Poslední srpnový týden se pro nás v J&T nese zejména na vlně intenzivních příprav již třetího ročníku J&T Banka Art Index Pop-upu, velké přehlídky toho nejlepšího, co právě teď vzniká v ateliérech současných českých umělců. A když říkám velké, myslím velké: letos představíme přes 100 děl od 50 umělců, které najdete ve stejnojmenném žebříčku. Kdo navštívil první dva ročníky, dobře ví, že si dáváme záležet i na nezvyklých lokacích. Kam tedy zavedeme návštěvníky žíznivé po dobrém umění letos? Přímo do historické budovy Invalidovny v pražském Karlíně.
Třetí ročník J&T Banka Art Index Pop-upu je tu
První zářijový víkend se koná v pořadí už třetí přehlídka toho nejlepšího, co právě teď vzniká v ateliérech současných českých umělců. I letos zavede J&T Banka Art Index Pop-up své návštěvníky do netradičních prostor, tentokrát jsme vybrali historickou budovu pražské Invalidovny, která je veřejnosti běžně nepřístupná. S místem významně souvisí i téma výstavy.
Letos se totiž zaměřujeme na to, jaký vliv na člověka má umění – jak nás umí proměnit, obohatit, ale i léčit. Ukážeme si to na více než stovce nejnovějších děl padesáti současných českých umělců, mezi nimiž nebudou chybět ta od Evy Koťátové, Kateřiny Šedé, Krištofa Kintery, Josefa Bolfa, Federica Díaze, Dominika Langa, Romany Drdové a dalších. Přijďte se podívat, nechat na sebe působit umění a třeba i nakoupit od 7. do 10. září do Invalidovny!
Zemřel Claude Picasso
Ve věku 76 let zemřel Claude Picasso, mladší syn Pabla Picassa. Stalo se tak jen pár měsíců po smrti jeho matky Françoise Gilotová a shodou okolností právě během roku, kdy si připomínáme 50. výročí smrti jeho otce.
Claude stál od roku 1989 až do letošního léta v čele Succession Picasso, skrze kterou spravoval malířovu pozůstalost. Nejen to bylo dlouholetým jablkem sváru mezi jím a dalšími Picassovými dědici. Nejvýraznější spor se rozhořel kolem dohody se společností PSA Peugeot-Citroen, která odkoupila práva na použití malířova jména a podpisu pro jeden z modelů vozů značky Citroen. O pozůstalost se nyní stará Claudova sestra Paloma.
České forenzní umění zaujalo světový tisk
Do deníku The New York Times se dostala zpráva o českém umění, i když z trochu specifické kategorie. Studentka forenzního umění ve Skotsku Barbora Veselá v rámci své disertační práce zrekonstruovala tvář prince Karla Eduarda Stuarta. Ne ovšem ve stáří podle jeho posmrtné masky, jak by se mohlo očekávat, ale ve věku 24 let. Z posmrtné masky přesto vycházela, stejně jako z řady historických zdrojů i dobových portrétů.
Forenzní umění je zajímavá disciplína, oproti oboru forenzní rekonstrukce obličeje si forenzní umělci mohou dovolit trochu kreativní volnosti, která nakonec dodává výsledkům jejich práce na lidskosti. I tak se těším, že se snad na stránkách zahraničních médií brzy setkáme i s našimi výtvarnými umělci.
Nová socha ve vídeňské ulici Graben
V centru Vídně se nedávno objevilo nové umělecké dílo v rámci projektu Umění ve veřejném prostoru. Jedná se o monumentální plastiku s názvem Chará estonské umělkyně Kris Lemsaluové a má podobu stylizovaného dámského přirození. K tématu ostatně odkazuje i název díla, odvozený ze starořeckého slova pro „radost“.
Autorka vysvětluje dílo jako bránu k radosti, která by měla znázorňovat neomezenou touhu i upozornit na nerovnosti v současné společnosti. Socha ani v roce 2023 nedá spát nejedné konzervativní mysli, a to celých 157 let od Courbetovy (významně realističtější) malby Počátek světa. Kdo nezná, nechť si najde. Člověk by řekl, že v dnešní době už kousek stylizovaného lidského těla nikoho nerozhodí.
J&T Banka Art Report: Ukazují čeští sběratelé své sbírky veřejnosti?
Na umění jsme si zvykli chodit do galerií a muzeí, ohromné množství uměleckých děl se ale nachází v soukromých sbírkách, kde veřejnost často ztrácí možnost spatřit je na vlastní oči, mnohdy o jejich existenci dokonce ani netuší. Jak se k přístupu veřejnosti staví podle J&T Banka Art Reportu čeští sběratelé?
Největší část z nich, 43 procent respondentů průzkumu, díla ze svých sbírek zapůjčují na výstavy. Je to poměrně pochopitelné, prokazatelná výstavní činnost, obzvlášť ta v prestižních institucích, zvyšuje hodnotu díla, a tak je zapůjčování v zájmu sběratelů. Celkem 28 procent sběratelů je také ochotno zájemcům sbírku ukázat a někteří jdou ještě dál. Jak je patrné na vývoji české institucionální scény, kde v posledních letech vzniklo hned několik soukromých galerií, od humpolecké 8smičky přes pražskou Kunsthalle, kroměřížské Pekelné sáně až po nejmladší trutnovské EPO1, řada sběratelů uvažuje i touto cestou. Sedm procent respondentů průzkumu uvádí, že má v plánu otevřít vlastní galerii, a 2 procenta už tak dokonce učinila.
Na zcela opačné straně stojí 20 procent sběratelů z našeho průzkumu, kteří vyloženě nechtějí, aby se o jejich sbírce vědělo. I to je pochopitelné, jedná se přece jen o majetek, a tedy dost důvěrné informace.