Inflace ohrožuje růst bohatství. Je nutné zrevidovat portfolio | J&T Banka
Navigace

Inflace ohrožuje růst bohatství. Je nutné zrevidovat portfolio

Tak vysoká inflace tu už desítky let nebyla. Kdo si dříve vystačil v portfoliu se stabilizační složkou v podobě termínovaných vkladů a s dluhopisy, přichází nyní plíživě o svůj majetek. Roční výnosy z nich totiž inflace převálcuje. Aby investor ochránil svoje bohatství, musí provést revizi svého portfolia a zařadit do něj flexibilnější aktiva.

Není překvapivé, že nastává to, před čím ekonomové nejen J&T Banky varovali. Inflace zrychluje. „Nejedná se ale jen o náš domácí příběh, s inflací se potýká celý svět. Také v USA dosáhla inflace více než 6 procent, k 6 procentům se dostala v Německu. Takové hodnoty inflace u nás nedosahovala více jak 20 let, na Západě tři dekády.,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.

Tato inflace je však trochu jiná než ty předchozí. Není totiž tažena jednou položkou. „V roce 2008 to například celosvětově byla ropa, která se u nás ještě spojila se zvyšováním DPH a zaváděním poplatků ve zdravotnictví. V letošním roce to ale neplatí, růst už je plošný,“ uvádí Petr Sklenář. 

Centrální banky původně předpokládaly, že jde o jednorázový šok, který souvisí s tím, jak se ekonomika rozjíždí po pandemii. „Pravdou je, že zpočátku nastal velký šok, který by se dal vysvětlit tím, že rostly nabídkové ceny vstupů. Ale už několik měsíců je zřejmé, že tento původní vnější šok se přelil v poptávkový šok,“ konstatuje Petr Sklenář. Inflaci u nás už tedy táhnou hlavně ceny služeb. Analýza České národní banky navíc ukázala, že celá polovina inflace je domácího původu. 

Vrchol inflace je stále ještě před námi

Ani výhled do budoucna není příliš optimistický. Inflace bude dále zrychlovat. Na přelomu roku se dostane k 6 procentům, na začátku příštího roku k 7 procentům, teprve během roku by pak měla zpomalovat. „I když v druhé polovině roku inflace zpomalí, tak průměrná inflace pro příští rok zůstane výrazně nad pět procent. Ve střednědobém horizontu tří až pěti let pak bude podle mého názoru inflace stále zvýšená ve srovnání s posledními deseti až patnácti lety,“ upozorňuje hlavní ekonom.

Prvním důvodem je, že problém je globálního charakteru. I když se České republice bude dařit domácí inflaci utlumovat, stále budou přicházet inflační tlaky z vnějšího světa. Druhým důvodem je narůstající tolerance k inflaci, a to jak ze strany spotřebitelů, tak ze strany tvůrců hospodářských politik, tedy centrálních bank. „Ještě před dvěma lety by bylo nepředstavitelné, že by inflace byla 5 procent a řada centrálních bank by zůstala v klidu a tvrdila, že stále existují důvody, aby úrokové sazby zůstaly na nule,“ připomíná Petr Sklenář. Jinými slovy, k dalším důvodům vyšší inflace patří extrémně uvolněná měnová politika. Speciálně pro evropský region se brzy dalším faktorem stane New Green Deal, který velmi přísně nastavuje regulace emisí uhlíku, a to ve dvou rozměrech – větší penalizace na jednotku každé emise a současně rozšíření oblastí, jichž se penalizace týká.

Česká národní banka zatím na inflaci reaguje nejrazantněji. „Už v létě tvrdila, že sundavá nohu z plynu, a na podzim dala velmi razantně nohu na brzdu a zvýšila úrokové sazby. Zároveň říká, že i když jsou nyní sazby nejvyšší od podzimu 2008, tak stále ještě nekončíme,“ uvádí Sklenář. Česká národní banka také začne prodávat výnosy ze svých devizových rezerv, čímž se vrátí k tradici z let 2003 až 2012. Plánem centrální banky je dostat korunu na hodnotu kolem 24 korun za euro. 

Panika není na místě

Čeká nás tedy období zvýšené inflace delší, než všichni původně plánovali. I přes vyšší inflační hodnoty však není nutné mít obavy z kolapsu peněžního systému nebo hyperinflace. Panika tedy není na místě. Inflace přinutí dříve nebo později všechny centrální banky, aby začaly utahovat svou měnovou politiku, a úrokové sazby půjdou nahoru. Regionální rozdíly však budou v tempu zvyšování úrokových sazeb. Připraveni musíme být i na silnější kurz koruny. „Je tedy důležité pracovat s těmito riziky a přijímat zajištění jak kurzového, tak úrokového rizika,“ doporučuje Petr Sklenář.

Termínované vklady bohatství neochrání

V souvislosti s tím, co bylo popsáno výše, se logicky nabízí otázka: Jaká aktiva držet v inflačním prostředí, aby udržela reálné bohatství? „Kritériem pro aktiva je jejich nominální pružnost,“ vysvětluje analytik J&T Banky Pavel Ryska. 

