Štěpán Ašer ke konci června opustil pozici generálního ředitele J&T Banky, kterou zastával posledních dvacet let. Při této příležitosti poskytl Hospodářským novinám rozhovor, v němž mluvil mimo jiné o předávání agendy, odstřihnutí od denní operativy a nastavení cílů novému managementu, který z role CEO povede Slavomír Beňa.
„Soustředím se na dlouhodobé směřování skupiny v oblasti finančních služeb včetně hledání příležitostí pro expanzi na domácím trhu a v Evropě,“ popisuje svou novou roli Štěpán Ašer s tím, že zasedne v dozorčí radě J&T Banky a spolu s dlouholetým souputníkem Igorem Kováčem zůstávají zodpovědní za výsledky banky směrem k hlavním akcionářům skupiny J&T. Plány přitom nejsou malé. Do roku 2030 chce J&T Banka zvýšit objem poskytnutého financování zhruba o třetinu na 150 miliard korun a zároveň udržet vedoucí postavení na domácím dluhopisovém trhu. Jaké jsou další plány?
Rozsáhlé developerské území Bubny nedávno změnilo majitele. Od Radovana Vítka a jeho CPI putuje směrem ke skupině J&T a Penta. Prý jste byl hlavní architekt obchodu. Byla to vaše poslední velká akce v roli šéfa J&T Banky?
Já to tak neberu, rozhodně ne jako milník. Je to prostě jeden z mnoha velkých obchodů, na kterých J&T Banka pracovala. Pomáhali jsme s nastavením kapitálové struktury a financováním akvizice. Dělat takové obchody je v DNA skupiny J&T, ale není to něco, co bych dělal z pozice CEO banky, spíš z pozice někoho, kdo ten obchod pomáhal dát dohromady. CPI v Bubnech vázala kapitál, který nenesl žádné cash flow, a má před sebou dlouhý a kapitálově náročný investiční horizont s řadou rizik.
Na druhou stranu jsou Bubny mimořádně atraktivní území, a když se otevřela příležitost do projektu vstoupit, byl Dušan Palcr (předseda představenstva J&T Real Estate, pozn. red.) schopen rychle mobilizovat kapitál a vytvořit si v Bubnech pozici, která otevírá poměrně velké možnosti. Každopádně věřím, že na tvorbě podobných příležitostí budu mít po skončení mého ředitelského mandátu v bance více kapacity.
Co se tedy změní od začátku července, až nastoupí nový šéf J&T Banky Slavomír Beňa?
Moje role se změní z exekutivní na strategickou, už pár let jsem v představenstvu J&T Finance Group, což je matka banky, a výhledově bych měl zasednout také v dozorčí radě banky. Definitivně se odstřihnu od denního byznysu a soustředím se na dlouhodobé směřování skupiny v oblasti finančních služeb včetně hledání příležitostí pro expanzi na domácím trhu a v Evropě. S Igorem Kováčem (člen představenstva J&T Finance Group, pozn. red.) zůstáváme odpovědní vůči všem akcionářům za fungování J&T Banky.
Bude pro vás těžké odejít z čela banky? Byl jste jejím šéfem přesně dvacet let.
Věřím, že nebude, banku jsme na to připravovali poměrně dlouho. Kolem nás vyrostl silný tým, který si postupně přebral řadu kompetencí, a toto je jen završení celého procesu. Můj odchod z role CEO je vlastně podobný, jako byl i vstup do ní. Sám nevím datum, kdy jsem se formálně stal generálním ředitelem, spíš to byla gradace přebírání odpovědnosti, která k tomu patří, a ten titul samotný už byla jen změna na vizitce. Teď jen musím zvládnout si opravdu „sedět na rukou“ a nezapojovat se do agendy, která už bude příslušet jiným. Mám nezdravou tendenci jít u věcí do detailu, takže jsem občas zadal úkol a potom ho šel vyřešit (smích). Vím, že to v sobě musím potlačit, a spolu s Igorem Kováčem budeme vytyčovat směr a cíle a pak sledovat jejich naplňování.
