Navigace

Čeká se na bod zlomu

Březen a duben mají společné hlavní téma – koronavirus. Všechny postižené státy s obavami sledují propad ekonomiky a začínají připravovat záchranná opatření. Křivka nárůstu nových pacientů už alespoň v Evropě není tak strmá, a tak analytici netrpělivě vyhlížejí, zda už v průběhu dubna dojde k pomyslnému bodu zvratu.

Je polovina března a vláda dle premiéra Andreje Babiše už uvažuje o podpoře pro ekonomiku ve výši až bilionu korun. Na přímou pomoc by mělo směřovat až 100 mld. Kč (zhruba 2,0 % HDP). Uvažuje se o kompenzacích mezd, odpuštění odvodů, finančních injekcích či tzv. kurzarbeitu. Dále se zvažuje dalších až 900 mld. Kč (17 % HDP) jako záruky. V tomto případě by stát do zmíněné výše fungoval jako ručitel na pravděpodobně přechodné financování.

Zvažovaná pomoc domácí ekonomice je obdobná programům, které nedávno vyhlásily jiné, nejen evropské země, jako Německo, Francie, Itálie, Velká Británie či USA. „Zvažovaná podpora sice zřejmě nezvrátí krátkodobý ekonomický propad, ale pomůže k rychlejší obnově postižené ekonomiky a k uchování důvěry, která je pro fungování ekonomiky stěžejní,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.

Koruna výrazně oslabila

Za poslední měsíc (vztaženo k polovině března) koruna k euru oslabila o 10 % na 5leté minima 27,7 CZK/EUR. Korunu srážel vývoj na trzích, zhoršování výhledu pro českou ekonomiku a také razantní snížení sazeb ČNB. Právě další zhoršení výhledu (= hluboká recese české ekonomiky) a snižování sazeb ČNB může vést k dalšímu oslabování koruny na úrovně nedávno nepředstavitelné (28–29 CZK/EUR). Důležité bude, jakým směrem se vydá kapitál, který přišel do koruny na konci intervenčního režimu (1Q 2017). Proti tomuto faktoru ČNB může využit svých nadměrných devizových rezerv, které vznikly právě během intervencí.

ČNB snížila úrokové sazby

V pondělí 16. března ČNB na mimořádném zasedání snížila úrokové sazby o 50 bazických bodů na 1,75 %. Vzhledem k předpokládanému vývoji české ekonomiky a komentářům z ČNB je další snižování úrokových sazeb pravděpodobné. „Důležitým faktorem bude další oslabení koruny, které dodá podobný efekt jako snížení sazeb. Rizikem u případného agresivního snižování sazeb je, že může vyvolat až nežádoucí tlak na oslabení koruny, proti kterému by se ČNB pak musela postavit. Pak by bylo takové snížení sazeb spíše kontraproduktivní než přínosné,“ vysvětluje Petr Sklenář.

Uvažuje se o kompenzacích mezd, odpuštění odvodů, finančních injekcích či tzv. kurzarbeitu.

Komodity zasáhl výprodej

Komoditní trhy v březnu prošly masivním výprodejem. Široké indexy ztratily dalších 20–30 %, což byl nejhlubší měsíční propad v historii od roku 1970, kdy se indexy sestavují. Klíčovým faktorem byl kolaps cen ropy, která ztratila 55 % a klesla na 18letá minima – Brent (22 USD), WTI (20 USD). Propad cen ropy byl dvojnásobný než na podzim 2008. Vedle globálního výpadku poptávky situaci vyhrotil rozkol v rámci sdružení OPEC+, které se nejen neshodlo na snížení produkce, ale Saudská Arábie přistoupila k agresivnímu zvýšení nabídky.

Technické kovy v březnu v průměru ztratily 10 % a zemědělské plodiny 4 %. Beze změny zůstaly pouze drahé kovy, a to hlavně díky zlatu (0 % m/m; 1580 USD), naopak stříbro (−16 % m/m) a platina (−16 % m/m) rekordně propadly.

„Krátkodobý výhled bude ovlivněn sentimentem a dopady koronaviru na globální ekonomiku. Ropu ovlivní snaha najít novou dohodu na straně těžařů. Důležitým faktorem pro ceny komodit zůstává vývoj kurzu dolaru,“ uvádí hlavní ekonom.

