Michal Šnobr: Začínáme psát další investiční příběh | J&T Banka
Navigace

Michal Šnobr: Začínáme psát další investiční příběh

Investor Michal Šnobr je znám hlavně jako menšinový akcionář a velký kritik kroků vedení společnosti ČEZ. Spolu s J&T už v minulosti dokázal na vzestupu akcií ČEZ slušně vydělat. Podařilo se mu to také u Unipetrolu i v dalších případech. Teď našel další investiční příběh a – opět v kooperaci s J&T – to chce zkusit znovu.

Společně s investičním fondem kvalifikovaných investorů J&T Arch Investments založili private equity fond J&T MS 1 SICAV a investovali do britské chemičky Venator Materials, která se zaměřuje na výrobu titanové běloby. Na trhu nejprve sám, pak odděleně nakoupili a následně spojili 9,42procentní podíl a stali se druhým největším akcionářem firmy. Největším akcionářem je americká investiční společnost SK Capital Partners, která drží zhruba 40 procent Venatoru.

„Bylo to jak v pohádce o Popelce. Najednou vás cvrnkne oříšek do nosu. Hodně se to podobá příběhu kolem Unipetrolu i ČEZ,“ vysvětluje Michal Šnobr, jak na akcie Venatoru obchodované na newyorské burze narazil. Akcie Venatoru po rozsáhlém požáru, který zachvátil jeden z hlavních závodů společnosti ve finském Pori, dlouze a hluboko klesaly. Šnobr v tom našel podobnost s výbuchem polypropylenové jednotky Unipetrolu v Záluží u Litvínova v srpnu 2015.

„V obou případech investoři zareagovali zcela panicky. Už se nepídili po dalších informacích a akcie společnosti rychle prodávali. Nedošlo jim, že firmy mají pro takové případy pojištěný nejen majetek, ale i provoz. Obdrží nejen peníze za škodu utrpěnou výbuchem, ale i za ušlý zisk po dobu co nevyrábí,“ vysvětluje Šnobr.

Vzpomíná, že v případě Unipetrolu rychle pochopil, že se jedná o mimořádnou příležitost. Událost v Záluží navíc přišla ve chvíli, kdy byly marže na dně a v odvětví se otáčel cyklus. Do dvou let přišly peníze z pojištění, rafinerské i petrochemické marže stouply a na účtech Unipetrolu se začaly hromadit peníze. J&T toho tehdy využila a svůj pětinový podíl se ziskem odprodala majoritnímu akcionáři PKN Orlen.

Výhodněji než ve Slovinsku

Titanová běloba se používá jako pigment, který zajišťuje bělost a neprůhlednost nátěrových hmot. Používá se i při výrobě autoskel a skel pro sluneční brýle, protože výborně odpuzuje vodu. Přidává se do zubních past, léků či do opalovacích krémů, kde působí jako pigment, ale také jako UV filtr. Znají ho i výtvarní umělci.

Více než sto let titanová běloba sloužila také jako potravinářské barvivo (E171), například v pečivu, omáčkách, dresincích nebo polévkách. Evropská unie však letos kvůli obavám ze škodlivých dopadů jeho využití v potravinářství zakázala.

Venatoru se tento zákaz podle Šnobra příliš nedotkne. Potravinářství tvoří jen drobnou část produkce, Venator se navíc zaměřuje na využití běloby v jiných odvětvích a současně je lídrem výroby nejhodnotnější kvality produkce titanové běloby. Šnobr a jeho kolegové kolem Venatoru kroužili už delší dobu. Kdysi uvažovali o akciích slovinské společnosti Cinkarna Celje obchodovaných na slovinské burze, která vyrábí titanovou bělobu stejným způsobem jako Venator, jenom v mnohem menším objemu.

