Růst ekonomiky zpomalil
Česká ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostla podle zpřesněného odhadu ČSÚ o 0,2 % q/q. Zpřesněný odhad HDP byl v souladu s očekáváním trhu. Zpomalení mezičtvrtletního růstu HDP ve stálých cenách z 0,7 % q/q ve čtvrtém čtvrtletí 2025 je v souladu také s předběžným odhadem. V meziročním vyjádření HDP vzrostl o 2,2 % r/r (předběžný odhad uváděl 2,1 % r/r) a oproti čtvrtému čtvrtletí loňského roku zpomalil o 0,5 p. b.
Ekonomika ve vleku zahraničního obchodu
V prvním čtvrtletí letošního roku byl naprosto dominantním faktorem vývoje ekonomiky příspěvek zahraničního obchodu. Čistý export (v reálném vyjádření) poklesl o 18,8 % q/q (ve 4Q2025 +2,3 % q/q), když sice mezičtvrtletně narostl vývoz o 3,8 % q/q, ale dovoz zrychlil o 5,1 p. b. a vzrostl o 5,8 % q/q. Rostly především dovozy počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení. Ve směru horší exportní aktivity české ekonomiky také mohou působit zvýšené bariéry v mezinárodním obchodu. Ve směru vyššího ekonomického růstu naopak přispívaly investice (2,0 % q/q), které ale oproti minulému čtvrtletí o 0,8 p. b. zpomalily svůj růst. Ve směru vyššího HDP působila také spotřeba domácností (+0,6 % q/q), byť rostla polovičním tempem oproti 4Q2025. Strukturální příběh české ekonomiky o silné spotřebě a oživujících investicích tak i nadále platí, nicméně v menší míře, než se koncem loňského roku a před začátkem konfliktu na Blízkém východě očekávalo. Kondice ekonomiky tak zůstává prozatím solidní, případné prodlužování či eskalace konfliktu by ale společně s utlumenou zahraniční poptávkou mohla způsobit další útlum růstu české ekonomiky.
Výkon průmyslu se zhoršil
Optikou hrubé přidané hodnoty byl růst české ekonomiky v prvním čtvrtletí letošního roku tažen výhradně sektorem služeb, zejména pak odvětvím obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství, peněžnictví a pojišťovnictví. HPH ve službách celkově vzrostla o 0,5 % q/q. Naopak výkon průmyslu oproti předchozímu čtvrtletí o 0,7 % q/q propadl, což vrhá stín na očekávané oživení klíčového českého sektoru. Data za první čtvrtletí byla konfliktem na Blízkém východě navíc zasažena jen v posledním měsíci, případné výraznější dopady by se tak pravděpodobně projevily až v následujícím čtvrtletí. Příspěvky zemědělství a stavebnictví k mezičtvrtletnímu růstu byly zanedbatelné. Celkově hrubá přidaná hodnota stejně jako HDP vzrostla oproti konci loňského roku o 0,2 % q/q.
Výhled a dopad na měnovou politiku
Zpřesněné údaje o růstu českého HDP sice potvrzují, že česká ekonomika vstoupila do období energetické krize vyvolané válkou USA a Izraele s Íránem v dobré kondici, nicméně o něco hůře, než se počátkem roku doufalo. Za celý letošní rok se podle našeho odhadu růst HDP bude pohybovat lehce nad 2,0 %. Solidní domácí poptávka (spotřeba domácností a tvorba hrubého fixního kapitálu) zatím udržuje ekonomiku ve slušném tempu, otázkou ale zůstávají dopady vyšších cen výrobních vstupů i spotřebitelských statků. Struktura růstu taženého domácí poptávkou i přes nižší než očekávaný vývoj působí ve směru obezřetné měnové politiky, což odpovídá našemu i tržnímu náhledu, že sazby se letos snižovat nebudou, a naopak se nedá vyloučit jejich zvýšení. Koruna se po zveřejnění údajů o HDP obchodovala okolo 24,28 EUR/CZK.