Navigace

Nové výzvy pro rodinný majetek

Sametová revoluce nepřinesla lidem jen možnost svobodně nabývat majetek, ale dala jim do rukou také odpovědnost. Za posledních více než třicet let zde napříč obory vznikly stovky prosperujících firem a rodinných podniků. Spolu s nimi se pak rozrůstalo i rodinné bohatství. Dnes na podnikatele čeká nelehký úkol. Naučit se, jak spravovat rodinné bohatství, udržet tradici a předat majetek dalším generacím.

Úkol, který před našimi úspěšnými stojí, není snadný. Dokazují to i výsledky druhého ročníku unikátního průzkumu, J&T Family Office Report 2020, s nimiž se můžete seznámit v tomto článku. Jak se v něm majitelé rodinných firem a tvůrci bohatství shodují, otázka předávání je stále více aktuální. A dva základní druhy informací jsou k němu potřeba: znát přesně jaký majetek rodina má a jaké jsou možnosti pro jeho předání,“ říká Helena Svárovská, ředitelka J&T Family Office.

První předání

Otázka nástupnictví není nijak snadná. Navíc v prostředí České republiky k předání dojde v novodobé historii vůbec poprvé. Zakladatelé jsou zvyklí peníze vydělat prací, ne investováním a správou majetku. Předání otěží nové generaci je složitý proces, do něhož často vstupují emoce. Jistoty zakladatelům jistě nepřidává ani známé rčení, že se v rukou druhé generace rodinné bohatství ztrácí. Za většinu ztrát pak mohou zejména vnitřní konflikty, nedostatečná finanční gramotnost nebo problematické chování některých členů rodiny.

V zahraničí je situace jiná. Nastupující generace se již do „bohaté“ rodiny rodí a jsou ke správně majetku vychováváni. To však neznamená, že by se o majetek jako takový starali přímo potomci sami. Jak vyplývá z průzkumu The UBS Campden Wealth Global Family Office Report lze ve světě pozorovat rozmach profesionálních Family Office zejména po roce 2000. Více než polovina (53 %) pak obsluhuje mezi svými klienty první generaci a přes 60 % klienty z druhé generace movité rodiny.

Kluci těžší to „maj“

Prvorozené děti našich úspěšných jsou různého věku. I přes velký věkový rozptyl je možné rozdělit je do čtyř skupin se stejným podílem, zhruba čtvrtinou, respondentů: děti mladší 14 let, potomky od 15 do 26 let, mladé dospělé ve věku 27 až 34 let a dospělé děti nad 35 let. Zatímco u mladších dětí rodiče nevědí, zda se jejich žezlo rozhodnou převzít, u těch starších respondenti vědí, jak moc s nimi mohou ve firmě počítat.

Zkušenosti ze zahraničí uvádějí, že průměrný věk člena nové generace, který převzal kontrolu nad rodinným podnikem, je 45 let, přičemž 62 % všech zástupců nastupující generace bylo v době nástupnictví 40 a více let. Na regionální bázi je průměrný věk v Severní Americe 47 let, 45 let v Evropě, 43 let na rozvíjejících se trzích a 41 let v Asii a Tichomoří.

Dvě pětiny respondentů mají dvě děti, tři potomky pak má více než čtvrtina (26 %). Výjimkou nejsou ani košatější rodiny se čtyřmi či pěti potomky. Ve svazku s prvním životním partnerem žije necelých 40 % respondentů (38 %), s druhým či dalším partnerem pak téměř třetina (31 %). Zejména u respondentů nad 55 let se procento u dalšího životního partnera zvyšuje. To může souviset nejen s odcizením se partnerů během období budování podniku, kdy v devadesátých letech majitelé firem trávili veškerý čas vytvářením rodinného bohatství, zatímco rodinné vztahy byly na vedlejší koleji kvůli velkému vytížení. Další faktor, který mohl v případě vícera životních partnerů sehrát roli, je také fakt, že peníze jsou sexy.

Při hodnocení nastupující generace nepřekypují naši úspěšní chválou. Zejména v případě synů jsou více kritičtí. Jako by stále uctívali pravidlo, že syn převezme grunt. Častěji se tak setkáváme s hodnocením, že synové mají za sebou už několik ne moc úspěšných podnikatelských projektů nebo že ještě hledají, čím se budou v životě zabývat. To platí zejména pro syny, kteří byli zahrnováni v dětství přebytkem materiálních statků jako kompenzace nedostatku času ze strany otců.

Oproti tomu dcery jsou hodnoceny jako ty, které mají jasný životní cíl a vlastní cestu. Jako by se u dcer více očekávalo, že si najdou v životě to, co je bude bavit. Zatímco u synů se čeká, že zopakují či překonají otcův úspěch. To může souviset s tím, že se synové snaží uspět způsoby, pro které jako dítě ze zajištěné rodiny nemusí mít předpoklady – nežene je hlad po penězích a chybí jim tah na branku.