„Kvůli významné pozici státu ve firmě a struktuře jejích akcionářů bychom si ale mohli ve slovinském podniku obstarat jen pár akcií. Trh s titanovou bělobou nás ale zaujal a pak jsme narazili na globální společnost Venator. Její akcie stály v přepočtu k produkci doslova zlomek toho, co Cinkarna, to nás zaujalo,“ říká Šnobr. Zajímavé je, že významným lokálním producentem titanové běloby v regionu je velmi profitabilní česká Precheza ve vlastnictví bývalého premiéra Babiše. Stejně jako Cinkarna ale produkuje jen zhruba desetinu toho, co na celosvětové úrovni společnost Venator Materials.

Šnobr začal v postupných, nepravidelných krocích nakupovat akcie Venatoru zhruba před dvěma lety. „Celý projekt jsem na počátku dělal sám. Nejdříve to byla drobná investice, později už finančně náročnější, ale stále zcela nezávislá, na vlastním písečku a na vlastní riziko. Až letos přišla možnost spojit síly s J&T a přetvořit běžnou, likvidní portfoliovou investici ve strategičtější pozici,” popisuje Michal Šnobr. Ostatně jeden ze spolumajitelů J&T Patrik Tkáč na Šnobrovy nápady slyší už přes dvacet let. Ví, že dávají smysl.

Kolik peněz přesně na vytvoření současné pozice padlo, Šnobr říct nechce. Udává jen interval mezi 300 miliony až jednou miliardou korun. Akcie se během posledních dvou let pohybovaly v rozmezí 1,30 dolaru po pět dolarů.

Tuzemský investor nevylučuje, že do budoucna podíl ve Venatoru ještě navýší. Nyní to ale není na pořadu dne. S překročením desetiprocentní hranice je však spojeno mnohem více povinností, různých hlášení. Na druhou stranu to umožní Šnobrovi a spol. zapojit se třeba výrazněji do řízení firmy. Hodně to také závisí na okolnostech kolem této firmy, komunikaci směrem k vedení, vývoji v sektoru, ale i tomu, jak se bude dařit ekonomice v USA a Evropské unii. Celou investici nelze podle něj vnímat jako krátkodobou spekulaci, ale dlouhodobý projekt, který právě spojením s J&T odstartoval do další fáze.

Na začátku růstového cyklu

Venator byl kdysi součástí společnosti Rockwood, kterou koupila obří firma Huntsman Corporation. Společnost Venator se z ní po asi třech letech, v roce 2017, odštěpila a zhruba polovinu akcií upsala na newyorské burze. „Jedna akcie tehdy stála i téměř pětadvacet dolarů, jenže po pár měsících bouchla ta finská továrna. Cena akcie se doslova zřítila, spadla během roku pod pět dolarů a v dalších letech pád pokračoval i pod dva dolary. Vedly k tomu i další důvody. Titanová běloba je klasická komodita procházející cykly a v té době klesala zrovna poptávka po ní a s ní i její cena dolů,“ říká Šnobr.

Firma, která zaměstnává 3500 lidí ve dvaceti výrobních závodech po celém světě, navíc při odštěpení od Huntsman Corporation zdědila dluh a její finanční situace nebyla lehká. „Koukali jsme na to a říkali jsme si: Je tu firma, která vyrábí něco, co nenahradíte. Kvůli environmentálním opatřením, ale i finanční náročnosti v Evropě továrnu na titanovou bělobu už dnes nepostavíte. Ve Finsku navíc zjistili, že ani po vyplacení pojistky a reinvestici nedává smysl provoz továrny dál řešit, a tak ji úplně zavřeli,“ vysvětluje Šnobr.

Venator se podle něj dostal do situace, kdy měl záporné cash flow, vysoký dluh a titanová běloba šla navíc v rámci cyklu dolů. „Podnik s ročními tržbami přes dvě miliardy dolarů měl tržní kapitalizaci pouhých 200 milionů dolarů. To se nám z investičního pohledu moc líbilo. Udělali jsme si tedy velkou analýzu trhu a rozhodli se do toho jít,“ dodává Šnobr.