J&T je vnímána jako uzavřená skupina s velmi specifickou, až rodinnou kulturou. Přesto jste svého nástupce přivedli zvenčí. Proč se nestal šéfem banky někdo zevnitř?
Máme skvělé lidi a několik interních kandidátů, u kterých nepochybuji, že by tu pozici zvládli. Nakonec jsme se ale shodli, že s našimi ambicemi musíme sebrat odvahu a přinést vnější impulz a zkušenosti. Zároveň jsme věděli, že to musí být někdo, kdo s námi bude hodnotově kompatibilní. Se Slavem Beňou jsme měli možnost se poprvé poznat na jedné z transakcí, má integritu, a přestože přichází ze světa velkých, „těžkých“ bank, má obchodní drive a odvahu. Navíc pro řadu našich klientů není neznámou osobou, což je v našem byznysu vždy dobře.
Jaké tedy dáte růstové cíle? Kam chcete, aby se banka v příštích letech posunula?
Chceme prostřednictvím organického růstu i případných akvizic budovat domácího šampiona ve správě majetku a investičním bankovnictví. Naší ambicí je být první volbou pro úspěšné jednotlivce, rodiny a firmy, kteří hledají partnera pro správu majetku, financování svého růstu nebo realizaci strategických transakcí. Chceme být také lídrem ve správě úspor domácností, financovat růst a expanzi firem z našeho regionu a pomáhat vytvářet nové podnikatelské příběhy.
Lze to nějak konkretizovat?
Do roku 2030 chceme zvýšit objem poskytnutého financování na 150 miliard korun, udržet vedoucí postavení na domácím dluhopisovém trhu a současně zdvojnásobit objem majetku, který spravujeme našim privátním klientům.
Jde to pouze organickým růstem?
Základem bude kombinace organického růstu a cílených akvizic. Nechceme být jen větší, chceme být pro klienty relevantnější. To znamená posilovat poradenský rozměr privátního bankovnictví, rozšiřovat investiční nabídku, využívat nové digitální nástroje a současně budovat silnější pozici ve financování firem. V oblasti správy majetku vidíme velký potenciál v tom, že české domácnosti postupně přesouvají úspory z tradičních bankovních produktů do investic. Naším cílem je nabídnout jim komplexní řešení, nikoli jeden úspěšný produkt. Fondy Arch jsou důležitou součástí našeho příběhu, ale ambicí je, aby klienti využívali celou šíři investičních a poradenských služeb, které dnes nabízíme.
Jak se J&T Banka za ty dvě dekády proměnila?
Já s trochou nadsázky říkám, že jsem za těch více než dvacet let pracoval postupně ve třech různých bankách. Na začátku jsme byli malá organizace, kde se všichni znali jménem, role byly méně formální a většina věcí stála na osobní důvěře a odbornosti. Soustředili jsme se na relativně úzkou skupinu klientů, měli jednoduché procesy a hlavně všichni věděli, proč ráno chodí do práce. S růstem klientů rostla i banka. Přibývali lidé, produkty, procesy a specializace. Z organizace postavené na jednotlivcích se postupně stala organizace postavená na systémech a řízení. Dnes má skupina kolem tisíce lidí a komplexitu velké finanční instituce. Vedle růstu byznysu se zásadně změnilo i prostředí kolem nás. Regulace za posledních dvacet let narostla násobně a její zvládání je dnes samostatnou disciplínou. Jedním z největších manažerských úkolů je udržet i v takto velké organizaci podnikatelského ducha a orientaci na klienta.
Co bylo pro vás nejtěžší období a co vám udělalo radost?
Nejtěžší byla bezpochyby světová finanční krize v roce 2008. Domácí banky byly v dobré kondici, ale jejich zahraniční matky byly pod tlakem a to riziko přenosu problémů bylo reálné. Naše bilance v té době stála na velkých vkladatelích, a pokud by se někdo z nich rozhodl peníze stáhnout, byl by to problém. Právě tehdy jsem si uvědomil, že bankovnictví je především o důvěře.