Není potomek jako potomek

Každá generace je jiná. Dalo by se říct, že vždy generace rodičů kroutí nad tou mladší hlavou, nechápe její názory a postoje. A obráceně děti vidí nedokonalosti na svých rodičích a starších generacích. To není nic nového, existovalo to vždy. I mezi předávající generací a jejich nástupci jsou velké rozdíly. Nastupující mají odlišné hodnoty, deklarují ústup od důrazu na luxus a přepych a více se kloní k hodnotám jako autenticita, zážitek, udržitelný rozvoj, i etický pohled na podnikání a investice. Nejen rozdílný pohled na základní hodnoty je pak předmětem mezigeneračních sporů.

Obecně bychom mohli potomky našich úspěšných rozdělit do čtyř kategorií dle toho, jak moc se „potatili“. Tedy mají i oni tah na branku a jasnou vizi? Chtějí v podnikání rodičů pokračovat nebo si razí vlastní cestu?

  • Nezávislí profesionálové

Do této skupiny patří děti, které se vydaly svou vlastní cestou a uspěly. Charakteristickým prvkem pro ně je to, že chtějí svého úspěchu dosáhnout bez rodičů, nechtějí totiž být považováni pouze za děti úspěšných rodičů. Jejich profesionální kariéru (například architektů, konzultantů, právníků) nastartovalo nejčastěji studium v zahraničí, které bylo financováno rodiči, ale po návratu ze studií kráčejí svojí vlastní profesní cestou.

I když se rodiče s dětmi na mnoha věcech neshodnou, zejména na širších společenských tématech, jako jsou ekologie a společenská odpovědnost, rodiče je respektují. Dokonce je za jejich píli obdivují a jsou pyšní na to, kam až se vypracovaly a dostaly (93 %). Respekt je vzájemný. Typický představitel tohoto segmentu deklaruje respekt pro otce a jeho úspěch. Zároveň však tvrdí, že jeho vlastní cíle se od těch otcových diametrálně liší. O tom svědčí fakt, že se věnují jinému oboru než rodiče (71 %). I přes přiznaný úspěch si však rodiče myslí, že jejich potomci nemají takový tah na branku, jako měli oni v jejich letech (64 %).

„Hodně jsme se s tátou jeden čas hádali, ale je fakt, že pro mě udělal něco, co změnilo můj život – poslal mě studovat do Anglie, kde se mi otevřela cesta k mému oboru mikrobiologii).“

U nezávislých profesionálů hodnotí rodiče také velmi pozitivně výběr vhodného partnera (79 %). Velmi dobře totiž vědí, že mít vedle sebe toho správného partnera přináší možnost větší seberealizace a zároveň jim to dává jistotu z pohledu správy rodinného majetku.

Do této skupiny patří více než čtvrtina (26 %) z dětí starších 19 let, není proto překvapením, že 80 % mladých profesionálů je zcela finančně nezávislých na svých rodičích.

  • V otcových šlépějích

I potomci, kteří se rozhodli jít v otcových šlépějích, mají obdiv svých rodičů za to, kam až se dostali a jak se vypracovali (95 %). Ani jim nechybí jasný životní cíl (80 %). Téměř třetina z dětí má za sebou nějaké více či méně úspěšné podnikatelské projekty, ale obvykle se pak zapojily do rodinného podnikání. Rovná čtvrtina rodičů je následně hodnotí jako nejlepší manažery ve své firmě. Rodiče respektují kompetence dítěte, nicméně potomci jsou v podřazené pozici, což se projevuje také na menším vzdoru dětí ve sporných tématech. Z propojení na rodinný byznys pak jen 60 % potomků je na rodičích finančně nezávislých.

„Nikdy jsem se necítil jako privilegované dítě. Rodiče k nám měli vřelý vztah, ale drželi nás docela zkrátka.“

Rodiče v případě těchto dětí uplatňovali přísnější výchovu, nezahrnovali děti materiálními statky, ale naopak je vedli k tomu, aby samy poznaly hodnotu peněz (nejčastěji tak, že si děti samy musely vydělat peníze na zbytné statky na brigádách).

Vztah mezi otci a syny je v těchto případech zdravější, ačkoli v mnohých případech dochází k rozdílnému vidění rozvoje firmy: synové se snaží prosadit radikálnější inovace, například v oblasti digitalizace.

V této skupině se pak nachází 36 % z dětí starších 19 let.

  • Křehcí a nezralí

Křehcí a nezralí jsou nejčastěji potomci v dětství zahrnovaní přebytkem materiálních statků – otcové tím kompenzovali nedostatek času, který jim věnovali. Nejčastěji je rodiče hodnotí, jako že se ještě hledají a nevědí, čím se v životě budou zabývat (91 %), a to i přes to, že jim přiznávají vlastní ambice a sny. Ty se necelá pětina potomků (18 %) snažila promítnout ve svém podnikání, ve kterém však neuspěli.

