Navigace

Z Art Indexu zmizeli Kovanda, Merta, Kokolia a další umělci

Na první příčce J&T Banka Art Indexu se již potřetí umístila Eva Koťátková, pomyslným skokanem roku je Vendula Chalánková a nově se do první stovky dostalo 16 umělkyň a umělců. Tak by šlo shrnout hlavní letošní výsledky edice indexu nejvýraznějších současných umělců, který pro J&T Banku administruje ART+. Tedy až na jeden: Ze zveřejňovaného žebříčku zmizeli Jiří Kovanda, Jan Merta, Vladimír Kokolia a další.

Index reflektuje dění na současné umělecké scéně a má napomoci orientovat se ve zdánlivém chaosu nejnovějšího umění. Ve snaze dát víc prostoru mladším generacím umělců, kteří se na současné scéně uplatňují čím dál tím výrazněji, padlo rozhodnutí posunout věkovou hranici sledovaných autorů.

„V letošním přehledu tak chybí jména jako Vladimír Kokolia, Jiří Kovanda či Jiří David, tedy všichni autoři narození před rokem 1961. Neznamená to, že bychom je dál nesledovali, jen jsme umělce z generace dnešních šedesátníků přesunuli do kategorie ‚novodobých klasiků‘. O kvalitách své tvorby v rámci uměleckého provozu již dávno přesvědčili a není třeba, abychom je poměřovali s mnohem mladšími autory,“ vysvětluje výpadek známých jmen Jan Skřivánek, kunsthistorik a vedoucí projektu ART+. Ostatně stále aktivní je i řada autorů narozených ve 40. letech či ještě dřív, a ani ti v indexu nejsou uvedeni. „Říct třeba pětadevadesátiletému Stanislavu Kolíbalovi či o rok mladšímu Milanu Grygarovi, že nejsou relevantními a zajímavými současnými autory, by si asi troufl jen málokdo,“ dodává Jan Skřivánek.

kokolia-4-small-katalog-k-vystave-ephiphany.jpg

Primárním cílem J&T Banka Art Indexu je totiž podávat zprávu o nejsoučasnějším umění a i z této perspektivy má vynechání autorů starších šedesáti let svou logiku. Posun hraničního roku narození z roku 1950 na rok 1961 rovněž znamená, že index aktuálně funguje jako žebříček autorů posledních tří dekád. Pouze dva autoři první stovky, Tomáš Císařovský a Ivan Pinkava, dokončili školu – jeden AVU, druhý AMU – před rokem 1989. Všichni ostatní na výtvarnou scénu vstoupili až v 90. letech a dá se říct, že jejich kariérní možnosti a příležitosti byly v mnohém podobné. To jen zvyšuje relevanci vzájemného srovnávání a poměřování.

V loňské edici indexu bylo zastoupeno patnáct autorů narozených mezi lety 1950 až 1960, přičemž nejvýše se umístil Jiří Kovanda. Loni a předloni mu patřila druhá příčka, v prvních pěti ročnících indexu figuroval dokonce na prvním místě. Do první desítky se dostal ještě Jiří David. Oba umělci jsou dál aktivní a patří mezi výrazné a široce respektované osobnosti současné výtvarné scény.

Koťátková opět první

I když v první stovce najdeme „pouze“ 29 žen, obsadily hned dvě první místa. Osmatřicetiletá Eva Koťátková, absolventka malířského ateliéru Vladimíra Skrepla a Jiřího Kovandy na pražské akademii, se umístila na první příčce již potřetí. Svého času byla nejmladší laureátkou Ceny Jindřich Chalupeckého a posledních deset let patří mezi mezinárodně nejúspěšnější české umělce. „V roce 2013 byla například vybrána do kurátorské části Benátského bienále a má za sebou výstavy doslova po celém světě, od evropských metropolí po Sydney a Šanghaj. Mimo jiné měla samostatné výstavy v tak prestižních institucích, jako jsou Modern Art Oxford, Haus 21 ve Vídni, Kunsthal Charlottenborg v Kodani nebo Metropolitní muzeum v New Yorku,“ vyjmenovává její úspěchy Jan Skřivánek.

Její velká výstava nazvaná Rozhovor s monstrem je od začátku roku instalována v pražské Meetfactory, po celou dobu svého trvání však zatím byla uzavřena. Evu Koťátkovou zastupují pražská galerie Hunt Kastner a Meyer-Riegger v Berlíně.

eva-kotatkova-meet-factory-vystava-rozhovory-s-monstrem-low.jpg

Skokankou roku Chalánková

Ze 36. místa na 16. se posunula letos čtyřicetiletá Vendula Chalánková a stala se tak pomyslnou skokankou roku. „Je to výsledkem nejen velkého počtu domácích výstav v posledních letech, ale také řady autorských knih a publikací, které ilustrovala,“ vysvětluje Jan Skřivánek. Samostatné výstavy měla například v Galerii výtvarného umění v Chebu (2015), pražské Vile Pellé (2018) nebo Oblastní galerii Liberec (2019). „Její charakteristické, tvarově zjednodušené postavičky, ať již malované, nebo ve formě textilních koláží, jsou na první pohled rozpoznatelné a její ilustrace často znají i lidé, kteří současné umění vůbec nesledují,“ uvádí Skřivánek.

