Navigace

Jaroslav Cír: Bohatí lidé na krizi spíše profitují

Sociolog Jaroslav Cír pravidelně hovoří v rámci průzkumu Wealth Report se zástupci českých a slovenských dolarových milionářů. Zajímá ho, jak majetní lidé uvažují nad investičními, hospodářskými a také sociálními problémy naší společnosti. „Tyto hloubkové rozhovory nám pomáhají více odhalit, co stojí za výsledky kvantitativního šetření,“ říká a dodává, že letošní zjištění byla mimořádně zajímavá.

Jak se do uvažování českých a slovenských dolarových milionářů promítly okolnosti a dopady, které s sebou přinesla současná koronakrize?

Upřímně řečeno, za deset let, kdy se reportu účastním, byl toto rozhodně nejzajímavější ročník. Pro nás nemilionáře je to s nadsázkou řečeno možná trochu smutná zpráva, ale opravdu bohatí lidé v Česku a na Slovensku na krizi spíše profitují. A ti, kteří na ní vyloženě nevydělávají, v nejhorším případě pouze majetkově stagnují. Každopádně nechudnou. Mají kolem sebe dobré bankéře, kteří jim už od začátku krize radili, aby své akcie a aktiva neprodávali. Aby v klidu vyčkali. Po jarním propadu se trh pomalu vracel do původního stavu, a přestože nás teď válcuje druhá vlna, tato vyčkávací taktika se vyplatila. Čili po finanční stránce problém nenastal.

Ze studie Wealth Report také vyplynulo, že vlivem vládních restrikcí trávili bohatí více času doma. Jak se toto projevovalo například v jejich vztahu k rodině?

To byl velmi zajímavý sociální a tak trochu i psychologický aspekt našeho pozorování. Dolaroví milionáři jsou často workoholici a právě proto, že museli poslední měsíce trávit hodně doma, si uvědomili, že mají také rodinu. Pár lidí tam proneslo několik hezkých citátů, že například poprvé se synem hráli FIFA a zjistili, že je to vlastně sranda. A zároveň si také naplno uvědomili sílu digitálu a jaký potenciál se v něm skrývá. To poznal téměř každý člověk na světě, nicméně oni mají výhodu v tom, že do toho mají možnost vkládat velké peníze. Najednou je začali zajímat investice nejen do e-commerce firem, jako je Rohlík.cz, ale například i do velkých skladů kolem měst. Přemýšlí obecně o příležitostech, které nabízejí třeba start-upy, jejichž fungování je celé založeno na kompletní digitalizaci. Tam lze očekávat růst a velký zájem, co se investování týče.

Bude dolarových milionářů v Česku a na Slovensku přibývat, nebo naopak?

Těžko říct. V čem se však mladší milionáři shodují, je to, že českému podnikatelskému prostředí prostě věří. A to především z toho důvodu, že tady jsou jaroslav-cir-box.pnglidé pořád hladovější po úspěchu než například na Západě, který se snažíme neustále v něčem dohánět. To je naše výhoda. Dokázat světu, že to jde i z daleko skromnějších podmínek, než jaké panují například ve Spojených státech amerických. Zároveň mladá generace bohatých vidí velký potenciál v Praze, kterou vnímají jako jakési obchodní a podnikatelské centrum, kde se potkává spousta zajímavých lidí a kde se nachází mnoho příležitostí. Čili to, jestli zde bude za dalších deset let více dolarových milionářů, nebo ne, říct nedokážu, ale jsem si jistý, že tady nadále budou vznikat velmi zajímavé nápady, a tím pádem i investice. Noví milionáři se tak snad budou nadále rodit a to říkám hlavně proto, že díky jejich kapitálu budou vznikat další inovativní projekty, a tím pádem také pracovní místa a přidaná hodnota, které je tu stále nedostatek.

V čem se nejvíce liší mladší od starších dolarových milionářů?

Mladší generace má víc know-how. Na rozdíl od starších milionářů nemohli od začátku spoléhat na propojení s někým dalším, s kontakty, ke kterým se dostali třeba ještě za minulého režimu díky prominentnímu postavení svých rodičů. Starší měli v tomto určitý náskok, například i díky tomu, že byli ve svazu mládeže − a to nemuseli být zrovna nějak proaktivní. Ale také díky tomu se mohli dostat k určitým informacím a v dospělosti i k práci v zahraničí. Ta mladší generace už si žije spíše takový americký sen, kdy na studiích zjistili, že je baví podnikat, a začali něco budovat na zelené louce podobně jako třeba pan Kellner se svými kopírkami. Rozdíl je také v tom, že mladší milionáři studovali dnes trochu perspektivnější obory jako například počítače. Takový výběr starší generace neměla. Máme i jednoho klienta, se kterým jsme se bavili, a ten původně studoval chemii, ale pak zjistil, že ho baví pěstovat plodiny a chmel, koupil první chmelnici, pak druhou a dneska má obrovské pozemky a prodává chmel Plzeňskému Prazdroji nebo Budějovickému Budvaru.

Je viditelná změna například i v tom, jak dotyčné generace vnímají pojem luxus?

Ano, významný. Starší generace od 55 do 60 let často potřebují ukázat, že na to zkrátka mají. Tedy drahá auta, vily, chodí se najíst do drahých restaurací a podobně. Mladší jsou mnohem víc zasaženi novou, můžeme říct hipsterskou vlnou. Pro ně je často daleko prokazatelnější symbol inteligence Tesla než Mercedes. Zkrátka namísto naleštěné kavárny si vyberou nějakou, kde prožijí něco autentického. Tím se shodují i s tou nejmladší generací dospívajících a mladších dospělých dnes. Zvlášť s těmi, kteří bydlí v Praze. I to je velmi zajímavý vhled pro banku, jak se vlastně prezentovat svým klientům − naleštěným luxusem, nebo přirozenou autentičností?

Mají bohatí pocit, že jim peníze přinášejí i nějaké komplikace?

Mají pocit, že jejich okolí po nich často něco chce, třeba zaměstnání či peníze, takže jejich sociální status jim tyto osobní vazby může narušovat. Je tu i fenomén nových rodin. Tito lidé jsou často − jde v drtivé většině o muže − podruhé ženatí, mají malé děti. Peníze jim přinesly řadu možností, včetně příležitosti založit novou rodinu. Rodinné vztahy jsou pak často komplikované − bývalá manželka, starší děti, vzdálení příbuzní, z nichž mnozí hledají uplatnění ve firmě. Zodpovědnost za ně, ale i za nahromaděný majetek podnikatele svazuje. Zamýšlejí se nad tím, co by se stalo, kdyby tady nebyli.

Upozornění

Uvedené informace představují názor J&T Banka, a.s., který vychází z aktuálně dostupných informací v čase jeho zhotovení k výše uvedenému dni. Uvedené informace nepředstavují nabídku, investiční poradenství, investiční doporučení k nákupu či prodeji jakýchkoliv investičních nástrojů ani analýzu investičních příležitostí. Uvedené prognózy nejsou spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti. J&T Banka, a.s., nenese žádnou odpovědnost, která by mohla vzniknout v důsledku použití informací uvedených v tomto materiálu. O případné vhodnosti investičních nástrojů se poraďte se svým bankéřem, investičním zprostředkovatelem nebo jeho vázaným zástupcem.