Navigace

Obavy z inflace šponují cenu zlata

Znehodnocení úspor, růst inflace a zatím netušené dopady pandemie vedou investory k návratu ke klasice. Tedy ke zlatu. Cena žlutého kovu v průběhu pandemie dosáhla rekordních výšin, později mírně klesla a nyní se pohybuje kolem 1800 dolarů za troyskou unci. A investoři tak stojí před složitou otázkou: mají nyní vsadit na zlato, nebo není správná doba?

„Zlato má řadu zajímavých vlastností jako investice, které mohou pomoci k naplnění požadovaných cílů. Není to aktivum, které musí být v portfoliu, ale je to aktivum, které není dobré a priori odmítat,” připomíná hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář, který vám spolu s analytikem banky Pavlem Ryskou prozradí vše o zlatu jako investici.

Za chvíli to bude rok, kdy se zlato vyšplhalo na rekordní cenu téměř 2100 dolarů za troyskou unci. Co se s ním od té doby stalo?

Petr Sklenář: Cena zlata není ve vzduchoprázdnu, ale reaguje na ekonomický vývoj a na ceny ostatních finančních aktiv. Když se na to podíváme pohledem posledních tří až pěti let, tak jedním z důležitých vlivů je výše úrokových sazeb a jejich porovnání s inflací. Vhodným indikátorem tohoto vztahu může být výnos dluhopisů americké vlády upravený o inflaci, tedy vyjadřující tzv. reálný výnos. Čím nižší je reálný výnos dluhopisů, tím více investoři hledají alternativní aktiva včetně zlata. Od konce roku 2018 reálný výnos dluhopisů začal pozvolna klesat a cena zlata se odrazila od hranice 1200 USD k několikaletému růstu. Vše pak vloni umocnila pandemie covidu-19, která přinesla jak pokles výnosů, tak nárůst nejistoty a obav. Cena zlata pak vloni v létě vystřelila i nad 2000 dolarů.

Nyní se obchoduje na cca 1800 dolarech. Jaký je jeho potenciál?

Petr Sklenář: Potenciál je závislý na ekonomických podmínkách. Inflace v USA zrychlila na 5 procent, ale výnos 10letého dluhopisu je pod 1,5 procenta. I pokud je současné zrychlení inflace již jejím vrcholem, je to důvod pro investici do zlata. Pokud inflace dál zrychlí, bude role zlata jako obrany před znehodnocením úspor inflací ještě větší.

Pavel Ryska: V potenciálu zlata vidím zlomový bod, který nastal loni. Nebyla to ani tak pandemie covidu-19 jako taková, ale reakce hospodářské politiky na ni. Covid-19 přišel a nyní zase pomalu odchází, ale s mimořádnými kroky hospodářské politiky se budeme potýkat roky. Centrální banka USA se pustila do největší měnové expanze od druhé světové války, kterou provádí masivními nákupy dluhopisů. Meziročně nyní roste objem peněz v americké ekonomice zhruba o 25 %. To hrozí vnitřní i vnější devalvací dolaru, a právě to vede investory k zajišťování svého bohatství zlatem. Fed bude z měnové expanze ustupovat pouze pomalu.

Spekulace o zrychlující se inflaci sílí. Je tedy zlato vhodnou obranou před případným raketovým růstem spotřebitelských cen?

Petr Sklenář: Dovolím si jeden příklad. V roce 2000 v Praze třípokojový byt stál asi 1,5 milionu korun. Dnes se cena podobného bytu blíží hranici 6,5 milionu korun. Cena zmíněného bytu před 21 lety odpovídala hodnotě 150 uncí zlata. Letos v červnu jedna troyská unce zlata stojí asi 40 tisíc korun a 150 uncí představuje 6 milionů korun. Tedy cena bytu ve zlatě se moc nezměnila, i když to korunové vyjádření vypadá divoce. V souhrnu zlato může být vhodnou obranou před inflací, ale není jedinou metodou a je dobré jej kombinovat s dalšími nástroji.

shutterstock-30204364.jpgMedaile, mince a šperky

Investiční potenciál zlata se neomezuje jen na zlaté cihličky. Zlato lze kupovat také v podobě mincí, pamětních medailí či šperků. Má ale taková investice cenu? Odpovídá analytik J&T Banky Pavel Ryska.

