Evropa bude po vypuknutí vojenského konfliktu na Ukrajině čelit druhé zimě bez ruského plynu. Je Evropa na tuto zimu již stoprocentně připravena, nebo bude muset opět spoléhat na teplé počasí?
I přes abnormálně vysoké ceny plynu a elektřiny přečkala Evropa poslední zimu téměř bez větších škod. Nyní se zdá, že je Evropa lépe připravena, ale stále existují nejistoty.
Analytici předpokládají, že Evropa může zimu ukončit s plynovými zásobníky na úrovni 40 % kapacit. To by mohlo pomoci udržet ceny na přijatelné úrovni. Nicméně situace v energetice je komplexní a musíme se spoléhat pouze na odhady.
Nabídka plynu není elastická, což znamená, že nelze snadno a rychle zvýšit produkci, zatímco poptávka je velmi pružná – když teploty klesnou, poptávka po energii rychle stoupá, a naopak. V zimních měsících, kdy je většina plynu spotřebována na vytápění, to může vést k prudkým změnám cen. Toto je důvod, proč přesné předpovědi počasí hrají klíčovou roli v odhadech poptávky po plynu.
Zatímco pro listopad existují spolehlivé předpovědi, prosinec a první měsíce nového roku jsou méně předvídatelné. Přestože je nepravděpodobné, že by letošní zima byla stejně mírná jako ta poslední, existují faktory, které by mohly snížit spotřebu plynu – očekávají se lepší podmínky pro větrné elektrárny, vyšší výroba jaderných elektráren ve Francii, Finsku a Slovensku a stagnace průmyslové výroby v Evropě.
Klíčem ale zůstává počasí, zejména v zimních měsících. Malé teplotní změny mají velký dopad na celkovou poptávku. Nejchladnějším měsícem v Evropě je leden a zde očekáváme, že by spotřeba plynu mohla oproti minulému roku narůst až o nižší desítky procent.
Co se týče zásobování, Evropa čelí výzvám. Po odchodu Gazpromu z trhu se LNG stalo hlavním zdrojem plynu pro Evropu. Evropě se sice povedlo vybudovat dostatečnou kapacitu pro regasifikaci LNG, ale celosvětový export LNG do Evropy zatím nenaplňuje poptávku, kterou by měl svět dohnat až v roce 2026. Takže jakékoliv výpadky v dodávkách LNG se budou velmi těžko nahrazovat a mohou tak ohrozit cenovou stabilitu i dostupnost plynu v Evropě.
Geopolitické faktory také hrají roli. Polovina dovozů plynu do Evropy pochází z USA a jakékoliv neshody s USA mohou dodávky ohrozit. S Čínou soupeříme o LNG, a pokud by se tamní ekonomika oživila, mohlo by dojít ke zvýšení cen. Další riziko představuje Norsko a jeho hlavní plynové pole Troll. Evropa importuje z Norska cca 30 % svojí spotřeby, z toho 30 % pochází z Troll. Jakýkoliv výpadek na tomto poli by zvýšil ceny plynu napříč Evropou.
Důležité je i zmínit nové regulační opatření v rámci Evropy, které pro jednotlivé měsíce stanovuje minimální úroveň naplnění plynových zásobníků. Pokud by byla tato hranice proražena, například kvůli chladnějšímu počasí v některém měsíci, mohlo by to vyvolat cenové šoky na evropském trhu.
V konečném důsledku zůstává situace v energetice v Evropě napjatá. Ačkoli jsme lépe připraveni než minulou zimu, poptávka po plynu by měla být vyšší než minulý rok, ale dodávky omezené. Neplánované výpadky, regulace a geopolitické napětí mohou výrazně ovlivnit ceny energií. Flexibilita, inovace a strategické plánování budou klíčové pro zajištění energetické stability v Evropě v nadcházejících letech.