Spolupracuje například s Kühnovým dětským sborem nebo s dětským vysíláním České televize. Vendulu Chalánkovou zastupují brněnská galerie Artikle a pražská Bold Gallery.

vendula-chalankova-pruvodce-vytvarnym-uzemim-projekt-ct.jpg

Nové tváře v top 10

Do první desítky se tentokrát, i v souvislosti se změnou sledované věkové kategorie, probojovali tři noví umělci. Na osmém místě se umístil malíř Jaromír Novotný (o rok dříve 16.), na deváté místo se z loňského dvanáctého posunul Vladimír Houdek, který se primárně rovněž věnuje malbě, a na desáté pozici figuruje sochařka a konceptuální umělkyně Pavla Sceranková, které vloni utekl top 10 jen o jedno místo.

Nejvíce bodů za výstavy nasbírala Hulačová

I když muzea a galerie byly vloni po většinu roku uzavřené, výstavní provoz zcela neutichl. Řada výstav, včetně velkých projektů, jako bylo bienále Ve věci umění, které ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy uspořádala iniciativa tranzit.cz, se přes léto uskutečnilo víceméně ve standardním režimu. Hodně energie jednotlivé instituce věnovaly také online prezentaci umění od virtuálních prohlídek po ryze internetové výstavy.

„Nejvíce bodů za domácí výstavy loni získala šestatřicetiletá Anna Hulačová, která měla výraznou dvojvýstavu spolu s Pavlou Malinovou v Oblastní galerii Liberec a zúčastnila se hned šesti skupinových přehlídek, například pražského sochařského festivaluM3 nebo výstavy Plán B v Litomyšli,“ popisuje jedno z hodnocených kritérii Jan Skřivánek. Hulačová, kterou zastupuje také galerie Hunt Kastner, se během čtyř let posunula z 95. místa až na aktuální 11. příčku.

anna-hulacova-vystava-spanila-jizda-graceful-ride-v-londynskem-kunstraum1.jpg

Ve světě uspěl Kintera

Nejúspěšnějším umělcem na mezinárodním poli byl loni stejně jako předloni sedmačtyřicetiletý Krištof Kintera. Navzdory protiepidemickým opatřením stihl samostatné výstavy v Birminghamu a Mnichově a byl pozván na čtyři skupinové výstavy, od Muzea současného umění v Krakově až po pařížské Centre Pompidou. Výstava The End of Funv birminghamské galerii Ikon představila Kinterovy práce za posledních patnáct let, včetně monumentálních realizací, jako je světelná socha Shiva Samurai. Nejstarším vystaveným dílem byla známá Revoluce, chlapecká postava v mikině s kapucí, která mlátí hlavou do zdi, z roku 2005.

Počet žen stále stoupá

Ačkoliv index zveřejňuje jen prvních sto jmen žebříčku, eviduje více než dva tisíce umělkyň a umělců narozených po roce 1961. Jeho tvůrci každoročně bodují stovky výstav, průběžně dohledávají také starší programy a doplňují profily jednotlivých autorů. „Index ve výsledku funguje nejen jako žebříček nejvýraznějších současných umělců, ale můžeme jej číst i jako dílčí sociologickou sondu do světa umění. Můžeme si všímat zastoupení žen, věkového rozvrstvení či preferovaných médií, i toho, jak se tyto mění web-6.jpgv čase,“ popisuje další možnost jeho čtení Skřivánek.

Žen najdeme v aktuální stovce 29, což je v dosavadní historii indexu zatím nejvíce. Zatímco ve věkové skupině narozené v 60. letech jich je pět, mezi umělci následujících dvou dekádách jich je shodně po jedenácti. Autoři narození v 70. letech představují nejpočetnější skupinu, patří sem téměř polovina jmen první stovky. Necelá třetina jsou umělci z generace 80. let a jsou zde i tři autoři, kterým ještě nebylo třicet. Ke generaci současných padesátníků patří šestnáct umělců a umělkyň.

Jakkoliv je současné české umění často kritizováno pro přílišnou dominanci konceptuálního přístupu, nejvíce preferovaným médiem zůstává malba a kresba. V nějaké formě s nimi podle Jana Skřivánka pracují dvě pětiny umělců. „Koncept je navíc dnes velice vágní kategorií, pod kterou bývají řazeny všechny kritické přístupy. Mnohdy tato kategorie neznamená nic víc než schopnost sebereflexe a vědomí možností a limitů vlastního média, ať je jím malba, socha, film, nebo fotografie,“ říká.