Za skutečný úspěch těch posledních dvaceti let považuji to, jak jsme pomohli vytvořit moderní trh korporátních dluhopisů v Čechách a na Slovensku. Dnes má objem přes 200 miliard korun a my jsme stále jeho největší aranžér. Pomohlo to českým firmám vyrůst způsobem, který by přes bankovní úvěry nebyl možný. Zároveň proběhla řekněme demokratizace investování.
Mám radost z toho, že lidé už jen nepřendávají peníze v bance zleva doprava podle úroku, ale naučili se přemýšlet o riziku a investovat. A my jsme k tomu také přispěli. Objektivním oceněním úspěchu pak je, že má dnes J&T Banka rating investičního stupně a že jsme úspěšně umístili naši první eurobondovou emisi v objemu 300 milionů eur.
Co myslíte tou demokratizací investic? Nové technologie?
Také, ale zásadnější je, že před 15 lety bylo investování okrajové téma. Peníze domácností ležely převážně na termínovaných vkladech, fondy měly stále negativní konotaci z dob privatizace. Dnes lidé o svých úsporách a investicích přemýšlejí mnohem víc, projevuje se to i v růstu objemu majetku ve fondech. Ke změně myšlení samozřejmě pomohlo i období vysoké inflace, která alespoň část lidí „odbrzdila“ a přiměla je se o peníze víc starat.
Velké banky dnes hodně sázejí na AI včetně různých asistentů, kteří mají nahradit bankéře. Jdete stejnou cestou?
V našem segmentu je lidský kontakt zatím nenahraditelný. Ještě pár let potrvá, než klient řekne: „Tady máš, robote, 50 milionů korun a něco s nimi vymysli.“ Lidé se potřebují s někým o investicích a penězích poradit, potřebují s někým osobně sdílet své obavy a očekávání nebo i někomu vynadat, když se nedaří. Robotovi nevynadáte.
Každopádně AI a bankéř nestojí proti sobě. Naopak. AI bude stále více přebírat administrativu, analýzy a přípravu podkladů, takže bankéř bude mít více času na to nejdůležitější – porozumět klientovi a pomoci mu dělat správná rozhodnutí. Když klient potřebuje zjistit stav portfolia nebo analyzovat investiční scénáře, AI to zvládne velmi dobře. Když ale prodává firmu, řeší nástupnictví, dědictví nebo zásadní životní rozhodnutí, nepotřebuje odpověď. Potřebuje partnera. A právě tam bude role zkušeného privátního bankéře ještě dlouho nezastupitelná.
Jak se za těch dvacet let změnili vaši nejvýznamnější klienti?
Když jsme začínali, většina kapitálu tekla do Česka ze zahraničí a my jsme se tu prali na malém lokálním písečku o pár potenciálních akvizic nebo investičních příležitostí. Dnes se karta obrátila. Český kapitál dospěl, zesílil a dívá se ve velkém ven do Evropy. My v tom dál pomáháme. A tím můžeme růst i my a naši investoři. Když jdete ven s českým kapitálem, svět se vám otevírá jinak, než když jste zavření doma a hrozí vám střet zájmů u každého druhého obchodu.
Co na váš odchod z pozice CEO do dozorčí rady říká Patrik Tkáč? Přece jen jste byl tváří banky dvě dekády.
Pro Patrika je myslím důležité, že i nadále s Igorem Kováčem neseme za bankovní část skupiny zodpovědnost a je tady přirozená strategická kontinuita. Zároveň jsme s Igorem přesvědčeni, že každá úspěšná organizace potřebuje čas od času novou energii a nový pohled. Právě proto jsme se rozhodli přivést Slava Beňu. Jeho příchod vnímám jako potvrzení toho, že J&T dnes není zajímavá jen pro klienty, ale také pro špičkové manažery z evropského bankovního prostředí. Máme za sebou úspěšných dvacet let, ale upřímně řečeno, mnohem více mě zajímá, co dokážeme vybudovat v těch příštích deseti.
Rozhovor vznikl pro Hospodářské noviny, autory jsou Jaroslav Mašek a Pavel P. Novotný.