Když má Patrik Tkáč začít vyprávět o tom, jak s kolegy budoval od nuly finanční skupinu J&T a jaké poučení si z jejich práce mohou vzít dnešní investoři, nečekejte od něj hodiny mentorování. Ví, že univerzální recept v ruce nedrží – záleží na době, štěstí a samozřejmě nápadu, se kterým přijdete. Přesto pro konferenci SHIFTS pořádané pod hlavičkou e15 některé své tvrdě nabyté dovednosti sdílel.
Neformálně oblečený, s řetízkem a křížkem na černém triku. Patrik Tkáč, muž s tatranským plnovousem, svojí jadrnou slovenštinou začíná své první byznysové doporučení vyprávěním vtipu. Je o tom, jak jeden bohatý Američan popisuje svůj recept na americký sen jinému začínajícímu investorovi. Prý koupil v New Yorku na rohu jedné ulice jablko a na druhém ho s malým ziskem prodal. Pak ho koupil a prodal znovu a znovu. Začínající investor se ho pak zeptal, jestli tohle je ta jeho cesta k bohatství. „To ne. Zemřel mi strýc a zdědil jsem miliardu,“ odpověděl mu boháč.
S J&T to bylo prý zpočátku podobné. Chodila s kuponovými knížkami, občas prodala se ziskem, občas prodělala. A pak do skupiny přicházeli další partneři jako Igor Rattaj, Martin Fedor, Dušan Palcr, Daniel Křetínský a další úspěšní lidé, přinášeli nové nápady, vize a schopnosti a rostli spolu se skupinou. „Ty skvělé talenty ale musel někdo poznat,“ zdůrazňuje Tkáč.
Z toho plyne první zlaté pravidlo Patrika Tkáče: Obklopte se lidmi lepšími, než jste vy. Patrik Tkáč nemá problém si přiznat, že není nejlepším investorem na světě ani nejlepším analytikem na Zemi. „Ale všichni ti, které kolem sebe máme, jsou naše hodnota. To nám pomohlo se rozšířit,“ říká.
S tímto bodem souvisí druhé pravidlo, jehož se dodnes J&T drží – umět se podělit. Pravidlem je, že manažer má dostat 15 % zisku z projektu, na němž se podílí, samozřejmě po odečtení nákladů. Skupina tak vygenerovala spoustu bohatých lidí, kteří si postavili vlastní byznys a jako na obchodního partnera se pak obrátili, hádejte kam, samozřejmě zpět na J&T, na skupinu, které jejich úspěchu sekundárně pomáhá růst.
Řeč byla o šéfovi EPH Danielu Křetínském. I když dnes už píše svůj vlastní byznysový příběh, je pro J&T největším obchodním partnerem. „V této chvíli vytváří 65 nebo 70 procent hodnoty, které vlastní rodiny, jež jsou propojeny s J&T. Stále se držíme zábradlí a neopouštíme naše pozice, neboť jsme zvědaví, kam nás může dostat,“ říká o Křetínském Patrik Tkáč. Oba mimochodem majetkově stojí za vydavatelem e15 magazínu.
Třetí pravidlo opět souvisí s lidmi. Patrik Tkáč radí: „Nenoste teplou vodu, jděte na páku.“ V praxi to znamená, aby člověk přestal pracovat jako zprostředkovatel a stal se raději vykonavatelem dané činnosti.
Čtvrté doporučení souvisí s majetkovými vztahy ve firmě. Lepší je ji prý společně budovat než z ní utrhnout co největší díl. „Mnoho partnerství skončilo na tom, že někdo chtěl mít 51 nebo 52 procent, přitom ta procenta jsou hrozně matoucí. Na konci bylo vždycky důležité, po jaké celkové hodnotě člověk jde,“ popisuje finančník a investor.
Nenadávejte na regulace
Vedle zdravého prostředí uvnitř je klíčové postavit dobře firmu i navenek. Doporučení Patrika Tkáče se třeba týkají vztahu k regulatorním orgánům. „Nenadávejte na regulaci. Nakonec je pro vás vždycky prospěšná,“ říká. Skupina J&T, jak během let rostla, se podle něj vlastně také podílela na tvorbě pravidel, když někdy na maximum využívala všechny možnosti dané trhem. „Stále jsme hledali hranu,“ shrnuje ofenzivní taktiku Patrik Tkáč.
