Martin Kešner: Sněhová koule se nabaluje | J&T Banka
Navigace

Martin Kešner: Sněhová koule se nabaluje

V komentáři se Martin Kešner jako organizátor soutěže Vodafone Nápad roku, jejímž mediálním partnerem je CzechCrunch, zamýšlí nad tím, jak během patnácti let startupový ekosystém v Česku vyrostl v podstatě z nuly. Nejlépe to přitom vystihují příběhy zakladatelů inovativních firem. S tím, jak se jim daří budovat globálně úspěšné byznysy, inspirují i další generaci.

První ročník nejstarší startupové soutěže v Česku uspořádal Martin Kešner, mj. také spoluzakladatel fondu J&T Venture, se svými kolegy před patnácti lety. To byla doba, kdy Apple představil světu první iPhone, Facebook byl poprvé lokalizován do češtiny a slovo startup u nás reálně téměř nikdo neznal.

Za tu dobu se soutěže Vodafone Nápad roku zúčastnilo přes 2100 podnikatelů, kteří v investicích získali už stovky milionů korun. Řada finálových projektů se následně dokázala prosadit na trzích po celém světě a úspěšně reprezentují novou generaci technologických firem z Česka a Slovenska. Jsou to například společnosti Sense Arena, SprayVision, Spaceti, Resistant AI, Yieldigo, Daytrip, Skinners, aplikace Záchranka, Sharry nebo Apify.

Letos se do soutěže přihlásilo úctyhodných 136 projektů. Z nich v červnu porota vybrala 12 projektů, s jejichž tvůrci pak mentoři dále pracovali. Kdo se stane vítězem v pořadí již 15. ročníku soutěže Vodafone Nápad roku, se veřejnost dozví 20. září. J&T Banka bude jako partner projektu samozřejmě u toho.

Startupové začátky pohledem Martina Kešnera

Z pohledu zakladatelů startupů bylo před deseti a více lety daleko těžší začít podnikat a úspěšně rozvíjet svou firmu. První český venture kapitálový fond byl založen v roce 2009, o rok později byl otevřen coworking Impact Hub v Praze. StartupYard, nejstarší soukromý akcelerátor ve střední a východní Evropě, vznikl až v roce 2011. Nebylo dostupných mnoho informačních zdrojů, chyběly inspirativní lokální příběhy a sdílení zkušeností mezi zakladateli. Nejen to se promítalo do ambicí mladých podnikatelů, které byly ve srovnání s dneškem menší, vesměs lokálního charakteru.

Složitý byl tehdy i přístup k technologiím. Nástroje na bázi předplatného, které jsou pro dnešní podnikatele samozřejmostí, nebyly běžné a každou část produktu si musel startup vyvinout sám, což si vyžádalo mnoho času a peněz. Dnes mohou firmy stavět technologie jako stavebnice lego a produkt pivotovat rychleji i levněji, snadno si ověřovat své hypotézy a dosahovat product market fit.

Před patnácti lety ostatně nebyl dostupný ani mentoring, neboť se na trhu pohybovalo minimum lidí, kteří by s budováním technologických firem měli patřičné zkušenosti. Startupy navíc nebyly atraktivní ani pro zkušené manažery ze středních a velkých firem, protože na ně bylo často pohlíženo jako na neudržitelné projekty s nízkým byznysovým potenciálem.

Pokud byste před patnácti lety založili startup, chyběl by vám nejen lidský kapitál, ale také ten finanční. Podnikatelé se tehdy potýkali s problémem získat investici jak od venture kapitálových fondů, tak andělských investorů. Peněz totiž bylo násobně méně než nyní a objemy investičních kol nízké. Trh rizikového kapitálu nebyl příliš rozvinutý, a to nejen ve srovnání se západní Evropou, ale například také s Pobaltím. Vlivem omezené komunikace a teprve se rodících sociálních sítí se navíc cíloví zákazníci dozvídali o produktech výrazně později, než jsme zvyklí dnes.

