Akciové trhy vysoko, korekce (zatím) nepřichází

Akciové trhy v půlce března mírně zakolísaly, když pokles cen ropy, oslabující americký dolar a Trumpova první porážka v podobě toho, že se mu nepodařilo zrušit program „Obamacare“, investory mírně znejistily. Na konci měsíce si ale americké trhy opět připsaly zisky, podobně jsou na tom i evropské akcie a letos se daří také pražské burze.

Americké trhy se tedy z našeho pohledu nadále pohybují poměrně vysoko, otázkou zůstává, zda to není jen náš pohled. Byl jsem minulý týden na jedné přednášce zkušené americké portfolio manažerky a její pohled – „resp. americký“ – není takový jako ten náš.

První věc, kterou popsala, je, že kdykoliv v posledním roce zavítá do Evropy, všichni na ní spustí, jak drahé americké trhy jsou a že je Evropa podhodnocenější. Z jejího pohledu je trh skutečně poměrně vysoko, ale některé valuace nejsou zase nijak šílené a třeba u menších společností jsou naopak nadále zajímavé. Tyto tzv. „small capy“ by mohly naopak nadále posilovat, zvláště po hodně zmiňované daňové reformě. Nižší daně a orientace na domácí americký trh budou těmto menším korporacím pomáhat a ani přeshraniční daň je případně zásadně neohrozí. Daňová reforma zřejmě přijde až od fiskálního roku 2018, a tak se letos nemusí tolik „zaceňovat“ do trhu, jak se v posledním období předvádělo a očekávalo. Oddálení této reformy, resp. čekání na detaily sazeb a vůbec toho, co skutečně přijde u daní, je klíčovým prvkem pro akciové trhy. Zde vidím velké riziko, že pozdější i jen zveřejnění detailů může na trhy přinést nervozitu a spustit výprodeje na akciích.

Kde hledat zisky

Po pravdě, ani akcie Applu, a to jsou na svých maximech, nemůžeme valuačně označit za nějakou bublinu, silná cashová pozice a možnost dalšího navýšení revenue s příchodem nového iPhonu 8 v kombinaci s inkasem dalších placených služeb od Applu dělá z této společnosti stabilní cash-cow. Ale nákup za 143,80 si přesto představit nedokážu, na 140 jsem z toho vyskočil, a počkám, zda korekce přijde, nebo ne.

Z dalších firem, které mi přijdou nyní zajímavé, je nadále valuačně levný General Motors (P/E 5,60 – „dámy a pánové, kdo má víc“, teda míň... ano, vlastně Unipetrol!). Zajímavá mi již opětovně po korekci přijde Alcoa, producent hliníku, včera jsem ho opětovně zařadil do portfolia.

V Evropě došlo po poslední tiskové konferenci ECB k obratu na euru, které posiluje, aktuálně se dolar pohybuje na úrovni 1,08 USD za 1 euro. To samozřejmě zatím nic zásadního neznamená, ale pokud by se tato úroveň přiblížila hodnotám cca 1,10, určitě už by zase některé investiční „hauzy“ zvedaly varovně prst, že je to nepříjemná úroveň pro evropské exportéry. A je vidět částečně už nyní, že průmyslové společnosti, resp. jejich akcie, v posledních týdnech nijak zásadně nerostou. Naopak nadále jsou v centru zájmu company z finančního sektoru, banky a pojišťovny, které se hřejí na výsluní díky víře investorů v ukončení QE ze strany ECB na přelomu roku 2017/2018. Jsem nadále long u UniCredit, VIG a Alpha Bank a jsem připraven naskočit do BNP Paribas. Z lokálně blízkých bank pak sleduji Erste, ale je potřeba počkat na odšpuntování koruny z úrovně 27.

Domácí trh vyhlíží uvolnění

Tím se můžeme přesunout na domácí trh, kde se nám blíží magické datum konce prvního čtvrtletí. I v řadě médií můžeme sledovat, jak se každý snaží uhodnout, co centrální banka udělá. Ona to ví právě jen Česká národní banka, kdy fixní kurz k euru 27 opustí. Podle mě není ale důvod tuto agónii protahovat, takže bych čekal duben – tj. máme to za dveřmi. I s blížícím se koncem QE v Evropě prostě u nás není jiná možnost, než opustit dogma 27 a nechat kurz volně hýbat. Stát se může cokoliv, ale můj názor je, že česká koruna posílí, a to minimálně na úrovně před intervencí v roce 2013 a časem by měla i nadále více posilovat.