Americké dluhopisy propadly, evropské vrostly

Americká výnosová křivka v březnu u dluhopisů propadla o dalších 40–60 bodů a pro kratší konec křivky to byl nejhlubší pokles od podzimu 2008. Výnos 10letého dluhopisu klesl na historické minimum (0,6 %). Výnosy státních dluhopisů klesaly z obavy ze šíření koronaviru a v reakci na koordinované kroky centrálních bank. Fed ve dvou krocích srazil sazby na nulu z 1,50–1,75 %, následně zahájil neomezené nákupy státních dluhopisů (QE), velké nákupy korporátních dluhopisů a podporu kreditnímu trhu. Kreditní prémie vyskočily na 11letá maxima, ale pak došlo k částečné korekci kvůli zásadu Fedu.

Ve většině eurozóny výnosy dluhopisů vzrostly o 10–30 bodů a korigovaly předchozí propad. Ve Středomoří výnosy dluhopisů vzrostly až o 30 bodů. Kreditní prémie v Evropě vzrostly na 8letá maxima. ECB sazby neměnila, ale uvolnila další parametry měnové politiky, zvýšila svůj QE program a pak i zavedla nový program PEPP v objemu 750 mld. EUR. Dluhopisové výnosy ve střední Evropě i přes volatilitu mírně vzrostly do 10 bodů. Česká výnosová křivka je plochá. Trh nereagoval na snížení sazeb ČNB ve dvou krocích z 2,25% na 1,00 %.

Dluhopisové trhy nyní sledují sentiment a spekulace na další vlnu uvolnění měnové politiky klíčových centrálních bank.

Prodat, nebo koupit?

Zkušení analytici nyní radí: „Pokud váš fond drží dluhopisy, jejichž emitenti tu budou i po odeznění karantén a mimořádných opatření, sedněte si na ruce a nedívejte se ani na ceny fondů ani na ceny, kterými fondy musí svá portfolia oceňovat. Držte se stávajícího investičního plánu. Investujte pravidelně, anebo, chcete-li jako chytří investoři využít současných slev, dokupte za víc, protože dluhopis nakoupený se slevou do splatnosti dodá ještě vyšší výnos, než činí jeho nominální úrok. Totéž platí o fondech, které zlevněně dluhopisy nyní drží a jejichž výnos bude s velkou pravděpodobností v následujícím období vyšší než kupony dluhopisů v jejich portfoliích.“

Akcie zažívají prudké výprodeje

Akcie, jakožto riziková aktiva, zažívají prudké výprodeje v návaznosti na nejistý ekonomický dopad šíření nového koronaviru. Je pravděpodobné, že globální ekonomika projde přinejmenším technickou recesí z důvodu zavádění preventivních opatření, což pravděpodobně povede k podobnému scénáři, jaký jsme zažili v letech 2008/09.

Aktuálně se americké indexy pohybují −30 % od svých maxim. V letech 2008/09 americké indexy zaznamenaly obrat až při −50 % od vrcholu. Nicméně protentokrát je hospodářská politika více proaktivní a rychle přijímaná opatření by měla znamenat i rychlejší obrat.

„Proto vnímáme současnou situaci jako příležitost především u sektorů, které jsou tradičně defenzivní, jako síťové obory, telekomunikace, energetika či tabákové společnosti. To obdobně platí i pro domácí BCPP,“ říká Sklenář.

Akcie, jakožto riziková aktiva, zažívají prudké výprodeje v návaznosti na nejistý ekonomický dopad šíření nového koronaviru.

Ekonomický pokles a dopad na tituly pražské burzy

Epidemie nového koronaviru vede vlády k bezprecedentním restrikcím, které dopadají především na sektor služeb a s vysokou pravděpodobností způsobí evropskou a globální recesi. Zatím se nedá odhadnout rozsah propadu, protože omezení se v některých zemích stále rozšiřují a jejich délka prodlužuje. V prvním a druhém kvartálu 2020 je však pravděpodobný hluboký propad většiny ekonomik včetně ekonomiky ČR. „Současná mimořádná situace podle nás dopadne v různé míře na hospodaření téměř všech titulů na pražské burze,“ konstatuje na konci března Petr Sklenář.

Možný dopad analytici vnímají ve dvou fázích (k 31. 1.). Tou první je okamžitý krátkodobý efekt vládních restrikcí. Omezení veřejného života a pokles poptávky po službách se podle nich nejvíce dotkne firem s přímou expozicí na gastronomii (Kofola) a firem v reklamním sektoru (CME), kde inzerenti narychlo stahují reklamu. Velmi rychle zareagovala na současnou situaci ČNB, která doporučila domácím bankám nevyplatit či odložit dividendy. To dopadá na celou trojici bank na burze – KB, Erste a Monetu.

