Onen nezvyklý obrázek je vidět jen kousek od právě rekonstruovaného sídla vinařství Kolby. To nedávno koupila firma J&T finančníka Patrika Tkáče a přistoupila k rozsáhlé renovaci. Firma vlastní i pozemek, který je jen o pár set metrů dál, a místo toho, aby ho nechala prázdný, umístila sem tři zmíněné mobilní kurníky. O obojí se stará vinař Vlastimil Nešetřil.

Byť je mobilní kurník vymoženost jednoduchá a opravdu má na první pohled blízko k maringotce, je to poměrně sofistikovaná záležitost. Kurník je autonomní, na střeše má fotovoltaiku, počítač řídí ventilaci, teplo nebo chlazení, hlídá stav vody a krmiva v zásobnících a upozorňuje na neobvyklé situace. Slepice pak chodí snášet vajíčka na speciální pás, který po snášce obsluha zapne a vajíčka po něm vyjedou z kurníku do třídírny. Tam se zkontrolují, zabalí a míří do obchodu.

„Kurník můžete zaháknout za traktor a odtáhnout ho, kam budete potřebovat. Slepice sice trávu asi do dvou týdnů sežerou, zároveň ale taky půdu pohnojí, takže tam vyroste zas,“ popisuje Nešetřil. Vajíčka tady v Pouzdřanské stepi produkují už víc než rok. V jednom kurníku je až dva a půl tisíce slepic, dohromady jich má Kolby 7400.

Zásadní otázku světa, tedy jestli bylo dřív vejce, nebo slepice, tu tedy sice nevyřešili, dali tu ale jasně najevo, že slepice má větší hodnotu, než jakou jí přisuzují klecové chovy.

Vejce z Kolby jsou jednička. Zatím

Podle Nešetřila dnes patrně neexistuje ekologičtější forma, jak chovat slepice ve velkém. Podle toho také vypadají vejce. V současné době produkuje Kolby vejce s označením 1. To znamená, že jde o vejce od slepic ve volném výběhu. Lepší už jsou jen vejce s označením nula. Ta jsou z ekologického chovu. A právě sem Kolby míří.

„Přejít na bio není úplně jednoduché. Nemůže tak produkovat jen jednu věc, ale všechno. A protože má Kolby vinohrady, které od ledna přešly do bio produkce, budou bio i vejce,“ vysvětluje hlavní vinař.

Než ale vejce získají nulové označení, dva roky to potrvá. Chovatelé budou muset například prokázat to, že tráva, kterou slepice žerou, není dva roky ničím hnojená. A byť takhle slepičí výběh funguje už od svého vzniku, stejně musí být zachováno přechodné období. I proto je podle Nešetřila po biovýrobcích v obchodních řetězcích takový hlad. Jen málokdo je totiž schopný pravidla dodržovat.

Náročnější požadavky na stravu

Produkční náklad na jedno vejce je u Kolby mezi třemi a půl až čtyřmi korunami. V řetězcích pak taková vejce končí většinou na osmi až devíti korunách, přičemž marže pro chovatele dělá zhruba korunu. Levné to podle Nešetřila sice není, slepice v biochovu mají ale náročnější požadavky na stravu.

„Zdražením vstupů se ale zdražila také konvenční vajíčka, cena se tedy přiblížila. Pokud se zakážou klecové chovy, přechod nebude pro zákazníky tak náročný,“ míní ředitel zdejšího vinařství.

Slepičí důchod

Kolby si svých slepic evidentně cení. Ve vinařském výběhu je má po dobu třinácti měsíců, kdy je jejich produktivita nejvyšší. Ani pak je ale nechce nechat svému osudu. Kolby slepice prodává, snaží se ale dohlédnout na to, komu. Většinou jdou do malých chovů, lidem z okolních vesnic. Na dvorku pak kur může žít klidně další tři roky. Jen snese třeba pouze jedno vejce za dva dny. „Časem bychom si chtěli vytvořit skupinu odběratelů. Když už se o ty slípky tak staráme, chceme, aby se měly dobře i dál,“ říká Nešetřil.

Slepice vinicím svědčí

Produkce je nyní kolem dvou milionů vajec ročně, asi polovina z nich míří do klasických supermarketů. Zákazníci je najdou také například v online obchodech Rohlík a Košík nebo v Kauflandu či Globusu. Prodávají se tu pod značkou Vejce Zlouky. Míří také do Bidfoodu, což je distributor pro gastro.

Distribuce je dvojí. Jedna právě z Pouzdřan na jižní Moravě, odkud se vejce vozí do Brna a Jihomoravského kraje. Druhá sídlí na Zbraslavi, jde o firmu ARC Integrity, která s J&T spolupracuje. Odtud se zaváží restaurace, hotely či pekárny v Praze, kde je zájem o vejce větší. Kolby také plánuje mít jednu prodejnu v samotném vinařství.

Zdá se totiž, že slepice a hrozny k sobě patří. „Slepičince jsou nejlepší hnojivo na světě, mají hodně dusíku a minerálních látek, jen musí nějakou dobu ležet a fermentovat. Spotřeba hnoje ve vinicích Kolby je asi 300 tun ročně, slepice vyprodukují zhruba 250. Vyřešili jsme tak prakticky hnůj pro vinařství,“ líčí Nešetřil. V Kolby se tak podařilo zavést do farmářského slovníku nový pojem: vinohřady.

S důrazem na chuť a kvalitu

Značka Vejce Zlouky je spojena s Pouzdřanskou stepí a areálem vinařství Kolby. Právě v jeho prostorách se nacházela volná plocha, kam bylo možné mobilní kurníky umístit.

Moravské Vinařství Kolby patří spolu s nedalekým Vinařstvím Reisten pod křídla společnost J&T Wine Holding. Vlajkovou lodí Vinařství Kolby jsou odrůdy Ryzlink rýnský a Ryzlink vlašský, z burgundských odrůd to jsou Pinot Blanc a Chardonnay. S půdním a klimatickým profilem viničních tratí Pálavy se pak nejlépe shodují odrůdy Pinot Blanc a odrůdy Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský a Sauvignon.

Obě vinařství již získala řadu tuzemských i zahraničních odborných ocenění, Vinařství Reisten se může pyšnit i oceněním Vinařství roku 2021.

Více informací na www.kolby-reisten.cz.

J&T Realitních akcií a dluhopisů OPF

Vše začíná potkáním.

Vše začíná potkáním.

Vše
začíná
potkáním.

Vše
začíná
potkáním.