Česká národní banka, Evropská centrální banka, Fed. Všechny tyto centrální banky budou mít za 12 měsíců nižší úrokové sazby, než které drží v současnosti. Na pokles sazeb přitom čekají miliony investorů na celém světě. Dopad obratu v měnových politikách totiž přinese řadu příležitostí. „Myslím, že ČNB sníží sazby už nyní v prosinci. Ačkoli půjde o kosmetické snížení,“ domnívá se hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. „Radní si podle mě počkají do poslední chvíle před zasedáním, pak se rozhodnou,“ dodává hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Sníží Česká národní banka své klíčové úrokové sazby již na prosincovém zasedání, k němuž dojde 21. prosince? Nebo si to nechá na únor, kdy budou patrné dopady lednového přecenění v ekonomice?
Podle hlavního ekonoma J&T Banky Petra Sklenáře by k tomu mohlo skutečně dojít ještě letos. Nahrává tomu celá řada argumentů. Tím hlavním je zejména přidušení ekonomiky, k němuž již vlivem vysokých úroků došlo. Díky sedmiprocentním sazbám, které na ekonomiku působí už rok a půl, se ekonomický růst značně ochladil. Dokonce natolik, že podle aktuálních údajů český HDP ve třetím kvartálu meziročně poklesl o 0,7 procenta. To je přitom horší výsledek, než se obecně očekávalo.
Druhým důvodem je snížení inflace. To sice aktuálně nedosahuje dvouprocentní úrovně, ani tříprocentní, což je horší hranice tolerančního pásma ČNB. Ale za stále enormně vysokou inflací jsou více statistické faktory a vliv vládního úsporného tarifu zavedeného vloni na podzim. Kdyby k tomu nedošlo, inflace by podle odhadů byla momentálně pětiprocentní. A k sedmiprocentním sazbám by již nebylo tolik důvodů.
Třetím zásadním vlivem by pak mohla být euroizace ekonomiky. Kvůli vysokému úrokovému diferenciálu, který trval mnoho měsíců, řada firem přešla na financování v eurech. Vláda navíc umožní vést účetnictví v eurech, za určitých podmínek prý i vyplácet mzdy v eurech.
A konečně čtvrtým důvodem, proč sazby mohou klesnout již za necelé dva týdny, je fakt, že firmy nechystají radikální růst mezd. Nehrozí proto roztočení mzdově-inflační spirály, které se ČNB obávala zejména v první části letošního roku.
Tři procenta za rok
Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera se řada členů rozhodne až na poslední chvíli, zejména podle nejnovějších dat o inflaci, které budou k dispozici 11. prosince, zatímco zasedání ČNB se uskuteční 21. prosince. A pokud k poklesu radní skutečně přistoupí, nepůjde o nijak radikální změnu. Obecně se počítá se snížením maximálně o 0,25 procenta. Guvernér ČNB Aleš Michl je ostatně známý tím, že velké změny v měnové politice nemá rád. I tak ale bude ekonomika nadále čelit vysokým úrokům. Na druhou stranu půjde o jasný signál změny. V průběhu roku 2024 by pak měly úroky klesnout daleko více.
„Sama centrální banka ve své poslední prognóze očekává svou hlavní sazbu v posledním čtvrtletí příštího roku pod hranicí 3,5 %. Očekávání v tržních sazbách jsou nepatrně vyšší, ale i tak se pohybují kolem 4% hranice. To znamená, že centrální banka by měla dle očekávání v příštím roce snížit sazby o tři procentní body, což je relativně rychlý pokles,“ připomíná Jakub Seidler z ČBA.
Kdo první? ECB, nebo Fed?
Ještě významnější vliv na investice než sazby České národní banky budou mít pohyby na sazbách Evropské centrální banky a amerického Fedu. Zde se očekává, že první z těchto dvou klíčových institucí začne své sazby snižovat ECB. A dle projekcí by k tomu mělo dojit již v dubnu.