Se vztahy navenek souvisí i doporučení vždycky se ozvat, pokud se o vás objeví informace, které se vám nelíbí. Platí to obzvlášť v době dnešní hluboké digitální paměti. „Nikdy nevíte, jak nakonec vyrostete a jednou vás může mrzet, že jste se před patnácti lety kvůli něčemu neozvali. Teď třeba chcete udělat velký obchod nebo vyjednat financování klidně na druhé straně světa a nevíte, co kde vyplave, čeho si kdo všimne. Nakonec vás může mrzet, že jste se neohradili,“ doporučuje Patrik Tkáč.
Sedmá zlatá rada se týká navyšování kapitálu. „Lidé, kteří s investováním začínali, do investic nejprve vkládali menší sumu peněz a postupně ji navyšovali. Tak vznikly velké obchody Michala Šnobra, Petera Korbačky, pánů Fedora nebo Palcra,“ vzpomíná Patrik Tkáč na lidi kolem J&T.
Jak získat superschopnost
Mezi jeho doporučeními, jak mít úspěšný byznys, na konferenci SHIFTS rezonovala jedna věc, od níž se odvíjí budoucnost skupiny. Může to znít jako fráze, ale tím klíčem je slovo důvěra. „Je to nejdůležitější hodnota, kterou budeme potřebovat,“ říká bez nadsázky.
Patrik Tkáč je vizionář. Aktuálně je středobodem jeho zájmu umělá inteligence a digitální budoucnost, s níž chce osud J&T také spojit. Ve svých plánech nechtěl být konkrétní, mluvil o sdružování a doručování dat, jakémsi digitálním Uberu, ale rámec, ze kterého jeho uvažování vychází, představil návštěvníkům SHIFTS poměrně podrobně.
Pokud se mají v budoucnu lidé více propojit s technologiemi, jež jim začnou sloužit, pokud mají pohodlně a bezpečně vytvářet svá rozhodnutí, ať už o byznysu, nebo čemkoli jiném, pokud mají pohodlně využívat zařízení kolem sebe, budou muset sdílet svoje osobní data. „Abyste mohli vybudovat dokonalost a dát lidem superschopnosti, musíte mít jejich osobní data. A tady je přemostění toho, co jsem říkal. Protože na to, abychom lidem dali superschopnosti, musíme mít jejich absolutní důvěru,“ vysvětluje Patrik Tkáč.
Získaná data pak mohou třeba personalizovat nebo obohatit umělou inteligenci přímo k využití konkrétní osoby. „Představte si, že dáme dohromady po právní a technické stránce dokonalé prostředí. Odprezentuji vám jako klientovi, že se nemusíte bát. Znáte mě třicet let, spravoval jsem vám peníze, teď chcete superschopnosti a chápete, že to jde jen na bázi osobních dat,“ říká investor. V důsledku se dá pak budoucí digitální asistent nastavit teoreticky jako mix, pokud budou k dispozici například data Alberta Einsteina nebo Elona Muska či kohokoli jiného. Zní to jako sci-fi, ale protože jsou data trvalá, mohou jednou žít svým vlastním životem i po smrti jejich původce. Sám Patrik Tkáč naznačil, že si své digitální dvojče začal budovat. Samozřejmě skupina J&T nebude moci nikdy konkurovat velkým digitálním firmám, najít však svůj podíl na byznysu se zlatem budoucnosti, tedy osobních datech, je příkladem Tkáčova vizionářství.
Výzva pro demokracii
Tkáč mimochodem investoval do slovenského projektu umělé inteligence Dius.ai, na němž se podílí tamní akademie věd a stojí za bratislavským projektem futuristického bezobslužného obchodu, který také využívá umělou inteligenci.
Digitální budoucnost ale přinese i svoje výzvy. Bude mezi ně patřit nárůst nezaměstnanosti, rozevření sociálních nůžek (ve kterém budou podle Tkáče hrát opět roli data, respektive to, kolik jich člověk o sobě dokáže vygenerovat a získat více „superschopností“) a úkol pro vlády ohledně spravedlivého dělení zisku ve společnosti. „Bude to výzva pro demokracii jako takovou. Už brzy budeme my i politické autority čelit výzvám, na něž se musíme připravit,“ vyhlíží.
Byla řeč o superschopnostech. Patrik Tkáč už jednu díky umělé inteligenci má. Začal programovat v jazyku Python. „V životě jsem neprogramoval a teď tohle. Vůbec si nedokážu představit, co bude za rok nebo za dva,“ říká. Pokud má vizionář Tkáč pravdu, budoucnost z vědecko-fantastických románů právě přichází.
Text vznikl pro magazín e15.