Domácí průmysl (tvoří přibližně 25 % tuzemského HDP) je podobně jako velká část průmyslu v západní Evropě již od 3Q v poklesu. Kvůli novému koronaviru dochází k omezení sektoru služeb (v ČR tvoří činnosti obchod, pohostinství a doprava asi 20 % HDP. V Itálii jen turistický ruch představuje 14 % HDP). K omezení aktivity dochází napříč celou Evropou, propad tedy nejde snadno kompenzovat jiným kanálem (např. exportem). Omezení se postupně šíří i do USA (viz. omezení kontaktu s Evropou). Celoevropská resp. globální recese je vysoce pravděpodobná. Zatím se nedá odhadnout rozsah propadu, protože různá omezení se stále rozšiřují a jejich délka prodlužuje.
Vládní podpora v boji s ekonomickými následky koronaviru
Na negativní vývoj se snaží reagovat mimo jiné hospodářská politika. Zástupci zemí G7 3. března deklarovali odhodlání koordinovat kroky, aby tlumili negativní dopady koronavirové nákazy na ekonomiku. Například Německo připravuje rámcovou pomoc ekonomice v objemu až 550 mld. EUR (14 % HDP), Itálie prozatím připravila rozpočtový balíček za 28 mld. EUR (1,6 % HDP) a Velká Británie za 30 mld. GBP (1,3 % HDP). Mezinárodní měnový fond oznámil aktivaci až 1 bil. USD. Je patrné, že nejen vlády, ale i nadnárodní instituce se připravují na poskytnutí nezbytné podpory.
Podpora ze strany měnové politiky
Vedle fiskální podpory přispěchaly na pomoc i centrální banky. Například americký Fed na mimořádných zasedáních snížil sazby nejdříve o 50 b.b. a následně až na nulu (dalších -100 b.b.). Současně znovu obnovil program nákupů aktiv („QE“) v objemu 700 mld. USD. Dále podpoří krátkodobý fin. trh objemem až 1500 mld. USD. Obdobné, i když ne tak razantní kroky provádí téměř synchronizovaně všechny významné centrální banky světa (ECB, BoE, BoJ a další). Snaží se předejít krizi likvidity, která se v podobně vypjatých situacích objevuje. Současně vytváří prostor pro podporu ze strany fiskální politiky.