„Chalupáři“ o sobě dávají vědět

J&T Banka Art Index funguje i jako zpětná vazba pro umělecká ocenění stejně jako Cena Jindřicha Chalupeckého, která je kontinuálně udělována již od roku 1990. Laureáti a finalisté Chalupeckého ceny byli silně zastoupeni i v minulých ročnících, zúžení záběru na autory narozené v 60. letech a později to jen umocnilo.

Celkem cenou prošla více než polovina z autorů první stovky, najdeme zde 19 laureátů a 35 finalistů. V první desítce, potažmo padesátce, jsou „Chalupáři“ zastoupeni ještě výrazněji. Devět z deseti prvních příček patří laureátům a finalistům Chalupeckého ceny. „Index tak potvrzuje úroveň výběru ceny, přinejmenším v tom smyslu, že většina jejích laureátů a finalistů pokračuje v úspěšné výstavní kariéře,“ komentuje průnik hodnocení Skřivánek.

Ti nejviditelnější

Jak již bylo řečeno, index nehodnotí uměleckou kvalitu, ale institucionální úspěch. Vychází z úvahy, že zatímco uměleckou kvalitu není možné objektivně měřit, výstavy a další počiny kvantifikovat lze. Bodovány jsou nejen výstavy, realizace ve veřejném prostoru či autorské knihy a katalogy, ale také účasti na velkých přehlídkách typu bienále, galerijních veletrzích či samotná skutečnost, zda autor má, či nemá stálé zastoupení. Prostým součtem bodů za posledních deset let pak vzniká výsledné pořadí.

Vzhledem k relativně malým bodovým rozdílům mezi jednotlivými autory, zejména ve druhé polovině zveřejňované stovky, nejsou výjimkou meziroční posuny o deset i více příček. Bodový rozdíl mezi 51. a 100. umělcem je zhruba čtvrtinou bodového rozdílu mezi Evou Koťátkovou na první příčce a Kateřinu Šedou na druhé. „Přesné umístění je tak mnohem méně vypovídající než prostá skutečnost, že umělec figuruje v první stovce. To z něj či z ní činí jednoho z méně než pět procent nejvýraznějších autorů posledních více než třiceti let,“ konstatuje Jan Skřivánek.

Mezi bodově nejvýše hodnocené počiny patří mezinárodní úspěchy od účastí na zahraničních výstavách, ať již samostatných, či skupinových, po zastupování zahraničními galeriemi. „Fakt, že nějaká galerie umělce zařadí mezi své kmenové autory, znamená mnohem víc než jen, že jeho díla nabízí k prodeji. Ze strany galeristů jde o strategické investiční rozhodnutí, o výraz uznání a důvěry v perspektivnost umělcova dílo,“ popisuje galerijní byznys Jan Skřivánek. Důraz na zahraniční úspěch vychází z realizace, že v dlouhodobém horizontu patří mezi nejvíce oceňované a nejdražší české umělce právě ti, kteří již za svého života dokázali zaujmout i mimo českou kotlinu. „Podíváme-li se na aukční prodeje, platí to kontinuální od 19. století po poválečné umění. Namátkou jmenujme Václava Brožíka, Alfonse Muchu, Františka Kupku, Josefa Šímu, Toyen či Zdeňka Sýkoru,“ dodává Skřivánek.

logo-artindex.pngJ&T Banka Art Index, který je společným projektem J&T Banky a ART+, vznikl na přelomu let 2013 a 2014 se záměrem nabídnout potenciálním sběratelům a investorům nástroj, který jim pomůže v orientaci na aktuální domácí výtvarné scéně. Ambicí indexu nebylo a není hodnotit umělecké kvality jednotlivých autorů, ale mapovat jejich institucionální úspěchy. Zjednodušeně řečeno, jak často a v jak prestižních institucích vystavují. Pojem současné umění index definuje rokem narození a započítávány jsou vždy pouze aktivity za posledních deset let.

Upozornění

Uvedené informace představují názor J&T Banka, a.s., který vychází z aktuálně dostupných informací v čase jeho zhotovení k výše uvedenému dni. Uvedené informace nepředstavují nabídku, investiční poradenství, investiční doporučení k nákupu či prodeji jakýchkoliv investičních nástrojů ani analýzu investičních příležitostí. Uvedené prognózy nejsou spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti. J&T Banka, a.s., nenese žádnou odpovědnost, která by mohla vzniknout v důsledku použití informací uvedených v tomto materiálu. O případné vhodnosti investičních nástrojů se poraďte se svým bankéřem, investičním zprostředkovatelem nebo jeho vázaným zástupcem.