Analýzy prý naznačují, že Venator i celý trh titanové běloby jsou právě na začátku růstového cyklu. Průmysl proti době covidové oživil a po titanové bělobě je větší poptávka. Je to navíc velmi aktivní sektor, přijde-li na fúze a akvizice. Firmy se na tomto trhu velmi často rozdělují, spojují, přidají se třeba k některému chemickému gigantu nebo vyčlení jednotlivé výroby a pak je prodají. Podle Šnobra není vyloučeno, že se Venator jako celek stane předmětem převzetí nebo že odprodá část výroby. Venator vedle titanové běloby vyrábí i aditiva, což je relativně stabilní a necyklický byznys.

„Asi se nedá počítat, že se akcie vrátí na úroveň, kde byly před pěti lety. Ale potenciál zhodnocení je velký, jen není jisté, jak rychle a jakým tempem přijde. Vnímáme, že riziko tu je. Ale jde o firmu, jejíž tržby se stabilně pohybují nad dvěma miliardami dolarů ročně. Čekáme, že nastane zajímavý obrat v hospodaření firmy, a možná dokonce dojde k určité restrukturalizaci společnosti, jež ji postaví do nové a lepší pozice,“ uvádí Michal Šnobr. Počítá s investičním horizontem od dvou do pěti let.

Když investoři nevidí příběh

Investice do Venatoru vrací Šnobra do hry. „Nechci kupovat akcie Tesly nebo bitcoin, když je kupují všichni na celém světě. Nechci jít s davem, líbí se mi unikátní příběhy. Ať už se odehrávají v jakémkoliv sektoru, snad s výjimkou technologií, tomu nerozumím. Ekonomika se vyvíjí v cyklech a příběhy se pořád opakují. Drtivá většina investorů však kouká jen na holá čísla, ale skutečný příběh nevidí,“ říká. „Ona čísla dokonce přepočítaná na finanční ukazatele k jakékoli obchodované společnosti dnes už jednoduše vygooglí úplně každý. O to více to ale izolovaně není dobrý indikátor pro investice. Naopak je to krok, jak běžet s davem. Ano, ale i ten může vytvořit obrovské bubliny, na kterých se také dá vydělat, ale do toho větší investice vložit nedokážu,“ dodává.

Vedle Unipetrolu je příběh podobný i společnosti ČEZ. „Když v roce 2016 elektřina na trzích zlevňovala ke dvaceti eurům za megawatthodinu, byly tu mraky panikářů, včetně profesionálních energetiků. Říkali, že ceny spadnou na nulu. Tehdy se nikomu nevyplatilo spořit ani investovat do solárních panelů či do úspor. Nevycházel žádný projekt, nic se nestavělo. Ale z pohledu investic do akcií to byl přesně opačný signál. Byl to po deseti letech významný signál, jak do akcií ČEZ znovu razantně nastoupit,“ říká Šnobr.

Fond, který nyní spolu s J&T spustil, je koncipován jako uzavřený. Šnobr zatím nepočítá, že by do něj kupoval další akcie. „Ale nyní vyloučeno, že postavíme další fond, pokud ze stromu spadne další oříšek, zajímavá investice. Jsem ochoten čekat klidně dva roky, než zase něco přijde. Nejsem na tom nijak závislý, mám dost jiné práce,“ říká.

Jeho pohled na investice se nicméně od běžných pouček dost liší. Třeba nevěří, že diverzifikací mezi různé akcie se dají vydělat velké peníze. „Můj přístup je jiný. Musím naprosto detailně, od sklepa po střechu, znát příběh firmy, do které investuji. Ale na druhou stranu chápu, že pro lidi, kteří nemají čas věnovat se profesionálně investicím, dává diverzifikace smysl. Neopovrhuji ale pečlivou diverzifikací, je to cesta, jak odpovědně spořit, uchovat majetku hodnotu. To já dělám ale skrze jiná odvětví. Moje diverzifikace nespočívá v tom, že si koupím mnoho různých akcií, ale v tom, že určitou část majetku mám v akcích, jinou v půdě, další v byznyse, jako je síť hotelů Amenity Resort, výroba kontejnerů ZRUP nebo i ve sbírce lega,“ říká.