Následovat bude druhotný střednědobý dopad hospodářské recese. Pokud se současná situace rozvine v pokles ekonomiky trvající spíše kvartály než jen měsíce, dotkne se společností podle cykličnosti jejich byznysu. Zde analytici vidí především možný delší pokles reklamy (CME) a potenciální cyklické zhoršení kvality úvěrů (banky). Naopak tradičně málo cyklický či zcela necyklický je sektor telekomunikací (O2 CR) či prodej tabákových výrobků (Philip Morris ČR). Rovněž očekávají relativně odolné hospodaření Avastu, který může dokonce i profitovat z prudkého skoku v užívání home office ve světě.

shutterstock-416241853.jpg

Valné hromady a dividendy mohou být odloženy

V důsledku současné nejistoty mohou některé společnosti odložit dividendu, než bude čitelnější dopad současné situace na jejich hospodaření. Tento krok plně či částečně již provedla Moneta, Erste Group, KB, VIG či PMČR a vyloučit jej nelze ani u dalších společností, které mají valné hromady v prvním pololetí roku.

Valné hromady navíc kvůli velkému počtu osob ani nebude možné v příštích týdnech pořádat a není jasné, do kdy restrikce potrvá. Proto i v případě, že společnost nebude chtít dividendu odložit, může být nezbytné odložit pořádání valné hromady a tím i schválení dividendy.

Málo cyklické firmy s dobrým cash flow

„Jsme názoru, že vlády učiní nezbytnou většinu opatření na zpomalení epidemie a že akciové trhy již značnou část dopadů zacenily. Klíčová otázka je tak nyní trvání restrikcí. Pokud by omezení začala odeznívat v řádu tří až pěti týdnů, dopad by byl sice hluboký, ale krátkodobý a většina firem by se dokázala ze situace zotavit. V tom případě bychom viděli některé současné ceny akcií jako příležitost a preferovali bychom málo cyklické firmy s dobrým cash flow, které je nevystavuje dluhovým rizikům,“ popisuje Petr Sklenář. Sem lze zahrnout O2 CR, Philip Morris CR či Avast. Jako speciální, rizikovější příležitost analytici vidí akcie CME, kde sice jde o cyklický byznys, avšak rozhodující roli stále hraje smluvená akviziční cena s PPF.

Pokud by naopak bylo nutné prodloužit současné restrikce na více týdnů až měsíce, nelze vyloučit další pokles evropských i českých akcií. V každém případě se očekává u všech titulů vysoká volatilita v následujících týdnech.

Dubnové výhledy

Nový koronavirus COVID-19 se na začátku dubna dle očekávání začal dramaticky šířit i v dalších zemích světa. Vedle Itálie a Španělska se v rámci Evropy virus rychle šíří například ve Francii, Velké Británii či Německu. Investoři sledovali rychlý růst nakažených v USA, kde se preventivní opatření zaváděla mírně se zpožděním. USA se stalo zemí s nejvíce nakaženými a s více než 400 tisíci (8. 4.) pomyslně vede tabulky. Oficiální statistika z Číny uvádí 81 tisíc nakažených, což již s více než 100 tisíci pozitivně testovaných překračují Španělsko, Itálie, Německo i Francie. Je zřejmé, že COVID-19 je bezpochyby globálním problémem a boj s ním povede globální ekonomiku do výrazných ztrát resp. recese.

Preventivní, resp. spíše karanténní, opatření zaváděná v jednotlivých státech souběžně přináší reakce jednotlivých vlád a centrálních bank, které se snaží zamezit finanční krizi a snížit negativní ekonomický šok. Z globálně významných kroků stojí za zmínku například Fed, který snížil základní úrokovou sazbu rovnou na nulu a oznámil neomezené QE pro určitý druh aktiv vedle celkově širokého programu měnového uvolnění. ECB mimo jiné navýšila svůj program QE na 870 mld. EUR a oznámila, že bude pokračovat v další pomoci s ohledem na průběžný vývoj. Ostatní monetární autority provedly obdobné kroky, pokud jim to jejich současná legislativa umožňovala.

Z pohledu fiskální politiky lze zmínit například již schválený balík v USA, který přináší různé programy pomoci v hodnotě 2 bilionů USD (9 % HDP). Na synchronizovanou pomoc v rámci EU se nadále čeká. Pomocné fiskální kroky oznámily i další země, jako například Německo, Francie, Itálie, VB, Austrálie, Japonsko, ale i ČR. Mnohdy teprve přislíbené objemy pomoci se pohybují i s vládními garancemi kolem 5 až 20 % HDP patřičných zemí.

