Problémy v energetickém sektoru, mnoho chybných rozhodnutí v uplynulých deseti letech a přehnaná regulace poškozující podnikatelské prostředí jsou hlavními problémy, které se podepisují na nerůstu evropské, a tedy i české ekonomiky. Shodli se na tom významní čeští ekonomové na konferenci Global Investment Summit, která se konala v Martinickém paláci a jejíž hlavní hvězdou byl legendární investor Mark Mobius.
Evropskou ekonomiku nečekají příliš dobrá léta. Shodli se na tom špičkoví tuzemští ekonomové na konferenci Global Investment Summit.
„V postcovidovém světě sledujeme, že se svět dělí na centra, které se vyvíjejí různě. Vidíme rostoucí centra, která jsou zejména v Asii, pak vidíme USA, kde se podařilo vrátit na předcovidovou úroveň růstu a navázat na něj. A pak tu je Evropa, která sice již možná jako celek dosáhla předpandemických hodnot, ale dál neroste. A nerostla již před covidem,“ připomněl hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. „Když to vnímáme jako svého druhu závod, USA jsou před Evropou jednak napřed, a zároveň se jí ještě rychleji vzdalují,“ dodal Sklenář.
Podle ekonomů jsou hlavním důvodem evropského nerůstu rozhodnutí, která Evropská unie učinila v uplynulých deseti letech, zejména v energetické politice. V důsledku nich a přemíry regulace se tak například chemický průmysl, tradičně velmi energeticky náročný, přesouvá do USA. „USA zkrátka nedělaly takové chyby jako Evropa, a Evropa je musí zaplatit. Obnova Evropy nebude rychlá, ani levná,“ připomněl Sklenář.
A ukazuje to vývoj posledních let, kdy se natvrdo projevily dopady evropských experimentů s energetickým sektorem. Konec levných ruských surovin, zejména plynu, způsobil evropským ekonomikám šok, inflaci, která za poslední dekády neměla obdoby, a s ní spojený propad životní úrovně. To se projevilo zejména v zemích střední a východní Evropy, které byly na ruském plynu historicky nejvíc závislé.
„Přitom region střední Evropy byl před covidem nejúspěšnějším v EU, pracovní trh byl vlastně vyčerpán. Když přišel covid a pak energetická krize, byl to enormní šok, který se projevil nejvyšším nárůstem inflace v celé EU,“ uvedl bývalý guvernér České národní banky a hlavní ekonom Generali CEE Holding Miroslav Singer.
České firmy rostou
Podle ekonomů pak na vývoj evropské ekonomiky bude mít ohromný vliv také pokračující trend zkracování výrobních řetězců, tedy takzvaná deglobalizace. Ta je podle hlavního ekonoma J&T Sklenáře celkově negativní, protože Česko je malou otevřenou exportní ekonomikou.
„Ale relativně bychom mohli na deglobalizaci i vydělat, protože se do ČR mohou přesouvat výroby, které byly dříve dál,“ připomíná Sklenář. Podle odborníků je tuzemská pracovní síla na velmi vysoké úrovni, zároveň je v porovnání se západními zeměmi Evropy stále relativně levná.
Výhodou pak může být také růst zbrojního průmyslu, který lze v nejbližších letech očekávat. Podle investorské legendy Marka Mobiuse, který na konferenci také vystoupil, je právě zbrojní průmysl jedním z jasných investičních tipů pro nadcházející období. V Evropě navíc tento sektor byl tři dekády opomíjen, což se nyní kvůli událostem na východě Evropy a na blízkém Východě nejspíš změní.
„A české firmy už ukazují, že jsou opravdu velkými hráči. A nejde jen o to, že Česká zbrojovka koupila Colt, ale také Czechoslovak Group výrazně expanduje, loni koupil většinu v italském výrobci munice Fiocchi Munizione, letos koupil od americké firmy Vista Outdoor její muniční divizi Sporting Products za téměř dvě miliardy dolarů,“ dodal Sklenář.