Dění na světovém trhu
Předposlední červencový týden byl ve znamení pokračujícího konfliktu na Blízkém východě, ECB a výsledkové sezóny. Pokračující eskalace střetu USA a Íránu a tím pádem opětovně uzavřený Hormuz znamenal návrat růstu cen ropy (Brent překonal 100 USD/bbl). S návratem vyšších cenových úrovní na ropě se zvýšila šance na více jestřábí centrální banky. ECB na čtvrtečním zasedání sice nepřistoupila ke zvýšení sazeb, nicméně jak struktura hlasování, tak vyjádření Lagardeové o inflačních tlacích utvořily velmi silné očekávání na zářiové zasedání směrem ke zvýšení sazeb o 25 b.b. (oček. pravděpodobnost 90 %). Protiváhou rostoucímu očekávání na zvyšování sazeb byla výsledková sezóna, která dodává dosud velmi solidní čísla (Intel, 3M, Unicredit apod., celk. pozitivní překvapení z 88 %) a potvrzuje očekávání na silný kvartál. Z pohledu celého týdne převládlo riziko z pokračujících bojů na Blízkém východě, což vedlo investory k obezřetnějšímu přístupu k rizikovým aktivům. Konkrétně pak akciové indexy v USA měřeno indexem S&P 500 zakončily týden poklesem o -0,6 % t/t. Evropa pak prostřednictvím indexu EuroStoxx 600 lehce rostla o +0,2 % t/t. Domácí index PX zakončil výše o +2,7 % t/t na 2654,5 bodu.
Společnosti na BCPP
Moneta dosáhla za 2Q26 čistý zisk ve výši 1 763 mil. Kč (+8 % r/r), čímž mírně překonala očekávání (1 718 mil. Kč). Samotná struktura čísel byla pak ještě příznivější, když za pozitivním překvapením jsou vyšší úrokové výnosy, vyšší výnosy z poplatků a provizí a nižší provozní náklady. Management na základě dosavadního vývoje zvýšil výhled pro tento rok, kde očekává čistý zisk 6,8 mld. Kč (doposud 6,6 mld.). Střednědobý výhled do roku 2030, kde by čistý zisk měl dosáhnout 8,3 mld. Kč byl potvrzen. Titul zakončil týden na 192,4 Kč (+2,1 % t/t).
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček podepsal při své návštěvě Velké Británie memorandum o spolupráci na výstavbě malých modulárních reaktorů (SMR) se společností Rolls-Royce SMR. První reaktory by měly být postaveny v průběhu příštího desetiletí v blízkosti jaderné elektrárny Temelín, nicméně součástí memoranda jsou i lokality bývalých uhelných elektráren Dětmarovice a Tušimice. Skupina ČEZ vlastní 20% podíl ve společnosti Rolls-Royce SMR. Dohodu vnímáme pozitivně z pohledu české energetiky, nicméně tyto projekty v nejbližších letech budou mít jen minimální dopad do hospodaření ČEZu. Akcie ČEZ zakončily pátek na 1347 Kč (+3,6 % t/t).
Skupina Czechoslovak Group (CSG) informovala, že plánuje v USA spustit sériovou výrobu pohonných jednotek pro drony a další nepilotované prostředky. Počáteční investice bude činit 15 mil. USD, přičemž první kompletace motorů by měla začít v řádu měsíců a plná výroba v r. 2027. Titul zakončil páteční seanci na 378,7 Kč (+11,4 % t/t).
Nejlépe se v rámci pražské burzy v uplynulém týdnu dařilo akciím CSG (+11,4 % t/t na 378,7 Kč). U CSG můžeme zopakovat, že výrazně vyklesané akcie evropských zbrojařů již pomalu začínají lákat některé investory, avšak jen pozvolna. Současně se znovu zjitřila vojenská aktivita na Blízkém východě i na Ukrajině. Dodatečně CSG oznámilo spuštění sériové výroby pohonných jednotek pro drony v USA, což otevírá prostor pro růst nového segmentu. Naopak největší ztráty si připsaly akcie společnosti Photon Energy (-5,5 % t/t na 6,4 Kč). Na titulu se neobjevila žádná kurzotvorná informace. Titul je bohužel již delší dobu pod prodejním tlakem, který odpovídá dosavadnímu nepříznivému hospodaření.