„V České republice jde o mimořádně populární kategorii. Zlaté mince pro své majitele neznamenají jen držbu drahého kovu o dané gramáži, ale i uměleckou a sběratelskou hodnotu. Cena takové mince na trhu může vysoce převyšovat cenu zlata samotného, které v minci je, protože sběratelé si cení uměleckého provedení, limitovaných edicí či chtějí zkompletovat řady, které emitenti razí. Asi nebudu přehánět, když řeknu, že většina majitelů zlatých a stříbrných mincí je neplánuje prodat, ať už je cena drahého kovu jakákoli.

Specifickou kategorií jsou pak zlaté šperky. Ty už odborná literatura neřadí do investičního, ale do klenotnického užití – tedy jakési formy ‚spotřebního‘ spíše než investičního zlata. Avšak slovo spotřební je zde jen nadsázka, protože ani toto zlato se ve skutečnosti nespotřebuje, ale dlouhodobě zůstává v rodinném majetku. U šperků platí dvojnásob to, co jsme zmínili u zlatých mincí. Majitelé v nich vidí subjektivní hodnotu, obvykle danou tím, od koho šperk dostali a k jaké příležitosti. I u šperků je ale žádoucí vlastností, že kdyby došlo na nejhorší, stále mají svoji hodnotu danou obsaženým zlatem a lze je kdykoli zpeněžit.”

Jak dlouho má cenu držet zlato?

Petr Sklenář: Velmi dlouhodobě, teoreticky až nekonečně dlouho. Zlato by mělo hrát v portfoliu roli dlouhodobého uchovatele hodnoty kupní síly úspor. Tato vlastnost tu byla historicky po staletí. Podle preferencí a možností by zlato mohlo tvořit trvale pět, deset, patnáct či i víc procent portfolia. Smyslem je zajištění stability a ochrana před některými riziky. Samozřejmě tento podíl není fixní a může reagovat na situaci a měnící se potřeby klienta.

Pavel Ryska: Občas se setkávám se situací, kdy investor zvyklý na obchodování s akciemi chce podobně přistupovat i ke zlatu. Tedy dělat i krátkodobé obchody, vycházet z každodenních zpráv a podobně. Díky ETF fondům na burze není problém takto obchodovat, ale zlato na to není vhodné.

Pro koho je zlato vhodnou investicí?

Petr Sklenář: Obecně zde asi není žádné omezení, že by investice do zlata byla pro někoho nevhodná. Klíčovou otázkou jsou normální požadavky a omezení, které na investiční portfolio máme. Zlato má řadu zajímavých vlastností jako investice, které mohou pomoci k naplnění požadovaných cílů. Není to aktivum, které musí být v portfoliu, ale je to aktivum, které není dobré a priori odmítat. Rolí zlata je primárně udržet kupní sílu bohatství, a to dlouhodobě. V historii známe i dlouhá období, kdy akcie nerostly, inflace byla zvýšená a úrokové sazby vůbec nepokrývaly inflaci. Od jara 1972 do léta 1980 se index S&P 500 nepohnul nikam. Akcie měly růst nula procent za osm let. Kladnou výkonnost akcií případně zajistily jen dividendy. Průměrná inflace v tomto období byla téměř 9 procent a výnosy státních dluhopisů byly 7 až 8 procent. Souběžně s tím cena zlata vzrostla na devítinásobek, z 60 dolarů na 540 USD.

Jaký konkrétní produkt byste nyní doporučovali pro zájemce o investici do zlata?

Petr Sklenář: Než doporučit jeden investiční nástroj, raději se pokusím představit hlavní možnosti a pak si investor zvolí nejlepší volbu vzhledem ke svým preferencím a možnostem. Někdy může jít i o mix různých nástrojů. Obecně lze investovat do zlata přímo do fyzické držby či nepřímo přes různé finanční nástroje. Při nákupu fyzického zlata investor kupuje cihlu, prut či slitek ze zlata. Důležitým faktorem je potvrzení o ryzosti zlata a pak náklady na skladování zlata. Výhodou této cesty je mít zlato fyzicky dostupné a v případě mimořádných rizik zlato snadno sbalit a přesunout se do jiné země či jiný kontinent. Nevýhodou je, že jedna jednotka představuje relativně vyšší finanční objem. Hodnota stogramového slitku zlata je přes 120 tisíc korun.

A ty nefyzické varianty?

Petr Sklenář: Můžete koupit ETF fond, což je investiční fond, s jehož podíly se obchoduje na burze jako s akciemi. Tyto fondy pasivně investují do zlata podle předem daného pravidla. Výhodou ETF fondů je, že limit na minimální investici je relativně nízký, cena jednou podílového listu je obvykle v řádu vyšších stovek korun či nižších jednotek tisíců korun.

Jak populární je zlato u českých a slovenských milionářů?