„Nejdřív si syn otevřel kavárnu. Pak chtěl být fyzioterapeutem, tak chvíli studoval v zahraničí. Snažím se mu pomoct, myslím, že trochu tápe.“

Podle rodičů těmto dětem rozhodně chybí takový tah na bránu, jako měli oni v jejich letech (91 %). Roztěkanost a bezcílnost si se smutkem uvědomují, stejně tak, že nezralost dětí je důsledek jejich výchovy. I proto nadále děti finančně a materiálně podporují. Děti finanční pomoc rodičů akceptují a na oplátku deklarují vděk a loajalitu k otcům.

Téměř třetina rodičů přiznává problémy ve společném vztahu, tedy nevídají se s dětmi tak často, protože si zkrátka nerozumí a další neúspěchy dítěte pak v otcích vyvolávají vědomě či nevědomě hlubší pocit viny. Do této kategorie patří rovná pětina z dětí starších 19 let.

  • Ve vleku

Jde o segment dětí, které jsou v silně závislé pozici na svých rodičích. Příčinou této závislosti pak mohou být různé životní karamboly. I když se děti drží podnikání rodičů, nesklízí za to jejich úspěch. Spíše naopak. Potomek je rodičem hodnocen způsobem, který ho vykresluje jako apatického. Rozpory ve vztahu mezi dětmi a rodiči pak přiznává 10 % respondentů.

Obecně respondenti, kteří takto hodnotili svého potomka, výrazně více preferují najmout si do firmy profesionálního manažera. A to přesto, že zároveň 60 % svého nejstaršího potomka hodnotí jako „mohu říct, že jde v mých šlépějích“.

V tomto segmentu pak nalezneme 18 % z dětí starších 19 let.

Nepřipravenost na dlouhodobé pouto

Vlastní cesta, kterou se potomci našich úspěšných vydali, se však neslučuje s vidinou předání rodinného byznysu. Pouze pětina dětí se na podnikání rodičů nějak podílí, nejčastěji v roli manažera. Navíc téměř tři čtvrtiny respondentů deklarují, že nejstarší dítě nejde v jejich stopách. Řada dětí o podnikání rodičů nestojí. A ty, které by o podnikání možná i stály, toho pak nejsou schopny v důsledku výchovy (64 % dětí se v rodinné firmě neujalo). Pouze dvě procenta potomků se pak aktivně podílejí na správě rodinného majetku.

Vypadá to, že se dostáváme do fáze, kdy české rodinné firmy nemá kdo převzít. Připravenost mladší generace na předání je jedna z nejhůře hodnocených podmínek v naší zemi pro udržitelné rodinné podnikání. Ještě hůře pak respondenti hodnotili ochranu a podporu státu pro rodinné podnikání.

Naopak nejlépe kvitovali hospodářskou situaci v naší zemi (pozn. red.: průzkum probíhal před koronavirovou krizí). Neutrální postoj mají respondenti k právním podmínkám a zákonným možnostem pro předání firmy či pro dlouhodobou správu rodinného majetku. Neutrální jsou také k nabídce služeb profesionální správy rodinného majetku a podnikání ze strany bank a jiných specializovaných institucí.

O J&T Family Office

J&T Family Office, a. s., se primárně zaměřuje na multigenerační správu majetku, jeho zachování a distribuci, zohledňuje vztahy mezi rodinnými příslušníky a proniká až do úplných drobností každodenního fungování rodiny. Zahrnuje jak investice, ochranu majetku a jeho strukturování či lifestyle management, tak třeba facility a property management.

Family Office se na klienta dívá jako na subjekt společenský, který zahrnuje mnohé souvislosti, vztahy, rodinu a přátele. Je založen na individuálním přístupu, vysoké osobní angažovanosti správců a flexibilitě vůči klientům.

O výzkumu J&T Family Office Report

Výzkumu se zúčastnilo 100 respondentů z řad majetných osob působících v České republice s cílem odhalit vztahy v rámci rodiny, bariéry a motivace pro předávání majetku další generaci a proniknout do myšlenkových pochodů během trhání pout k nastřádanému majetku. Většinu vzorku tvoří podnikatelé a osoby s investičním majetkem nad 100 milionů korun. Průzkum, který probíhal mezi 6. únorem a 11. březnem 2020, provedl J&T Family Office ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd.

 

 

 

Upozornění

Uvedené informace představují názor J&T Banka, a.s., který vychází z aktuálně dostupných informací v čase jeho zhotovení k výše uvedenému dni. Uvedené informace nepředstavují nabídku, investiční poradenství, investiční doporučení k nákupu či prodeji jakýchkoliv investičních nástrojů ani analýzu investičních příležitostí. Uvedené prognózy nejsou spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti. J&T Banka, a.s., nenese žádnou odpovědnost, která by mohla vzniknout v důsledku použití informací uvedených v tomto materiálu. O případné vhodnosti investičních nástrojů se poraďte se svým bankéřem, investičním zprostředkovatelem nebo jeho vázaným zástupcem.