Dlouhodobý investiční produkt se stává důležitou součástí investičního prostředí v České republice. Vládou podporované a dotované investice mohou využít všichni lidé starší 18 let, podmínkou však je, že budou investovat nejméně deset let a prostředky nevyberou dříve než v 60 letech věku. „Ale důležité je připomenout, že investovat mohou i po této době,“ připomíná šéf business developmentu J&T Banky Pavel Němec. „Výhodou dlouhodobých investic totiž je, že díky kapitálovým trhům se prostředky zhodnocují neustále díky složenému úročení,“ doplňuje jej hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. O výhodách a detailech takzvaného DIPu hovořili v pořadu J&T Banka Live.
Vývoj české demografie je evidentní a tuzemská společnost díky lepším životním podmínkám a skvělé zdravotní péči stárne. Nevýhodou toho však je, že se český důchodový systém bude muset proměnit. A to poměrně radikálně.
„Od devadesátých let roste podíl důchodců na pracující populaci. Zatímco tehdy byl ten podíl zhruba 3,5 pracujících na jednoho seniora, v současnosti to je 2,5 pracujících na jednoho seniora. A kolem roku 2050 by to mělo být 1,5 pracujícího na jednoho seniora,“ poukazuje Petr Sklenář na zásadní problém, který bude muset česká společnost řešit. „Existují přitom tři cesty, které k tomu povedou a již se v nějaké podobě a míře dějí. První je zvyšování věku odchodu do důchodu, druhá výrazné navýšení zdanění práce a třetí snížení očekávání starobní penze,“ dodává Sklenář.
Podle něj přitom právě cesta nižšího státem garantované starobní penze je nejpravděpodobnější. Z dat vyplývá, že starobní důchod dlouhodobě představuje zhruba 45 procent průměrné mzdy. To však bude nejspíš klesat až ke třiceti procentům.
Postarat se sám
Aby se vstup do penze nestal synonymem pro upadnutí do bídy, musí lidé v produktivním věku odkládat dostatečné prostředky na to, aby po vstupu do penze měli dostatečný polštář pro jednorázovou výplatu, nebo měsíční rentu. Vláda zatím nepřišla s komplexní důchodovou reformou, která by zavedla soukromý důchodový pilíř postavený na investicích. Prvním krokem však je zavedení takzvaného dlouhodobého investičního produktu, který je de facto státem subvencovaná investice.
„Tento produkt se připravoval delší dobu a během ní se několikrát změnil jeho název. Ono ve skutečnosti nejde o produkt jako takový, jde zkrátka o investiční účet, ze kterého si investor kupuje konkrétní produkty, jako jsou akcie, fondy nebo dluhopisy,“ připomíná šéf business developmentu J&T Banky Pavel Němec. „Podstatou DIPu přitom je, že investor si takto odkládá prostředky nejméně 120 měsíců, tedy deset let, a nevybere si je dříve než po dosažení 60 let věku,“ dodává Němec.
Výhody dlouhodobosti
Dlouhodobý investiční horizont je přitom klíčovou kvalitou celého systému. Díky němu totiž může investor využívat výhod kapitálových trhů a zároveň snížit rizika na tolerovanou míru. Druhou klíčovou výhodou pak je využití složeného úročení, díky němu se již investované prostředky a výnosy z nich v podobě úroků či dividend zhodnocují výrazně rychleji. To ostatně ukazují konkrétní scénáře.
„Zlatý scénář představuje 25letý investor, který si měsíčně odkládá 4000 korun, tedy částku, kterou si maximálně může odepsat z daňového základu. Díky včasnému začítku může investovat poměrně rizikově a v průměru lze očekávat výnos kolem 7 procent ročně. V 65 letech má tak na účtu více než 10 milionů korun. To je samo o sobě skvělý výsledek, důležitější však je si uvědomit, že osmdesát procent z této částky představují výnosy a pouze 20 procent jsou samotné investované vklady. A ještě zajímavější je případ, kdy investor po deseti lety aktivně přestane investovat a jen v systému nechá peníze. Pak totiž v 65 letech bude mít více než pět milionů a výnosy budou tvořit téměř 90 procent,“ vypočítává Pavel Němec.
S tím souhlasí i Petr Sklenář. Ten připomíná, že v celé investiční strategii na stáří je třeba zohledňovat vždy množství peněz, které může člověk odkládat, jak dlouho budou tyto peníze zhodnocovat a také rizikovost aktiv, do nichž chce investovat.
„Například mladému člověku stačí odkládat třeba jen necelé dva tisíce korun měsíčně, aby měl při vstupu do penze dostatečnou částku na měsíční rentu ve výši 15 tisíc korun. Když je vám padesát, již musíte dávat již 12 500 korun. Takže nikdy není pozdě začít, ale je potřeba zohlednit právě délku, po kterou budou peníze pracovat,“ dodává hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
Výhody DIP
V současnosti je celý systém postaven na dobrovolnosti. Stát se však pokouší jednotlivé produkty na stáří podporovat. Celkově přitom každý občan může z daňového základu odepsat až 48 tisíc korun. A má na to čtyři spořící/investiční cesty. První je investiční životní pojištění, druhou penzijní připojištění, třetí pojištění dlouhodobé péče a čtvrtou pak DIP. Je na samotném investorovi, jaký mix zvolí.
Podle odborníků však DIP nabízí hned několik zásadních výhod, přičemž daňové zvýhodnění je jen jednou z nich.
Druhá důležitá výhoda je možnost příspěvku od zaměstnavatele, pro kterého se jedná o daňově uznatelný náklad, a to až do výše 50 tisíc korun na jednoho zaměstnance a rok.
„Domnívám se, že půjde o velmi zajímavý benefit, protože z těchto peněz firmy ani zaměstnanci neodvádí sociální a zdravotní pojištění. V současnosti pobírá nějakou formu příspěvku od zaměstnavatele zhruba 1,2 milionu zaměstnanců, v průměru to přitom je 12 tisíc korun ročně. Pokud je limit až 50 tisíc, je tu rozhodně velký prostor pro využití tohoto benefitu,“ připomíná Pavel Němec, který v minulosti pracoval právě v penzijních fondech.
Rozdíl mezi těmito třemi produkty pak je také v míře poplatků a daňových odvodech, které jsou v případě DIP nejlepší.
Tou nejdůležitější výhodou ale je možnost investora zcela autonomně volit, do kterých konkrétních titulů své prostředky pošle, tedy bude záležet na něm, jak agresivní a rizikovou strategii zvolí při zohlednění své averze k riziku, znalostem kapitálových trhů a také věku. To životní pojištění ani penzijní připojištění neumožňují.
„Ty možnosti vycházejí ze zákona. Jedná se o nástroje kapitálových trhů, které se obchodují na regulovaných trzích. Klient si tak může pořídit akcie konkrétních firem, dluhopisy, nejrůznější fondy či ETF. Naopak součástí DIP nemůže být fyzické zlato, nebo třeba kryptoměny,“ uzavírá hlavní ekonom J&T Banky Sklenář.
Dlouhodobý investiční produkt v nabídce J&T BANKY
Od počátku dubna je možné založit si on-line či prostřednictvím bankéře Dlouhodobý investiční produkt. Nabídku mohou využít jak stávající, tak noví klienti.
Co je vlastně ten DIP?
Jak Dlouhodobý investiční produkt funguje, proč o něm uvažovat či jak jej zařadit do svého investičního portfolia? Nejen o tom jsme si povídali s našimi odborníky na konferenci, jejíž záznam můžete vidět na webu.