Výhled na příští týden
V příštím týdnu se investoři zaměří na pokračování vývoje na Blízkém východě a s tím související konotace (ceny ropy, inflace a sazby), středeční Fed a pokračování velmi aktivní výsledkové sezóny. Zopakujeme, že jedním z hlavních faktorů pro aktuální dění na nejen finančních trzích bude nadále vývoj situace v Íránu. Absence diplomatického řešení, a naopak vyostřování vojenských operací nejsou dobrou známkou pro budoucnost měnové politiky či celkově globálního makroekonomického výhledu. Zostření bojů by bylo negativním faktorem pro ceny rizikových aktiv. Středeční zasedání Fedu podobně jako poslední ECB změnu sazeb velmi pravděpodobně nepřinese, ale větší obezřetnost a zřejmě jestřábí vyznění bude silně přítomné. Aktuální pravděpodobnost na zářiové zvýšení sazeb Fedu o 25 b.b. je 69 %. Vysoké ceny ropy toto vyznění dále podpoří. Výsledková sezóna za 2Q26 by se měla pochlubit svým nejaktivnějším týdnem, kdy vybíráme jen nepatrný zlomek firemních zástupců jako Quallcom, Meta, Amazon, Visa, Microsoft či Apple. Podobně jako v uplynulém týdnu celkově očekáváme, že hlavní roli bude nadále hrát vývoj na Blízkém východě, který může být jen umocněn či bráněn dle nás pozitivním vyzněním firemních výsledků. Fed by větší překvapení přinést neměl.
Ve čtvrtek zveřejní čísla za 2Q26 Komerční banka a Erste Group. U prvně jmenované očekáváme čistý zisk 4,4 mld. Kč (-5 % r/r), když za poklesem je výhradně vyšší rozpouštění opravných položek ve 2Q25, provozní zisk by měl být meziročně přibližně o 6 % vyšší. I přes rychlý růst úvěrového portfolia (oček. +7 % r/r) neočekáváme výraznější zlepšení v relativně slabé dynamice čistých úrokových výnosů a výnosů z poplatků (oboje oček. +2 % r/r), na druhou stranu je banka schopna slabší příjmovou stranu kompenzovat úsporami na straně provozních nákladů (oček. -1 % r/r). Zveřejněná data by měla být pro titul neutrální.
U Erste Group očekáváme na úrovni čistého zisku výsledek 1 071 mil. EUR, meziročně o 16 % výše. Tento růst je výrazně ovlivněn konsolidací polské akvizice a velkým množstvím mimořádných nákladů, které s touto akvizicí souvisí. Nicméně i na srovnatelné úrovni by banka měla vykázat pokračující růst, kde je hlavním motorem přetrvávající růst úvěrového portfolia na všech trzích, kde banka působí. Čísla by pak měla být v souladu s celoročním výhledem managementu a podpořit zájem o titul.
Makroekonomický kalendář bude v příštím týdnu znatelně vydatnější než ve dvou uplynulých. První vlaštovkou bylo – uplynulý čtvrtek – rozhodnutí o úrokových sazbách ECB, na které příští týden v úterý navážou američtí bankéři ve Fedu (očekává se stabilita na 3,75 %), ve čtvrtek centrální bankéři v Londýně (očekává se stabilita na 3,75 %) a v pátek jejich kolegové v Bank of Japan (očekává se stabilita na 1,00 %). Ve všech případech bude zajímavé, jakým způsobem se centrální banky vyjádří k probíhající reeskalaci konfliktu na Blízkém východě a opět rostoucím cenám energetických komodit. Vedle úrokových sazeb vyjde příští týden také řada zásadních makroekonomických údajů ze světových ekonomik. Klíčový bude z tohoto pohledu čtvrtek, kdy se dočkáme předběžných odhadů červencové inflace v řadě ekonomik eurozóny (včetně Německa, Itálie nebo Španělska). Předběžný odhad červencové inflace za celou eurozónu pak vyjde v pátek (oč. 2,9 % r/r, v červnu inflace dosáhla 2,8 % r/r). Zároveň bude také ve čtvrtek zveřejněn předběžný odhad růstu HDP za jednotlivé země i v celé eurozóně ve druhém čtvrtletí letošního roku (oč. 0,2 % q/q, v prvním čtvrtletí -0,2 % q/q). Data o cenách a růstu ekonomiky budou ve čtvrtek vydána také v USA. Očekává se, že inflace pohledem statistiky výdajů na osobní spotřebu (PCE) dosáhne 3,6 % r/r (v květnu 4,1 % r/r), růst HDP by ve druhém čtvrtletí měl dosáhnout hodnoty okolo 2,3 % q/q ann. (v prvním čtvrtletí to bylo 2,1 % q/q ann.). Z velkých ekonomik pak bude ještě zajímavý pondělní údaj o Ifo podnikatelském klimatu v Německu a páteční čtení průmyslových PMI za červenec v Číně. Z české ekonomiky bude nejsledovanějším údajem růst HDP ve druhém čtvrtletí letošního roku, který bude zveřejněn ve čtvrtek (oč. 2,2 % r/r).