Navigace

Filatelisté nejsou klubem podivínů

Jsou skladné, nepotřebují speciální péči a bývají ideální investiční pojistkou v případě krize. Ne náhodou bývaly jediným majetkem, který si s sebou ze země odnášeli exulanti. Známky dokážou svým majitelům přinést výnos desítky i stovky procent. Je ale potřeba vsadit na ty správné. Perspektivní je jen promile z nich.

Filatelie má na našem území téměř stopadesátiletou tradici, ve světě se její historie píše dokonce už skoro 250 let, pokud započítáme i kolky, které jistý daňový úředník z Irska John Burke začal sbírat již v roce 1774. První filatelistický klub byl v Praze založen v roce 1887, v současné době jich je v České republice kolem tří stovek. V době největšího rozmachu v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století bylo v Československu údajně přes 70 tisíc registrovaných filatelistů. „V dnešní době je toto číslo výrazně nižší, ale je to dáno především tím, že již není nutné se registrovat a sdružovat v klubech,“ vysvětluje investiční poradce Radek Novák. Podle odhadů u nás v současnosti sbírá známky kolem 30 tisíc lidí, což dokazuje, že po oddělení Slovenska se počet sběratelů příliš nezměnil.

Díky dlouhé historii je investování do filatelie jednou z nejrozšířenějších alternativních investic, neboť existuje značné množství dokumentů, literatury, cenzusů či atestů, které zaručují, že investor kupuje pravou známku, a dokládají cenový vývoj jednotlivých známek. U řady kusů lze doložit cenový vývoj dané známky třeba i za posledních sto let. „Opravdu silných investorů, kteří investují do známek pravidelně ve statisících až milionech korun je v Česku odhadem kolem dvou stovek. Investorů ve statisících už je řádově více, neboť mezi ně patří i bohatší sběratelé,“ uvádí Radek Novák.

Roční obrat českého trhu odhaduje soudní znalec a legenda české filatelie František Beneš, který se v oboru pohybuje již desítky let, na miliardu korun. Ale i zde platí, že to je jen hrubý odhad na základě výsledků aukčních firem a daňových přiznání.

 

Známky jsou in i pro mladé

Stoupající oblibu investic do filatelie potvrzuje také unikátní průzkum Wealth Report, který už poosmé provedla J&T Banka mezi českými a slovenskými dolarovými milionáři. Podle něj do známek investuje sedmkrát více českých milionářů než těch zahraničích. Ne nadarmo se o nás ve světě hovoří jako o národech filatelistů. Vždyť i slavný modrý a červený mauricius má tuzemské majitele.Vzrůstající oblibě hraje do karet stále vyšší počet tuzemských aukcí právě se známkami. Tato vlna je způsobena generační obměnou. Letití sběratelé opouští tento svět a dědicové nejsou stejně zapálení pro jejich vášeň, mnoho sbírek se tak nyní prodává, což dolarovým milionářům nahrává. Vědí, že nyní je doba nakupovat, a věří, že tak nejen diverzifikují své portfolio, ale bezpečně uloží své finance.

Přitom však neplatí jednoznačná rovnice, že filatelista musí být člověk vyššího věku. Podle Wealth Report se totiž o známky zajímá 22 % respondentů ve věku od 45 do 54 let, úplně stejných 13 % však pochází z věkových kategorií 35 až 44 let a 55 až 64 % let. Investice do „papírků se zoubky“ je tedy zajímavá i mladou generaci.

 

I u nás se točí miliony

Výsledky aukčních domů ukazují, že i na českém trhu se točí zajímavé částky. Nejdražší známka České republiky, respektive Československa, byla prodána v březnu 2018 přes aukční dům Burda, a to čtyřkorunová žluto-zelená na žilkovaném papíře s obráceným přetiskem Pošta Československá 1919, která se vydražila za 7,8 milionů Kč (bez prémie aukčního domu). Proč je tato známka tak vzácná? Protože existuje jen jeden exemplář. Je tedy vzácnější než modrý mauritius, který je zachován ve více exemplářích.  Nový majitel tehdy prohlásil, že nečekal, že známku získá tak levně a dodal, že tentokrát investoři svou příležitost zaspali.

Zatím největší investici do poštovních známek v Česku udělal anonymní sběratel z Prahy v roce 2016, který koupil modrý mauritius a tzv. Bombay cover (jen ten se vyšplhal na 2,4 milionu eur) v součtu za sumu blížící se 100 milionům korun.