Průkopníci, kteří prošlapali cestu

Přes silné porodní bolesti se však lokálním firmám podařilo vypracovat. Na malé úspěchy se nabalily další a podobně jako sněhová koule česká startupová scéna neustále rostla ve všech směrech. Talentů přibývalo, stejně tak kapitálu. Poslední dvě dekády tak postupně pomohly vychovat sériové technologické podnikatele, jejichž role v dnešním startupovém ekosystému je nenahraditelná. Rád bych to názorně ukázal na několika konkrétních příbězích…

První z nich napsali Standa Richter a Láďa Falbr. S oběma jsem se poprvé setkal v roce 2009 a hned mě zaujali svým elánem a energií měnit svět okolo sebe. Znali se z gymnázia, kde ještě jako teenageři založili projekt Snacker.cz, který rozvážel tisíce svačin na více než padesát základních a středních škol po Praze. Tržby měli okolo milionu ročně a získali andělské investice ve stejné výši. V rámci druhého ročníku Vodafone Nápad roku 2009 skončili druzí a vyhráli kategorii pro nejlepší studentský projekt.

V dobách, kdy se česká startupová scéna teprve rodila, se potýkali s několika výzvami. Propagace nebyla snadná a firma navíc čelila problémům s logistikou, konkrétně s jednotkovou ekonomikou dovozu svačin do škol. Ačkoliv projekt nakonec ukončili, získali tehdy cenné podnikatelské zkušenosti a především důvěru ve vlastní schopnosti. Gymplácký projekt se tak stal pružným odrazovým můstkem k dalším úspěšným firmám, které oba dva následně založili.

Standa Richter se stal spoluzakladatelem a ředitelem firmy signageOS, která vyvinula operační systém pro displeje používaný výrobci obrazovek, jako jsou Sharp či NEC, a zákazníky typu McDonald’s, 7-Eleven nebo Wallmart. Dnes na čtyřech světových kontinentech řídí desítky tisíc obrazovek. Láďa Falbr řídí několik firem, například v oblasti mezinárodního obchodu se zemědělskými komoditami nebo výroby ocelových konstrukcí.

Jak dnes hodnotí start svého podnikání? Podle jejich slov byly motivací pozitivní příběhy z okolí, které jim dodávaly důvěru. Vzhledem k nedostatku informací, který před patnácti lety tehdejší zakladatele trápil, dělali svá rozhodnutí na základě „gut feeling“ a konzultací se svými investory. Vzpomínají však i na lekce, které si z počátků svého podnikání odnesli, například podcenění významu obchodních a marketingových metrik jako náklady na akvizici zákazníka či velikost trhu.

Dobrým příkladem je i příběh Michala Juhase, který ukazuje, jakým způsobem lze zhodnotit zkušenosti z odvážného rozjezdu lokálního byznysu. Michal spoluzaložil sociální síť BookFan, která propojovala české a slovenské čtenáře knih a e-knih a přinášela jim knižní tipy či možnost si přímo prostřednictvím sítě zakoupit více než padesát tisíc titulů. Projekt přilákal přes dvacet tisíc registrovaných uživatelů a v rámci čtvrtého ročníku Vodafone Nápad roku 2011 se stal vítězem kategorie s největším potenciálem růstu.

V roce 2012 Michal svůj podíl prodal spoluzakladateli a připojil se k Tomáši Laboutkovi a Christianu Mischlerovi, se kterými rozjel v Thajsku mobilní aplikaci HotelQuickly, last-minute rezervační systém pro více než patnáct zemí napříč Asií a Pacifikem. Dosáhli obratu vyšších desítek milionů dolarů. Celkově firma získala na investicích okolo deseti milionů dolarů a v roce 2017 byl majoritní podíl prodán společnosti z Hongkongu.

Jak Michal uvádí, těch pět let pro něj byla skvělá lidská i profesní zkušenost. Byl u vybudování mezinárodního týmu s více než šedesáti lidmi devatenácti národností. Kromě role technologického ředitele se aktivně rozvíjel v oblasti leadershipu a své zkušenosti z mezinárodního náboru vývojářů nyní zúročuje ve svém dalším projektu, který pomáhá firmám efektivně najímat IT profesionály.

