Móda, nebo spása lidstva. Trend longevity nabízí řadu investičních příležitostí

・6-minutové čtení・
J&T specialista
j&t logo
sdílení
J&T Redakce



Móda, nebo spása lidstva. Trend longevity nabízí řadu investičních příležitostí
Inspirace

Zdraví jako nejcennější komodita? Stále častěji se ukazuje, že tomu tak skutečně je. Kolem fenoménu longevity v posledních letech vyrostl celý nový průmysl. Na téma dlouhověkosti a investičních příležitostí v péči o zdraví se zaměřilo potkání pro klienty J&T Banky, jehož se zúčastnil zakladatel Rohlik Group a investor do longevity Tomáš Čupr, zakladatel HX Kliniky Jiří Paseka a vědkyně z IKEM Soňa Štemberková Hubáčková, jež se věnuje výzkumu buněčného stárnutí.


Tomáš Čupr: Budoucností je demokratizovaná prevence

Zakladatel Rohlik Group Tomáš Čupr věří, že moderní technologie zásadně promění způsob, jakým lidé pečují o své zdraví. Díky umělé inteligenci, analýze biomarkerů a personalizované medicíně by se kvalitní prevence mohla stát dostupnou široké veřejnosti. Čupr v tomto oboru vidí obrovskou podnikatelskou příležitost, zároveň však upozorňuje, že rychlost technologických změn přináší investorům značná rizika.

„Moje osobní longevity strategie je zaměřená na mitigaci špatných návyků,“ uvedl Čupr. Jeho cílem není dosáhnout dokonalého zdraví prostřednictvím radikální změny životosprávy, ale využívat dostupné prostředky k tomu, aby se jeho kondice navzdory přibývajícímu věku nezhoršovala. Podle vlastního hodnocení se mu to zatím daří. Je však třeba dodat, že jde o osobní experimentování, nikoliv o klinicky prokázanou účinnost jeho režimu.

Právě v této zkušenosti Čupr nachází podstatu budoucího byznysu s dlouhověkostí. Věří, že většina lidí nechce zásadně měnit svůj životní styl: „Nechtějí přestat jíst oblíbená jídla, omezovat společenský život nebo trávit hodiny cvičením. Přesto by rádi zůstali zdraví a aktivní co nejdéle. Technologie by jim v tom mohly významně pomoci.“

„Největší potenciál je jednoznačně v hyperpersonalizované preventivní medicíně. Ta místo univerzálních doporučení může pracovat s detailními údaji o konkrétním člověku. Krevní testy, fyzické a kognitivní ukazatele či další biomarkery umožňují vytvářet individuální zdravotní strategie, průběžně sledovat jejich účinnost a podle výsledků je upravovat,“ tvrdí Čupr. Zásadní úlohu v takovém systému přitom může sehrát umělá inteligence.


Zakladatel Rohlik Group a investor do longevity Tomáš Čupr na konferenci pro klienty J&T Banky

Zakladatel Rohlik Group a investor do longevity Tomáš Čupr


Právě zde se pak rodí konkrétní podnikatelský cíl. Zdravotní péče by podle Čupra měla projít podobnou demokratizací, jakou se jeho retailová firma Rohlík snažila prosadit v dostupnosti kvalitních potravin. Za hlavní překážku současné prevence totiž považuje její komplikovanost. „Člověk si musí objednat vyšetření, někam cestovat, absolvovat odběry a následně se orientovat ve výsledcích. Moderní služby mohou tyto bariéry odstranit. V Americe již dnes zákazník objedná odběr krve prostřednictvím aplikace, zdravotník přijede domů a výsledky se automaticky zobrazí v digitálním rozhraní,“ popisuje.

Do projektů souvisejících s longevity Čupr podle svých slov investuje přibližně dva až tři roky. Je přesvědčen, že stárnutí populace, rostoucí náklady na zdravotní péči a technologický pokrok vytvářejí dlouhodobou příležitost. A právě rychlost technologických změn je podle něj zároveň největším investičním rizikem.

