Navigace

Potíže amerického repo trhu ukázaly rizika regulace

V září došlo na finančním trhu v USA k nečekané události. Tzv. repo sazba, která se dlouho držela okolo 2 %, začala náhle prudce růst a během jednoho dne se vyšplhala až na 10 %. Repo sazba je úrok za krátkodobou transakci, kdy jedna instituce půjčuje druhé a do zástavy si typicky bere vládní dluhopisy. Růst repo sazby naznačoval, že některé instituce nemohou sehnat financování. V reakci na to na repo trh vstoupila centrální banka Fed, poprvé od finanční krize. Nabídla půjčky, jejichž objem několikrát navyšovala, až se zavázala k masivním intervencím minimálně do léta příštího roku. Doposud Fed poskytl trhu injekci přes 300 miliard dolarů.

První reakce vysvětlovaly vyschnutí trhu tím, že finanční instituce v září sháněly prostředky na účast v aukci amerických státních dluhopisů. Navíc americké firmy v této době platí korporátní daň z příjmu, což vytváří krátkodobě poptávku po hotovosti. Jenže otázkou je, proč se proti této poptávce ihned neobjevila dostatečná nabídka. Proč například jedna z velkých amerických bank nevyužila rostoucích úroků a neposkytla za ně půjčky?

Potíž je, že americké banky přestaly z velké části repo operace dělat a často ani nemohou. Fed od krize prováděl expanzivní měnovou politiku a z části financoval americkou vládu. To, co dříve dělaly banky, za ně Fed převzal. Když s touto politikou Fed skončil, zůstal po něm nelikvidní, disfunkční trh. Banky navíc ani rychle půjčit nemohou, protože regulace uvalená po finanční krizi jim svázala ruce. Šéf JP Morgan uvedl, že jeho instituce kvůli regulaci nemohla do trhu v září vstoupit a nabídnout prostředky ve velkém. Zásahy Fedu a neustále rostoucí regulace zřejmě vytvořily systém, který není schopen na nenadálé šoky reagovat.