V současnosti je umělá inteligence (AI – Artificial Intelligence) spojována s očekáváním zásadní technologické inovace, která může výrazně proměnit celou ekonomiku a společnost. Na první pohled je rozvoj AI vnímán jako otázka nových čipů, softwarových řešení a rozvoje datových center. Na druhý pohled se ukazuje, že rozvoj AI hlavně potřebuje obrovské množství elektrické energie. A to může být v Evropě podobně limitující podmínka jako nepřiměřeně přísná regulace. V průměru jeden dotaz na Chat GPT spotřebuje asi 10× tolik elektřiny jako proces jednoho vyhledávání na Googlu.
V současnosti již veškerá datová centra na světě, včetně kryptoměn a AI, ročně spotřebují asi 460 TWh elektřiny. To je víc, než je celoroční spotřeba ve Francii. Spotřeba elektrické energie pro AI se ročně zvyšuje tempem asi o pětinu. Na konci dekády budou datová centra spotřebovávat tolik elektřiny jako nyní Francie a Německo dohromady.
Poslední dekádu celková spotřeba elektřiny v USA stagnovala i přes nárůst obyvatel. Ale vyšší efektivita už nedokáže nový trend kompenzovat, celková spotřeba elektřiny v USA se začíná zvyšovat a ještě dál poroste, a to hlavně kvůli datovým centrům, která kolem roku 2030 mají tvořit až desetinu spotřeby elektřiny v USA (cca 3 % v roce 2022). Proto s rozvojem AI přichází mohutné investice do elektrické sítě, včetně výstavby nových zdrojů. Dokonce se oprašují plány na renesanci jaderné energetiky v USA. Bez rozvoje staré ekonomiky, jako je energetika a s ní spojené tuny mědi, oceli a betonu, nemůže nastat rozvoje té nové, jako je AI.
V Evropě je elektřina nejen dražší než v USA, ale síťová infrastruktura starší než v USA, což samo o sobě bude vyžadovat větší investice než za oceánem. Poslední dekádu spotřeba elektřiny v EU klesla asi o desetinu, navíc EU schválila směrnici spotřebu energií dál tlumit. Stavba stabilních zdrojů energií dosud ve strategiích moc nebyla. Energetické plány v Evropě s rozvojem AI a obecně datových center zatím moc nepočítají.