Jiří Paseka: Zdraví je dlouhodobý projekt každého z nás

Zdravotnictví by se mělo přestat soustředit pouze na léčbu nemocných a mnohem intenzivněji pracovat s lidmi, kteří jsou ještě zdraví. Právě na této myšlence vznikla HX Klinika, za níž stojí mimo jiné podnikatel Daniel Křetínský. Podle jejího spoluzakladatele Jiřího Paseky nastává éra takzvané medicíny 3.0, která díky datům, diagnostice a individuálnímu přístupu dokáže zdravotním problémům předcházet dlouho před jejich prvními příznaky.

„Proto lákáme ty klienty, dokud jsou zdraví, a chceme jim pomoct být zdraví dlouho,“ vysvětlil Paseka.

Za vznikem kliniky přitom stála mimo jiné osobní motivace jejích zakladatelů. Daniel Křetínský podle Paseky hledal místo, kde by se odborníci systematicky a dlouhodobě starali o jeho zdraví i zdraví jeho rodiny a blízkých. Současně potřeboval někoho, kdo by dokázal utřídit nepřeberné množství informací o prevenci, výživě a nejnovějších medicínských poznatcích do srozumitelného a prakticky využitelného systému.


Lékař a spoluzakladatel HX Kliniky Jiří Paseka

Lékař a spoluzakladatel HX Kliniky Jiří Paseka


Právě to pak Paseka i jeho klinika označují za medicínu 3.0. Řada chronických chorob se totiž vyvíjí dlouhé roky, aniž by člověk pociťoval výraznější příznaky. Průběžné sledování zdravotního stavu a vyhodnocování rizikových faktorů proto může umožnit zásah ještě předtím, než nemoc propukne.

Paseka zároveň zdůrazňuje, že lidé by neměli pouze čekat na nové technologie, které jim jednou umožní žít déle. Měli by si aktivně vytvářet zdravotní rezervu, z níž budou moci čerpat v případě nemoci, úrazu nebo ve stáří. „Péče o zdraví se v mnohém podobá řízení dlouhodobého projektu. Musí mít stanovené priority, konkrétní kroky a měřitelné výsledky. Univerzální návod ale neexistuje, protože každý člověk má jiné předpoklady, rizika i životní návyky,“ upozorňuje Paseka.

Klinika proto staví na podrobném vyšetření a měření zdravotního stavu, na jejichž základě lékař s klientem sestavuje individuální strategii. Úspěch potom poměřuje především vývojem zdravotních ukazatelů klientů, kteří se ale na pokroku sami podílejí, protože jinak to nemůže fungovat.

Paseka pak upozorňuje, že inovace, ať už na úrovni vědeckého poznání, nebo technologií, mohou hrát významnou roli, nelze je ale považovat za všemocné. HX Klinika proto buduje vlastní mechanismus hodnocení vědeckých poznatků. Jeho součástí je průběžné sledování odborné literatury, posuzování reprodukovatelnosti výsledků a ověřování, zda lze nové postupy bezpečně a smysluplně zavádět do praxe. Totéž platí pro využití AI. Ta přirozeně může lékařům výrazně pomoci například v automatizaci sběru dat, jejich analýze i porovnávání s medicínskými modely. Paseka ale nevěří, že by technologie mohly plně nahradit lidský vztah mezi lékařem a pacientem.

Soňa Štemberková Hubáčková: Získat investory není snadné

Co je to vlastně stárnutí? A jak je možné, že některý člověk ve čtyřiceti letech má část buněk mnohem opotřebovanějších než jiný člověk, kterému „je“ třeba padesát? Na tyto otázky hledají vědci odpovědi právě nyní, protože mohou přispět k lepšímu pochopení řady nebezpečných procesů v těle.