ČEZ jako „ministerstvo energetiky“

A ponechává si také podíl ve společnosti ČEZ, kde spolu s dalšími investory kolem J&T drží podíl přes jedno procento. Před pár lety se snažil aktivněji zasahovat do řízení a kontroly firmy, na což by jako kvalifikovaný investor měl dosáhnout, ale s molochem se nepodařilo viditelně pohnout.

„Ty akce, co jsme dělali, považuju zpětně za fiasko. ČEZ si rozhoduje, jak chce, navzdory jasným zákonům. A soudy nefungují. To, co mají vyřešit bezodkladně v řádu týdnů, jako třeba svolání mimořádné valné hromady, nejsou schopny vyřešit ani v řádu let,“ říká Šnobr.

Kritizuje, že menšinoví akcionáři, kteří drží 30 procent akcií, nemají svůj hlas v dozorčí radě. Stát ji ovládá celou, byť ČEZ vlastní jen ze 70 procent. Kvůli tomu neexistuje dostatečná kontrola managementu firmy. Tato situace stojí podle Šnobra za tím, proč se česká energetika nemůže pohnout z místa.

„ČEZ je vlastně obchodní společnost, ale zároveň funguje jako ministerstvo energetiky. Proto nám nejde jádro, proto jsme tu v posledních deseti letech nepostavili skoro žádné obnovitelné zdroje, proto nemá stát koncepci. Prioritou státu tak není energetika ani profesionální výkon akcionářských práv v ČEZ, ale politicko-energetické synergie v zákulisí,“ říká investor.

Premiér Petr Fiala před pár týdny zmínil v rozhovoru pro Hospodářské noviny možnost rozdělení ČEZ. „Pokud to politici chtějí, aby řešili energetickou krizi a drahé účty lidí a firem, co jim v následujícím roce přijdou, tak to není správná cesta. Ale pokud chtějí vyřešit bezpečnost, energetickou koncepci a strategii státu, pak to může dávat smysl. Může se třeba vydělit jádro. Pro stát by to dávalo smysl, i kdyby muselo vyplatit zbývající akcionáře,“ myslí si Šnobr.

J&T ARCH INVESTMENTS už rok na pražské burze

Díky J&T ARCH INVESTMENTS se investoři mohou stát součástí léty budovaných partnerství a investovat do příležitostí, ke kterým by se na běžném trhu nedostali. V portfoliu fondu jsou i společnosti, které nejsou veřejně obchodované. Prostřednictvím fondu ale mají investoři možnost podílet se na jejich úspěchu.

Fond je však unikátní ještě něčím – kromě běžného nákupu přes pokyn k úpisu lze akcie obchodovat denně i na pražské burze. Zatímco cena přes pokyn odpovídá ocenění majetku fondu investiční společností a zpětný odkup akcií může být zatížen odkupními lhůtami nebo srážkami, cena na burze je dána očekáváním trhu, transakce nicméně proběhne bez čekání na termín zpětného odkupu a bez případných výstupních srážek.

Více na https://jtarchinvestments.cz.

Upozornění

Uvedené informace představují názor J&T Banka, a.s., který vychází z aktuálně dostupných informací v čase jeho zhotovení k výše uvedenému dni. Uvedené informace nepředstavují nabídku, investiční poradenství, investiční doporučení k nákupu či prodeji jakýchkoliv investičních nástrojů ani analýzu investičních příležitostí. Uvedené prognózy nejsou spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti. J&T Banka, a.s., nenese žádnou odpovědnost, která by mohla vzniknout v důsledku použití informací uvedených v tomto materiálu. O případné vhodnosti investičních nástrojů se poraďte se svým bankéřem, investičním zprostředkovatelem nebo jeho vázaným zástupcem.