Za aktiva nominálně nepružná lze označit běžný či termínový účet nebo například dluhopis. Ty mají totiž pevný nominál, který na inflaci neumí reagovat. Na běžných účtech se v případě vyšší inflace zvýší úrok jen mírně a u většiny dluhopisů je úrok fixní. Pokud se inflace nečekaně zvýší, tak se jí ani úrok, ani jistina těchto instrumentů nepřizpůsobí. Investor tak může zjistit, že nominálně zafixovaný úrok a jistina nestačí inflaci ani vyrovnat.

Aktiva, která žádný nominál nemají, na tom jsou v případě inflace lépe. Kdo si koupí podíl ve firmě, kupuje jej za tržní cenu, a pokud se jej následně rozhodne prodat, opět jej prodá za tržní cenu. Tato tržní cena je nominálně pružná a s velkou pravděpodobností bude inflaci kopírovat. Tržní cena firmy se totiž odvíjí od jejích zisků. A pokud v inflačním prostředí firmě rostou rychleji tržby i náklady, pak porostou rychleji i zisky. To je důvod, proč se v inflaci budou firmy zhodnocovat rychleji a s tím i naše podíly v nich.

Totéž platí pro nemovitosti, u nichž tvoří fundament hodnoty nájem. Ten také sleduje ostatní ceny v ekonomice a při vyšší inflaci roste rychleji. Mezi nominálně pružná aktiva můžeme zařadit také drahé kovy a v posledních letech stále populárnější kryptoměny.

„Když se podíváme například do USA sedmdesátých let minulého století, kdy všechny překvapila vysoká míra inflace, tak zisk firem reagoval na nárůst inflace zdvojnásobením svého tempa růstu. Toto zrychlení bylo dáno tím, že firmám rostly rychleji nejen náklady, ale i tržby, což se projevilo na ziscích. Roční inflace činila zhruba 9 procent, a zisky firem rostly tempem 10 procent. Kdo měl tedy peníze uložené v podílech na firmách, dokázal inflaci mírně překonat a uchovat si bohatství,“ popisuje zkušenost investorů z minulosti Pavel Ryska. Podobný příběh bychom vysledovali i u nemovitostí, které se tehdy v období inflace zhodnocovaly o 12 procent ročně.

Portfolia bohatých Čechů jsou vůči inflaci zranitelná

Češi stále patří k poměrně konzervativním investorům, což může nyní pro jejich portfolio představovat ohrožení. Je to patrné, když se podíváme na typické portfolio movitých Čechů, a srovnáme jej např. s modelovým portfoliem, které sestavil magazín Forbes.

„U českého movitého investora je až 45 procenty zastoupena stabilizační složka, tedy bankovní vklady nebo instrumenty peněžního trhu. Velmi silný podíl má také výnosová složka, kterou tvoří dluhopisy. Jen velmi malá je pak růstová složka tvořená podíly ve firmách. V modelovém portfoliu Forbesu je však velmi nízká stabilizační složka a naopak velmi silná růstová složka,“ popisuje rozdíly Pavel Ryska.

Pokud bychom použili na obě portfolia výnosnosti jednotlivých aktiv v českém prostředí, tak by za posledních 5 let výkonnost typického „českého“ portfolia činila 3,2 procenta ročně. Když bychom vzali modelové portfolio Forbesu (a opět v něm použili výnosy českých aktiv), tak by výkonnost dosahovala přes 7 procent ročně. „Z toho je jasně vidět, že při současné míře inflace okolo 6 procent a jejím očekávaném dalším nárůstu by české portfolio na její překonání nestačilo a bohatství investora by neochránilo,“ zdůrazňuje analytik.

Analýza naznačuje, že bohatství ochrání pouze odvážnější portfolio, v němž je výrazněji zastoupena růstová složka. „Setrvávání u tzv. konzervativního portfolia nyní znamená kvůli inflaci téměř garantovou reálnou ztrátu bohatství. Pokud chce investor udržet hodnotu svého bohatství, měl by uvažovat o pružných aktivech, která dokážou inflaci kopírovat,“ dodává Pavel Ryska.

Upozornění

Uvedené informace představují názor J&T Banka, a.s., který vychází z aktuálně dostupných informací v čase jeho zhotovení k výše uvedenému dni. Uvedené informace nepředstavují nabídku, investiční poradenství, investiční doporučení k nákupu či prodeji jakýchkoliv investičních nástrojů ani analýzu investičních příležitostí. Uvedené prognózy nejsou spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti. J&T Banka, a.s., nenese žádnou odpovědnost, která by mohla vzniknout v důsledku použití informací uvedených v tomto materiálu. O případné vhodnosti investičních nástrojů se poraďte se svým bankéřem, investičním zprostředkovatelem nebo jeho vázaným zástupcem.