V důsledku současné nejistoty mohou některé společnosti odložit dividendu, než bude čitelnější dopad současné situace na jejich hospodaření.

Virus zůstane tématem číslo jedna

V dubnu budou investoři sledovat průběh epidemiologických křivek v jednotlivých zemích. Itálie jakožto pomyslný startovací bod v Evropě vykazuje již několik dní jistou stabilizaci, kdy počty nově denně nakažených mají klesající tendenci. Španělsko a Německo jsou na tom obdobně. To by celkově mohlo naznačovat, že by se postupně mohlo upouštět od karanténních opatření a pomalu začít sčítat reálné ztráty na ekonomice. To samé však ještě neplatí pro Spojené státy, které zřejmě teprve sahají po kulminačním bodě. Sice překonání kulminačního bodu ještě neznamená, že by bylo vše v pořádku, ale již to naznačuje, jak dlouho bude ještě ekonomika utlumena bezprecedentními omezeními. „Trh silně vnímá, že dosažení zmíněného bodu v USA může být pomyslným bodem zvratu u některých rizikových aktiv, a to prozatím i bez známého reálně vyčísleného ekonomického dopadu,“ popisuje Petr Sklenář.

O ropě se bude dále jednat

Trh vyhlíží plánovanou schůzku (9. 4.) těžařů ropy (OPEC i zemí mimo OPEC). Panuje velká nervozita, protože výsledek jednání vzhledem k zřejmě různorodým zájmům jeho účastníků je stále těžko předvídatelný. Negativní výsledek, tedy nedosažení dohody nad škrty v produkci by vrátil ceny ropy zpět k 20 dolarové hranici za barel (WTI).

Firmy zveřejní první čísla

Výsledková sezona v zámoří se plně rozjede již v polovině dubna. Vliv COVID-19 bude již znatelný u společností, které se zaměřují na globální poptávku, a samozřejmě u sektorů jako aerolinky či společnosti cestovního ruchu. Ropný sektor bude ovlivněn volatilitou na cenách ropy v průběhu března. Vedle samotných čísel bude trh čekat na zhodnocení vlivu nového koronaviru na hospodaření konkrétních společností v celoročním výhledu, což bude nelehký úkol pro mnoho firem. Celkově se od výsledkové sezony neočekávají pozitivní informace. Právě zveřejňování výsledků za první kvartál, respektive odhad škod pro zbytek roku v důsledku COVIDu-19, mohou podpořit zvýšenou volatilitu.

Itálie jakožto pomyslný startovací bod v Evropě vykazuje již několik dní jistou stabilizaci, kdy počty nově denně nakažených mají klesající tendenci.

Čeká se na bod zvratu

Vzhledem k epidemiologickým křivkám v Evropě, a když se potvrdí očekávaný vývoj i v USA, by mohl být duben již tím měsícem, kde by část rizikových aktiv mohla najít pomyslný bod zvratu. „Nicméně na začátku dubna zůstáváme stále výrazně obezřetní vzhledem k tomu, že reálný dopad, který budou nastiňovat společnosti při zveřejňování výsledků za první kvartál, se může silně lišit od aktuálních odhadů trhu, a to oběma směry. Je nutné upozornit, že globální ekonomika téměř propadla do recese v průběhu několika dní či týdnů a zřejmě bude ještě nějaký čas trvat, než bude možné oznámit, že se zotavuje, a to buď už za faktické, či přislíbené podpory hospodářské politiky. To nás nutí být nadále obezřetní i s tím vědomím, že finanční trhy mají tendenci reálné věci předbíhat. Samozřejmě máme stále na mysli i scénář, kdyby se mohl koronavir opětovně vrátit na scénu v průběhu letošního roku,“ dodává k výhledům Petr Sklenář.

Upozornění

Uvedené informace představují názor J&T Banka, a.s., který vychází z aktuálně dostupných informací v čase jeho zhotovení k výše uvedenému dni. Uvedené informace nepředstavují nabídku, investiční poradenství, investiční doporučení k nákupu či prodeji jakýchkoliv investičních nástrojů ani analýzu investičních příležitostí. Uvedené prognózy nejsou spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti. J&T Banka, a.s., nenese žádnou odpovědnost, která by mohla vzniknout v důsledku použití informací uvedených v tomto materiálu. O případné vhodnosti investičních nástrojů se poraďte se svým bankéřem, investičním zprostředkovatelem nebo jeho vázaným zástupcem.