„Postupem času se začalo zjišťovat, že stáří není jen o vráskách a šedinách, ale že zde velkou roli hraje právě buněčné poškození,“ vysvětluje Soňa Štemberková Hubáčková, která se v IKEM zabývá výzkumem stárnutí buněk. To pak přispívá ke ztrátě funkčnosti tkání a orgánů. Vědci proto rozlišují chronologický věk, tedy počet prožitých let, a biologický věk, který odráží skutečný stav organismu. Na vzniku poškození se podílí řada faktorů, od přirozených biologických procesů přes různé formy stresu až po působení záření, chemických látek nebo některých léčiv.

Jedním z klíčových témat výzkumu jsou takzvané senescentní buňky, někdy populárně označované jako zombie buňky. Jde o buňky, které přešly do zvláštního stavu, přestaly se dělit a změnily své původní funkce, ale v organismu nadále přetrvávají. Problém nastává, když se začnou hromadit a uvolňovat látky, které negativně ovlivňují okolní tkáně. Tyto látky se navíc mohou krevním oběhem dostávat i do vzdálenějších orgánů. Senescentní buňky tak mohou přispívat k rozvoji chronických onemocnění.

Přestože výzkum přináší nadějné výsledky, do běžné klinické praxe má zatím daleko. Právě zde se podle vědkyně ukazuje zásadní význam financování. Vývoj nových terapeutických látek vyžaduje nejen technologické vybavení a laboratorní materiál, ale také dlouhodobou práci specializovaných odborníků. Čím dále výzkum postupuje, tím náročnější a nákladnější bývají další fáze.

Překvapivé přitom je, že navzdory současnému zájmu o longevity není snadné získat investory přímo pro vývoj nových léčiv. Kapitál se podle Štemberkové Hubáčkové často orientuje na projekty, které jsou technologicky atraktivnější nebo mají rychleji dosažitelný obchodní model.


Vědkyně z IKEM Soňa Štemberková Hubáčková

Vědkyně z IKEM Soňa Štemberková Hubáčková


Pokud by měla pro výzkum stárnutí k dispozici miliardu, rozdělila by investice především do dvou směrů. Prvním by byl vývoj léčiv, která dokážou omezovat patologickou buněčnou senescenci. Druhým vývoj biomarkerů a diagnostických metod schopných rozpoznat buněčné poškození ještě předtím, než se projeví zdravotní problémy. Ideální budoucností je podle ní propojení obou oblastí. Lékaři by dokázali včas rozpoznat rizikové změny a současně měli k dispozici terapii, která by zabránila jejich dalšímu rozvoji.

Současně ale Štemberková Hubáčková varuje před odvrácenou stranou rostoucí popularity longevity. Hranice mezi seriózní vědou a marketingem se podle ní začíná stírat zejména ve chvíli, kdy lidé užívají léky původně vyvinuté pro jiná onemocnění v naději, že jim prodlouží život.

Právě nekritické přejímání předběžných vědeckých výsledků může podle ní odvádět pozornost od skutečného výzkumu. Budoucnost longevity proto nespočívá v hledání jediné zázračné pilulky, ale v propojení zdravého životního stylu, včasné diagnostiky a nových, vědecky ověřených léčebných postupů.


Upozornění

Uvedené informace představují názor J&T Banka, a.s., který vychází z aktuálně dostupných informací v čase jeho zhotovení k výše uvedenému dni. Uvedené informace nepředstavují nabídku, investiční poradenství, investiční doporučení k nákupu či prodeji jakýchkoliv investičních nástrojů ani analýzu investičních příležitostí. Uvedené prognózy nejsou spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti. J&T Banka, a.s., nenese žádnou odpovědnost, která by mohla vzniknout v důsledku použití informací uvedených v tomto materiálu. O případné vhodnosti investičních nástrojů se poraďte se svým bankéřem, investičním zprostředkovatelem nebo jeho vázaným zástupcem.