Koule se začíná nabalovat

Pro českou startupovou komunitu jsou velice důležité úspěšné příběhy i zkušenosti z uzavření celého cyklu firmy – od jejího založení a budování až po její prodej. Rostoucí počet úspěšných prodejů významně stimuluje další zakladatele. Za posledních deset let bych mohl zmínit jako vzor například Brand Embassy, kterou založili Vít Horký a Damián Brhel v roce 2011. Přihlásili se do prvního ročníku akcelerátoru StartupYard, z účasti v programu získali maximum včetně velké podpory a navázali tu důležité kontakty.

Podařilo se jim také naskočit na vlnu rostoucího zájmu médií o startupy a příběhy jednotlivých zakladatelů. O rok později odešli z Česka do britského akcelerátoru UK TI, kam se dostali prostřednictvím StartupYardu. Tento krok vedl k větší internacionalizaci, povedlo se získat zákazníky z Evropy i Spojených států a v roce 2019 Brand Embassy koupil za desítky milionů dolarů světový lídr v digitalizaci zákaznické péče, izraelská firma NICE.

V dnešní době již jednou zmiňovaný efekt sněhové koule začíná přinášet své plody. Díky tomu se dnes rodí první jednorožci a z dalších se rychle klubou. Na trhu je také mnohem více lidí, od kterých zakladatelé mohou získat zpětnou vazbu. Ti se také nebojí požádat o pomoc, lépe znají trh i své zákazníky a výrazně posílili komunikaci a důraz na budování firemního i osobního brandu coby nástroje pro organický růst i akvizici talentů.

Cyklus od založení firmy k prodeji se zrychluje. A zatímco v případě Brand Embassy trvala tato cesta přibližně osm let, nejnovější exity přicházejí o poznání dříve – příkladem je Integromat prodaný německému Celonis, Stories americkému Workday nebo Ytica americkému Twilliu.

Především se ale výrazně změnila mentalita zakladatelů. Z jejich pohledu dnes neexistuje cíl, který by byl nedosažitelný, a věří, že i jim se může podařit vybudovat rychle rostoucí globální firmu. Vidí totiž, že úspěšní zakladatelé nejsou bohové, ale obyčejní lidé z masa a kostí. Je zřejmé, že inspirativní firmy vychovávají další úspěšné podnikatele i ze svých zaměstnanců.

Tento zápal můžeme každoročně pozorovat v rámci naší akcelerační soutěže Vodafone Nápad roku a osobně musím říct, že jsem z něj nadšen. Je totiž evidentní, že česká startupová scéna zdaleka neřekla své poslední slovo a do budoucna se můžeme těšit, že poroste stále rychleji. Pokud bych měl něco vzkázat lidem, kteří mají nápad, elán a chuť měnit svět, ale nejsou si zcela jistí tím, že dokážou vybudovat firmu, řekl bych jim: běžte do toho. Půda je připravena a cesta prošlapána.

Martin Kešner

Spoluzakladatel fondu J&T Ventures. V roce 2007 spoluzakládal Institut rozvoje podnikání. Před čtrnácti lety založil Vodafone Nápad roku, nejstarší celorepublikovou startupovou soutěž v ČR. Je členem boardu akcelerátoru xPORT VŠE a mentor Laboratoře Nadace Vodafone.

Upozornění

Uvedené informace představují názor J&T Banka, a.s., který vychází z aktuálně dostupných informací v čase jeho zhotovení k výše uvedenému dni. Uvedené informace nepředstavují nabídku, investiční poradenství, investiční doporučení k nákupu či prodeji jakýchkoliv investičních nástrojů ani analýzu investičních příležitostí. Uvedené prognózy nejsou spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti. J&T Banka, a.s., nenese žádnou odpovědnost, která by mohla vzniknout v důsledku použití informací uvedených v tomto materiálu. O případné vhodnosti investičních nástrojů se poraďte se svým bankéřem, investičním zprostředkovatelem nebo jeho vázaným zástupcem.