Přišel čas svěřenských investičních fondů? | J&T Banka
Navigace

Přišel čas svěřenských investičních fondů?

Téma svěřenských fondů se v posledních letech dostalo do popředí zájmu řady českých rodin, které se začaly více zajímat o vhodné uspořádání rodinného majetku. Poptávka po tomto typu struktur rostla i v souvislosti s pandemií, k atraktivitě přispívá rovněž zvyšující se finanční vzdělání a potřeba aktivního přístupu k zabezpečení na stáří.

Vedle klasického svěřenského fondu však často zůstává nepovšimnuta možnost uchopit rodinnou strukturu investičním a institucionálním způsobem. Na takovou variantu pamatuje zákon o investičních společnostech a investičních fondech, který umožňuje pořídit si vlastní investiční fond svěřenského charakteru.

Co může být výhodou takové cesty? „Především možnost obsadit roli svěřenského správce institucí, která představuje v porovnání s fyzickou osobou u klasického fondu přece jen robustnější a času odolný prvek. Navíc institucí podléhající přísné regulaci finančního světa, disponující licencí investiční společnosti a dohlížené Českou národní bankou,“ vyjmenovává Ondřej Horák, výkonný ředitel AMISTA investiční společnosti. A tím výčet přínosů nekončí.

Mezi další ochranné mechanismy, o které jde u generace vytvářeného majetku obzvlášť, patří role depozitáře. Tím je opět finanční instituce, která monitoruje činnost fondu a kontroluje, aby nedocházelo k chybám, či dokonce záměrnému nerespektování pravidel, která jsou stanovena zakladatelem fondu v jeho statutu. A nad potřebnou transparentností dále bdí povinný auditor.

Investiční společnost jako správce svěřenského fondu přináší zakladateli především jistotu robustnosti a zastupitelnosti. Disponuje dostatečně širokým týmem lidí, má zavedené interní postupy a mimo jiné i vlastní systém vnitřní kontroly, který hlídá její jednání v zájmu klienta.

Aktiva jsou pravidelně přeceňována

Investiční princip svěřenského fondu se projevuje také v pravidelném přeceňování aktiv na tržní hodnotu. Všichni zúčastnění tak mají přesný pohled na aktuální hodnotu majetku a cenných papírů, které jim fond vydal. V investičním fondu je totiž každý obmyšlený současně investorem a ve fondu musí mít minimálně 1 milion korun. „Dostává se tím pod plášť ochrany České národní banky, ale na druhu stranu je finanční hranice a komplikovanější režim u nezletilých potomků pro rodinné fondy bohužel určitým omezením. Doufejme, že se v této části ještě dočkáme změn,“ říká Ondřej Horák.

Jak se liší investiční svěřenský fond od toho klasického

  • Vzniká pouze smlouvou.
  • Role správce zastává instituce, o servis se navíc stará administrátor.
  • Dalším stupněm kontroly je depozitář.
  • Tvoří ho jen investiční aktiva, která jsou pravidelně přeceňována na tržní hodnotu.
  • Obmyšlení jsou zároveň investory fondu.
  • Je pod ochranou ČNB.
  • Finanční aktiva se daní 5% sazbou.

Fond tvoří jen investiční aktiva

Na rozdíl od klasického svěřenského fondu se ten investiční může zaměřit pouze na investiční aktiva. Osobní auto do něj tak vložíte jen v případě, že se bude jednat o sběratelský kousek. Ostatní běžná aktiva jako obrazy, cenné papíry, peníze, nemovitosti, zlato, účasti ve firmách nebo třeba pohledávky už žádné omezení nemají. „Ostatně jedním z cílů svěřenského fondu je vyplácení příjmů z majetku beneficientům, takže dává smysl zaměřit se na investiční majetek, který je schopen takové příjmy vytvářet.“ konstatuje Horák.

Servis zajišťuje administrátor

Oceňování aktiv a vydávání cenných papírů fondu jsou jedny z činností, které pro investiční fond zajišťuje specializovaný administrátor, kterého u běžného svěřenského fondu nenajdeme. Administrátor také reportuje, vytváří výroční zprávy a vyplácí výnosy obmyšleným, kterým současně poskytuje informační servis. Dále se stará o řadu administrativních činností fondu a zajišťuje plnění jeho daňových povinností.

Rozdílné danění

Oba typy svěřenských fondů mají odlišný režim daně z příjmů. Zatímco pro svěřenský fond podle občanského zákoníku platí daň ve výši 19 %, investičního fondu se týká sazba 5 %, ale pouze v případě, že se zaměřuje na finanční aktiva. V ostatních případech je zdanění stejné, devatenáctiprocentní.

Jsou tu i další rozdíly

Jaké jsou další rozdíly oproti běžnému svěřenskému fondu? „Ten investiční může vzniknout pouze smlouvou, nemůže být zřízen pro případ úmrtí zakladatele. S ohledem na regulaci finančního sektoru, pod kterou navíc spadá, je registrován v seznamech České národní banky. Klasický svěřenský fond může mít více správců, investiční jen jednoho, a to právě uvedenou investiční společnost,“ popisuje Ondřej Horák.

V obou režimech je naopak stejné, že zakladatel může být současně obmyšleným a že obmyšlených neboli beneficientů může být více. Oba typy fondů se dají použít pro obdobné situace, zejména slouží pro ochranu a rozvoj rodinného majetku nebo jako nástroj pro elegantní řešení dědického uspořádání a nástupnictví ve firmách.

„Uvažujete-li o vytvoření svěřenské struktury, máte tedy v České republice dvě cesty. Při volbě je dobré pamatovat na popsané rozdíly, dobře promyslet, jakou životní situaci chcete jako zakladatel řešit a ujasnit si směřování na co nejdelší dobu. Neváhejte se také svěřit do rukou profesionálů, kteří vám pomohou o věcech vhodně uvažovat. Přece jen, chystáte se uspořádat majetek, který má vašim blízkým sloužit po generace,“ dodává Ondřej Horák.

Upozornění

Uvedené informace představují názor J&T Banka, a.s., který vychází z aktuálně dostupných informací v čase jeho zhotovení k výše uvedenému dni. Uvedené informace nepředstavují nabídku, investiční poradenství, investiční doporučení k nákupu či prodeji jakýchkoliv investičních nástrojů ani analýzu investičních příležitostí. Uvedené prognózy nejsou spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti. J&T Banka, a.s., nenese žádnou odpovědnost, která by mohla vzniknout v důsledku použití informací uvedených v tomto materiálu. O případné vhodnosti investičních nástrojů se poraďte se svým bankéřem, investičním zprostředkovatelem nebo jeho vázaným zástupcem.