Jiří Příhoda obrátil Galerii Rudolfinum naruby | J&T Banka
Navigace

Jiří Příhoda obrátil Galerii Rudolfinum naruby

Obří věž od podlahy ke stropu s točitým schodištěm, ještě větší koráb, jehož podpalubí je vlastně půda činžovního domu, písečná bouře a mořská vlna… Do podobných prostor se dostanou návštěvníci výstavy VOID, kterou v Galerii Rudolfinum připravila jedna z výrazných osobností tuzemské umělecké scény a držitel Ceny Jindřicha Chalupeckého z roku 1997 Jiří Příhoda. J&T Banka je partnerem této mimořádné expozice.

Jednotlivé exponáty jsou však pouze součástí vyššího Příhodova plánu, který v jedno umělecké dílo přetváří celý prostor galerie a její návštěvu v umělecký zážitek vlastního druhu. „Je to koncept muzeum jako kulisa. Záměrně všude necháváme lešení, konstrukce, přiznáváme, jak jsou díla konstruovaná. Jako bychom procházeli v rubu výstavy. Ostatně u jednotlivých děl nejsou žádné popisky, názvy ani vysvětlení, to je až v tomto prostoru vně, kde si mohou sednout a pročíst si brožurku k výstavě,“ vysvětluje Jiří Příhoda. Návštěvník si tak může všímat i toho, kde jsou lavice k sezení, které nabízejí velice specifický pohled na exponáty, a mohou se opět zamyslet nad prostorem, v němž se ocitli.

„Tematizace budovy Rudolfina formou prezentace Příhodova díla znamená především zdůraznění kvalit jeho formálních, prostorových a objemových řešení, která do budovy vnesl,“ doplňuje šéf Galerie Rudolfinum Petr Nedoma.

Na pomezí architektury a sochy

Jiří Příhoda studoval na počátku devadesátých let u Stanislava Kolíbala, a ačkoli ten podle Příhodových slov s geometrií a architekturou pracuje zcela jinak, právě přemýšlení nad těmito dvěma fenomény je pro Příhodu velmi typické.

prihoda-2.jfif

„Dílo Jiřího Příhody se nachází někde na pomezí sochařství, objektu, site specific instalací a architektury. V rámci svých objektů zkoumá, jak na nás působí různé formy prostoru, stísněnost hmoty či naopak otevřenost prázdnoty. Jeho díla jsou většinou až jakési abstraktní prostorové studie, zvláštní imaginární, ale velmi inspirativní objekty. Někdy je lze krátkodobě obývat, jako v případě Cacti Cabin, mikroobydlí, která se nacházejí uprostřed arizonské pouště, jindy přímo Jiřímu Příhodovi slouží k vystavování svých uměleckých kolegů, jako v případě objektu Archa nacházejícím se v obci Lubná,“ popisuje Příhodův umělecký přístup Anna Pulkertová z Art Servisu J&T Banky.

Tomu ostatně odpovídají i nová díla, která pro aktuální expozici Příhoda dokončil. A slovo „dokončil“ je velmi důležité. Jeho projekty jsou totiž finančně i časově extrémně náročné. A tak například obří dílo Qc (Quantumcraft) vznikalo mezi lety 2013 až 2022. Rozměry šířka 488 cm, výška 488 cm a délka 1586 cm však dávají pocítit skutečnou hmatatelnost prostoru, která je i přiznanou antitezí současných tendencí přesouvat se do virtuálních světů.

Vyšší úroveň sběratelství

Ačkoli je Příhoda velmi uznávaný, jeho díla jsou natolik komplexní a velká, že u běžných sběratelů současného umění narážejí. „Naprostou většinu tvorby Jiřího Příhody nelze označit za klasický sběratelský artikl. Monumentální projekty a architektonické instalace plní v tomto smyslu funkci takzvaných institucionálních kousků, tedy děl, která se vyjímají téměř výhradně v galeriích, muzeích umění a dalších kulturních institucích. To ale nutně neznamená, že jediným možným kupcem je stát nebo jiné územní celky. V zahraničí je dnes již běžné, že za řadou významných institucí stojí soukromý mecenáš nebo sběratel a i u nás jen v posledních několika letech vznikly hned tři takové instituce. Stejně tak se kupcem může stát například osvícená firma, která disponuje velkými reprezentativními prostory,“ uvádí Valérie Dvořáková z Art Servisu J&T Banky.

A potvrzuje to i Příhoda. Podle něj je již načase, aby tuzemští soukromí sběratelé a investoři pokročili do nové úrovně sběratelství, která je na Západě obvyklá. „Přece nelze donekonečna nakupovat obrazy nad gauč, to by se umění nikam neposouvalo, zamrzlo by. Ve vyspělejších zemích je již zcela běžné, že soukromí sběratelé kupují obdobná díla a staví pro ně vlastní pavilony, galerie a točí je třeba každé dva roky,“ uzavírá umělec, který žije v USA.

Zažít Mars na vlastní kůži

Jméno Jiřího Příhody je v kuloárech J&T dobře známé. Součástí soukromé sbírky Magnus Art je mimo jiné i Příhodovo dílo Velká 30. léta, instalace s videoprojekcí záznamu pádu vzducholodě Zeppelinu, a není to tak dávno, co se dílo představilo na vůbec první výstavě v galerii Magnus Art.

Ani pro další ukázku netřeba chodit daleko. Jiří Příhoda totiž vyhrál soutěž o dílo ve veřejném prostoru v administrativním komplexu Rustonka, kterou před několika lety pořádala společnost J&T Real Estate. Dnes tak toto nové náměstí v blízkosti nového sídla J&T Banky vyniká instalací s názvem Vista Mars, otáčejícím se objektem s videoprojekcí skutečné krajiny planety Mars.

„Snad i proto to pro nás nebylo těžké rozhodování, když Galerie Rudolfinum začala chystat výstavu VOID, a s radostí jsme ji podpořili. Jiřího Příhodu považujeme za jednoho z nejzásadnějších autorů naší doby a jsme přesvědčeni, že česká veřejnost si takovou výstavu zaslouží,“ uzavírá Valérie Dvořáková.

prihoda-1.jfifJiří Příhoda: VOID

Galerie Rudolfinum

Od 28. dubna do 28. srpna

Kurátor: Petr Nedoma

Upozornění

Uvedené informace představují názor J&T Banka, a.s., který vychází z aktuálně dostupných informací v čase jeho zhotovení k výše uvedenému dni. Uvedené informace nepředstavují nabídku, investiční poradenství, investiční doporučení k nákupu či prodeji jakýchkoliv investičních nástrojů ani analýzu investičních příležitostí. Uvedené prognózy nejsou spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti. J&T Banka, a.s., nenese žádnou odpovědnost, která by mohla vzniknout v důsledku použití informací uvedených v tomto materiálu. O případné vhodnosti investičních nástrojů se poraďte se svým bankéřem, investičním zprostředkovatelem nebo jeho vázaným zástupcem.