Přechod na domácí trh nám ukazuje několik zajímavých investic. První je bezpochyby star letošního roku Unipetrol, který posílil od začátku roku z úrovní pod 190 až k 229 korunám. Je tedy na několikaletých maximech, ale oprávněně, a nadále se dá říci, že fundamentálně je levný. Kombinací příznivých podmínek, které umožňují Unipetrolu ve svém segmentu dosahovat solidní marže a generovat cca 9 mld. provozního zisku ročně, plus letos peníze na cestě od pojišťoven za náhradu škody na shořelé provozní jednotce a především náhrada ušlých zisků činí Unipetrol nadprůměrně komfortní v cashové pozici a jen neochota majoritního vlastníka zřejmě neumožní výplatu dividendy vyšší než cca 7 Kč v letošním roce. K tomu se dá ještě podotknout, že tolikrát slibovaná strategie společnosti představená 15. března byla spíše trapným pokusem než skutečnou strategií. Přesto nevyplacené prostředky ve společnosti zůstanou, dluh Unipetrol nemá a tak se investoři mohou těšit nadále z držby valuačně podceněného papíru. I likvidita se zvýšila, přeci jen story Unipetrolu přilákalo další zájemce a objevila se i první vlaštovka v doporučení od České spořitelny s cílovou cenou 292 Kč. Slušné, gratuluji Spořce k odvaze!

Moneta je zabetonována na 85 Kč, resp. lehce pod. Už jsem se s tím nějak smířil, ale úplně to nechápu. Akcii podržím, myslím, že je schopna vyplácet i v dalších letech dividendy 6 až 7 Kč, což mi přijde v dnešní době více než fér, a navíc sentiment v tomto sektoru se prostě evidentně lepší. Spekulace o možné akvizici UniCreditu ČR & SR mi nepřijdou z pohledu Monety reálné, je to příliš velké sousto. Navíc tam nevidím ani důvod managementu to v případě současné rozdrobené akcionářské struktury dělat, jejich cílem je primárně maximalizace zisku banky a něco na tom utrhnout, velké akvizice dělají strategičtí vlastníci a investoři a ti zde zatím nejsou.

ČEZ příjemně překvapil

Další akcií je ČEZ, který na výsledcích relativně příjemně překvapil čísly za 2016, už tedy během roku sníženými, i navržená dividenda 33 Kč je téměř maximum možného, co z loňského zisku company může vyplatit, a ukazuje to snahu alespoň trochu vyjít vstříc státu, resp. ministerstvu financí. To však požaduje 40 Kč, tak uvidíme, jak to na valné hromadě dopadne – zda prosadí sílu vlastník, nebo se ukáže, že je současné vedení ještě nadále silné v kramflecích. (To bych byl smutný teda… Čas pana Beneše se doufám snad naplnil, myslím ve vedení ČEZu, jinak nic osobního.)

Tak jak se nám odrazil nahoru komoditní sektor, můžeme se dočkat podobné story i u energetických titulů, ale ano, vše závisí na ceně elektřiny, resp. situaci v Německu. Nebudu se pouštět do nějaké hlubší analýzy, na to máme u nás jiného čezového guru, přesto si myslím, že prostor dolů u ceny elektřiny je rozhodně menší než směrem nahoru. Můj osobní názor, proto jsem ČEZ long a nadále budu.

Navíc výhodou korunových investic je aktuálně kromě solidních fundamentů (řekl bych nadprůměrných ve srovnání se zahraničními) i to, že se vyhneme turbulenci na Kč a nutnosti zajištění cizích měn proti Kč, což v dnešní době není moc levné. Na druhou stranu, pokud by se měly trhy vysypat venku, nemůžeme si dělat žádnou iluzi, že vůči tomu zde budeme imunní, sesypeme se prostě taky…

Kupci své místo nevyklízejí

Co tedy říci na závěr? Už jsem si myslel, že korekce nastává na konci minulého týdne, navíc se nám blíží duben a květen, to nebývá úplně ideální čas pro růst trhů, ale zdá se, že kupci na trzích své místo nevyklízejí, takže směr trhu mi nadále není jasný. Můj osobní názor ale je, že duben bude spíše minusový než plusový.