro exekutora zásadně nepostižitelný. Pokud však jde o právo obmyšleného, který je v exekuci, pak plnění ze svěřenského fondu exekucí postižené bude.