 

Filatelie ve světě

Podle odhadů je po celém světě kolem 50 až 70 milionů sběratelů známek. Celkový roční obrat se pohybuje kolem 10 miliard dolarů, z čehož je přibližně 10 % v investičním segmentu. „Je těžké získat přesná data, neboť převážná většina transakcí probíhá anonymně mezi jednotlivými sběrateli a investory, přes aukční domy a obchodníky jde jen malá část,“ říká Radek Novák.

Nejdražší samostatnou známkou světa je v současné době British Guiana 1c Magenta (tedy jednocentová karmínová), která byla vydražena 17. června 2014 u Sotheby’s v New Yorku jako část dědictví po Johnu du Pontovi za 9 480 000 dolarů známým obchodníkem a módním návrhářem Stuartem Weitzmanem. Obchodů v řádu milionů dolarů za jednu známku proběhne pár do roka, obchodů v řádu statisíců už desítky až stovky a obchodů v řád desítek tisíc už najdeme tisíce.

Ze známých jmen do známek zainvestovali například obchodník Warren Buffet, spoluzakladatel Pimco Bill Gross, Count Gustaf Archibald Siegwart Douglas(majitel bezpečnostní agentury Securitas AB a světového výrobce zámků Assa Abloy), Hugh Morgan(ředitel Western Mining Company) či ruský oligarcha Roman Abramovich.

 

Jak na investice

Začít s investicemi bez předchozích zkušeností by nebylo vhodné. „Laik nemá šanci poznat zajímavou známku ani rozpoznat případný padělek či skryté vady. Nedokáže ani odhadnout, jaká je nejvyšší reálná cena, kterou by měl za určitou známku nabídnout. Proto je vždy lepší poradit se s odborníkem, který také poradí, do čeho investovat a jak portfolio diverzifikovat,“ popisuje Novák a dodává, že neznalý investor by měl známky kupovat u renomovaných obchodníků a aukčních domů. V Českou jsou těmi největšími Burda a Profil, v Německu Gärtner, Felzmann, Heinrich Köhler či Schlegel, v Anglii k nim patří Stanley Gibbons a Spink, ve Švýcarsku Corinphila a především David Feldman, který se specializuje na opravdové rarity, v USA Siegel, Cherrystone a další.

Horizont investice je doporučován minimálně pět let, ovšem může se stát, že měsíc po koupi se objeví zájemce, který nabídne zajímavé zhodnocení, takže je možné známku hned prodat. Výše investice je individuální dle možností kupce, měla by činit alespoň 50 až 100 tisíc korun, aby zhodnocení začalo být alespoň trochu zajímavé. O překvapení na trhuvšak často nebývá nouze . „Na aukci Burda letos v březnu se například přepážkový list československých známek, katalogové číslo Pofis PL1541, prodal za 21 tisíc korun, i když se dá na trhu sehnat za pětistovku,“ uvádí příklad Radek Novák. To dokazuje, že zhodnocení může být opravdu zajímavé, a to i v tisících procent. Obvyklejší jsou však desítky procent.

Investice do známek je jako každá jiná, tudíž i u ní existuje určité riziko. Výhodou ovšem je, že je k dispozici velké množství informací, které ukážou vývoj cen, a že známky, které byly hodnotné před 50 nebo 100 lety, si svou hodnotu drží. Jedná se tedy o poměrně bezpečnou investici.

 

Kde hledat informace 

Přehled o obsáhlosti filatelie si může zájemce udělat na www.exponet.info, kde jsou k vidění desítky výstavních exponátů z celého světa. Rychlejší pro zorientování však je navštívit některou ze světových filatelistických výstav, které se konají celkem pravidelně ve velkých metropolích. Letos se expozice uskuteční například od 29. května do 2. června ve Stockholmu a od 31. července do 4. srpna v Singapuru.

Filatelisté mají i svá diskuzní fóra, třeba www.sberatel.com či www.tradeonlystamps.com, na nich však investory příliš nenajdete, protože nechtějí sdílet informace o svých výnosech ani poskytovat informace svým konkurentům.

Kdo to myslí s filatelií vážně, může se stát členem nového Prestige Philately Club Prague, jehož cílem je spojit přední sběratele, experty a investory ve filatelii, aby nejen svou sběratelskou aktivitou, ale i celkovým významem a kreditem své osobnosti prezentovali nejvyšší kvality a tradiční prestiž filatelie ve společnosti.