Petr Sklenář: Zdá se, že investiční funkce zlata čeští a slovenští milionáři dávno znají. V rámci J&T Banka Wealth Reportu, který už dekádu mapuje svět místních milionářů, se v žebříčku populárních investic relativně stabilně drží na předních místech za rizikovými investicemi, jako jsou akcie a nemovitosti. V případě nárůstu různých rizik došlo i k nárůstu preference zlata. V roce 2016 šlo o geopolitická rizika jako uprchlická vlna, válka na Ukrajině či referendum o brexitu, na podzim loňského roku to byl nárůst inflačních obav kvůli krokům hospodářské politiky.

Projevil se růst ceny a zájmu o zlato i na ceně akcií těžařů tohoto drahého kovu?

Pavel Ryska: Obecně platí, že ceny akcií těžařů zlata velmi výrazně závisí na ceně zlata. Čistě statisticky je dlouhodobě korelace mezi indexem těžařů zlata a cenou zlata asi 80 procent. Mezi těžaři je ale třeba si vybírat. Někteří totiž loni na burze svá historická maxima nepřekonali, protože posledních deset let pro ně bylo ve znamení oddlužování, útlumu investic a prodeje dolů, které měly příliš vysoké náklady těžby. To také znamená, že pro některé z nich bude těžké v budoucnu udržet těžbu, protože končící doly nebudou moci plně nahradit. Ale neplatí to zdaleka pro všechny z nich. Akcie největšího těžaře na světě Newmont Goldcorp se loni dostaly na svá třicetiletá maxima. Nyní mají těžaři velmi slušné marže a očekávám, že ti velcí z nich urychlí akvizice, aby získali nová ložiska těžby.

Jaké další drahé kovy jsou nyní v kurzu?

Petr Sklenář: Všechny drahé kovy si za poslední rok připsaly výrazné růsty jako všechny komodity. Cena stříbra meziročně vzrostla o 60 procent, platiny o 40 procent a v obou případech jsou nejvýše od roku 2014. Ovšem úplnou raketou je palladium, které se používá pro výrobu katalyzátoru do aut. Zpřísňující se emisní limity pak výrazně zvedají poptávky po tomto kovu. Cena jedné troyské unce palladia se letos v květnu poprvé v historii dostala na 3000 dolarů, tedy je dražší než zlato. Před třemi lety přitom unce palladia stála „jen“ 850 dolarů, to je růst o 350 procent.

Pavel Ryska: Tvorba ceny je u palladia a platiny výrazně odlišná od zlata a stříbra. Palladium a platina se využívají průmyslově, tedy co se vytěží, to se zabuduje do aut a už nevstupuje do nabídky. Proto je jejich cena velmi citlivá na objem těžby. Ta je navíc koncentrovaná v jižní Africe, kde je spousta rizikových faktorů, které těžbu ovlivňují. Situace u zlata je úplně jiná. Těží se všude po světě a navíc nově vytěžené zlato neumí s cenou výrazně pohnout, protože ta je určená mnohem větším objemem již vytěženého zlata, s nímž se dále obchoduje. Zlato se nespotřebovává, jeho většina je stále v systému a vždy tvoří teoretickou nabídku.

Petr Sklenář

Na pozici hlavního ekonoma se věnuje analýze makroekonomických dat, hodnocení vývoje a prognózám na finančních trzích a analýzám komoditních trhů. V J&T Bance pracuje od roku 2011, kam přešel po akvizici společnosti ATLANTIK finanční trhy, kde působil od roku 2004.

 

Pavel Ryska

Jako analytik má na starost sledování finančních trhů v reklamním a realitním sektoru, v oblasti antivirového softwaru a v sektoru výroby aut. Mimo to jsou jeho zálibou vzácné kovy. Do J&T Banky přešel v roce 2011 po akvizici společnosti ATLANTIK finanční trhy.

Upozornění

Uvedené informace představují názor J&T Banka, a.s., který vychází z aktuálně dostupných informací v čase jeho zhotovení k výše uvedenému dni. Uvedené informace nepředstavují nabídku, investiční poradenství, investiční doporučení k nákupu či prodeji jakýchkoliv investičních nástrojů ani analýzu investičních příležitostí. Uvedené prognózy nejsou spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti. J&T Banka, a.s., nenese žádnou odpovědnost, která by mohla vzniknout v důsledku použití informací uvedených v tomto materiálu. O případné vhodnosti investičních nástrojů se poraďte se svým bankéřem, investičním zprostředkovatelem nebo jeho vázaným zástupcem.