Míra inflace v dubnu klesla na roční minimum 12,7 %

4-minutové čtení
J&T specialista
sdílení

Petr jako hlavní ekonom sleduje údaje z ekonomiky a finančních trhů, které následně analyzuje, prezentuje a komunikuje dále. Cílem jeho práce je co nejvíce zlepšit výchozí bod pro správné rozhodování o investicích a dalších krocích banky. 


Míra inflace v dubnu klesla na roční minimum 12,7 %
#Ekonomika#Trendy

V dubnu meziroční míra inflace klesla na 12,7 % (15 % r/r v březnu), což je nejnižší hodnota od března 2022. Pokles byl výrazně hlubší, než se očekávalo (13,4 %). Za zpomalením inflace stál z velké části vliv bazického efektu, tj. současné ceny se srovnávají se zvýšenou základnou loňského roku. Navíc tento vliv zesílil nečekaný a hluboký pokles cen potravin (-1,6 % m/m) letos v dubnu. Následně spotřebitelské ceny vůči březnu v průměru meziměsíčně klesly o 0,2 %.

Inflaci hlouběji srazily ceny potravin

Celkové výsledky inflace v dubnu nečekaně výrazně ovlivnily ceny potravin. Očekávaně se projevil efekt zvýšené základny loňského roku, když vloni jako následek nákladového šoku vyvolaného válkou na Ukrajině výrazně poskočila domácí cenová hladina (+1,8 % m/m v dubnu 2022). Očekávalo se, že čistě statisticky tento vliv letos ukrojí z inflace více jak 1,5 procentního bodu. Ovšem letos v dubnu došlo navíc k prudkému propadu cen potravin (-1,6 % m/m), což z míry inflace ukrojilo více jak dalšího půl procentního budu. Letošní pokles cen potravin (-1,6 % m/m) je nejhlubším poklesem cen potravin za duben v historii (data od roku 1995). V dubnu obvykle ceny potravin z hlediska sezónnosti mírně rostly (průměr +0,2 % m/m). Ceny potravin jsou volatilní položka, která ne vždy odráží inflační (poptávkový) vývoj. V dubnu se částečně projevil předchozí pokles cen zemědělských komodit a také došlo ke korekci předešlého nárůstu.


Pozvolný pokles míry inflace

Mimo ceny potravin byly výsledky inflace bez výraznějších překvapení. Dál postupně odeznívá předchozí inflační a nákladový šok. Cenový vývoj u řady položek je sice stále zvýšený, ale postupně se stabilizuje. Celková inflace by měla dál klesat, kdy se bude hlavně projevovat vliv vyšší srovnávací základy, a během léta by se míra inflace mohla dostat pod hranici 10 procent. Nadále hlavním rizikem zůstává, že až odezní nákladové šoky (potraviny, energie), tak inflace v příštím roce zůstane zvýšená kolem 4-5 procent. Celoroční průměrná inflace by měla být letos kolem 11-12 % (15,1 % v roce 2021), kdy na konci roku bude meziroční inflace kolem 8 procent.

Nadále očekáváme, že ČNB na dalším zasedání (21. června) ponechá úrokové sazby beze změny (7,00 %), ale část bankovní rady bude opět hlasovat pro zvýšení sazeb. Výraznější pokles míry inflace může zmírnit diskuzi o potřebě dalšího zvyšování sazeb, ale rizikem pro příští rok zůstává vyšší růst mezd a posun v inflačním očekávání. Úrokové sazby ČNB (7,00 %) by na současné úrovni mohly vydržet nejen letos, ale také i do začátku příštího roku. Koruna k euru v reakci na výsledky inflace oslabila o 10 haléřů na 23,55 CZK/EUR, pak ale korigovala pod 23,50 CZK/EUR.


Pozitivní a negativní vlivy na aktuální vývoj inflace

Jak již bylo naznačeno výše, na současném vývoji inflace se pozitivně (ve směru poklesu) nejvíce podepisuje loňský prudký nárůst cen během 2Q, částečně jako následek nákladového šoku, který vyvolala válka na Ukrajině. Tím vznikla vysoká srovnávací základna, a jak tento nákladový šok odeznívá, vede to letos k poklesu míry inflace. Asi nejvíce extrémní příklad tvoří ceny pohonných hmot. Vloni ceny benzinu i nafty vyskočily na rekordní hodnoty a inflaci zvedly skoro o 1,5 procentního bodu. Naopak letos v dubnu ceny nafty propadly na 1,5letá minima (nejníže od října 2021), pohonné hmoty tedy už k inflaci nepřispívají, naopak ji snižují skoro o jeden procentní bod. Ve stručnosti je to odeznívání předchozího nákladového šoku. Pozitivní faktor je také i předchozí zvýšení úrokových sazeb ČNB, které obrátilo vývoj cen nemovitostí, což dál přispívá k poklesu inflace.

Technicky jako negativní faktor můžeme označit ceny energií. I když na komoditních burzách ceny plynu a elektřiny poklesly, na konečných cenách se to zatím příliš neprojevilo a projeví se pravděpodobně až v druhé polovině roku. Tento faktor způsobuje, že míra inflace letos klesá pomaleji, než by mohla. Ovšem jde spíše o technický a jednorázový faktor, který se projeví časem. Co je horší problém, jsou stále vysoké ceny ve službách, jako jsou ceny v restauracích, dovolených apod. Zdá se, že spotřebitelé akceptují růst cen, zvykli si na něho, a naopak firmy se nebojí ho využívat. Toto ohrožuje dlouhodobý inflační vývoj. Centrální bankéři mluví o tzv. inflačním očekávání. Pokud firmy a domácností počítají s určitým růstem cen, tak se z toho stává samo-naplňující proroctví a brání zpomalení inflace na nízké úrovně.


ČNB vs. vláda, kdo za inflaci může?

Mediálně je to zajímavá přestřelka, ale ekonomicky jde o jasnou záležitost. Inflace je čistě zodpovědnost centrální banky, která má navíc nástroje, jak inflační vývoj ovlivňovat. Vláda sice svojí rozpočtovou politikou může inflaci také ovlivnit, ale to stále nemění první premisu, že ČNB je za domácí inflační vývoj zodpovědná a má postupy, jak inflaci tlumit, i když ji v tom rozpočtová politika nepomáhá. Tedy ČNB měla zvýšit sazby a tlačit na posílení koruny, fakticky utlumit impulz, který do ekonomiky posílá rozpočtová politika vlády. Určitě to není optimální postup z hlediska teorie hospodářské politiky, ale pořád to nesnímá inflační zodpovědnost z ČNB. 


Upozornění

Uvedené informace představují názor J&T Banka, a.s., který vychází z aktuálně dostupných informací v čase jeho zhotovení k výše uvedenému dni. Uvedené informace nepředstavují nabídku, investiční poradenství, investiční doporučení k nákupu či prodeji jakýchkoliv investičních nástrojů ani analýzu investičních příležitostí. Uvedené prognózy nejsou spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti. J&T Banka, a.s., nenese žádnou odpovědnost, která by mohla vzniknout v důsledku použití informací uvedených v tomto materiálu. O případné vhodnosti investičních nástrojů se poraďte se svým bankéřem, investičním zprostředkovatelem nebo jeho vázaným zástupcem.