Domov zaníceného sběratele si asi většina z nás představuje podobně: stěny pokryté obrazy, všechny kouty zaplněné sochami, depozitáře s pečlivě popsanými díly. V řadě uměleckých sbírek bychom se poměrně dobře trefili. Ne však v případě Zdeňka Ungráda. Jeho sbírka je jedinečným dokladem toho, jak rozmanitá je škála sběratelství. Těžiště jeho sběratelského úsilí totiž leží v kubistickém nábytku.
„Mnoho kousků z období kubismu skutečně bylo léta součástí vybavení naší domácnosti. To se ale postupně mění. Začalo to asi před deseti lety, kdy si Uměleckoprůmyslové museum zapůjčilo naši jídelnu od Josefa Gočára. Nedávno jsem si také udělal radost a zřídil si galerii s ateliérem, takže spousta věcí, které tvořily naši domácnost, se odstěhovala tam,“ říká podnikatel a zakladatel společnosti PANFLEX, jehož sbírka se nyní představuje v galerii Magnus Art.
Na počátku jeho neobvyklého zaměření stála náhoda. Rok před revolucí se sousedka Ungrádových stěhovala z rodinného domu do paneláku. Její rozměrný nábytek se jí do nového bydlení nemohl vejít, a tak maminku Zdeňka Ungráda napadlo koupit od ní synovi čtyři židle. Byly staré, ale měly dost neobvyklý tvar. Zdeňkovi se líbily, přikoupil k nim ještě skleník a později u rodičů na dvoře objevil i zdevastovaný jídelní stůl. Po pár letech se ukázalo, že rozklížený nábytek po sousedce je ve skutečnosti raritní jídelní souprava navržená Josefem Gočárem, nejslavnějším českým kubistickým architektem.
„Dvě mám já a druhé dvě jsou zapůjčené U Černé Matky Boží v Muzeu českého kubismu. Další exempláře už pravděpodobně neexistují. Josef Gočár je kdysi vytvářel sám pro sebe,“ uvádí sběratel.
Fenomenální kubismus
Český kubismus je světový fenomén. Zatímco na Západě si kubismus získal oblibu umělců výhradně ve výtvarném umění, čeští umělci šli dál. Vnímali ho jako výrazný umělecký směr a nechali ho proniknout do všech oblastí tvorby – do architektury i užitého umění. Kubistické fasády domů, schodiště, nábytek i porcelán se tak rozvíjely výhradně u nás a dodnes se těší pozornosti kunsthistoriků z celého světa.
Zdeněk Ungrád považuje právě kubismus za nejvýznamnější české umělecké hnutí. „Ti nejambicióznější mladí architekti vedení Gočárem a Janákem spolu se sochařem Gutfreundem přenesli tehdy moderní, a módní, světový kubismus ze světově rozšířené dvoudimenzionální do unikátně české třídimenzionální formy. A začali navrhovat užité umění, keramiku, sklo, kovové domácí potřeby a celé kubistické domy! Užité umění vědomě povýšili na umění rovnocenné malířství a sochařství.“
Sběratelství kubistického nábytku je stejně neobvyklé jako jeho samotná tvorba. A rozhodně se s ním pojí i neobvyklý životní styl. Zatímco se v jiných sběratelských domácnostech kupí obrazy, sochy nebo třeba alba se známkami, u Ungrádů se postupně začal kupit kubistický nábytek. K židlím, stolu a skleníku přibývaly pohovky, příborníky a postele.
Sbírka Zdeňka Ungráda tak přirozeně, přírůstek po přírůstku, zaplnila životní prostor celé rodiny a postupně se stala jejím domovem. Podobně jako čeští kubisté, i Zdeněk Ungrád šel o krok dál. Zatímco většina sběratelů se svým uměním žije, Zdeněk Ungrád žije v něm.
„Sbírat kubistický nábytek je poměrně nepraktická záležitost, protože je to nejen rohaté, ale také objemné a musíte být schopni to někam dát. Takže buď se smíříte s tím, že budete mít celý byt nepraktický a každodenně se budete hlídat, abyste židlí za dvě stě tisíc neškrábla skleník za dva miliony, nebo musíte mít obrovské prostory. O dětech či psovi nemluvě. Anebo si založíte soukromou galerii, jako jsem to udělal já,“ vysvětluje sběratel.
Investičně zajímavé
Sběratelská vášeň Zdeňka Ungráda se neomezuje výhradně na Gočárův nábytek a kubistické umění. Sbírá přes třicet let a mezi jeho oblíbence patří například Jaroslav Róna, František Skála, Petr Nikl, Stefan Milkov, ale také Olbram Zoubek, Eva Kmentová či Pasta Oner, Mariana Alasseur, Martin Šárovec a další současní tvůrci. V jeho sbírce jsou zastoupeni také grafici Oldřich Kulhánek a Jiří Anderle, fotografové František Drtikol, Jan Saudek a další. Je propagátorem českého kubistického umění. Ve volném čase rád cestuje nebo se zabývá fotografováním.
Jak se řídí při rozmýšlení dalšího díla do sbírky? A kupuje i na spekulaci? „Ta věc mne musí nějak oslovit. Snažím se to ale kombinovat. Když nakupuji v aukci, často nakoupím víc, než jsem plánoval právě proto, že mi to přijde investičně zajímavé. Ale jak jsem říkal, snažím se dopředu dát si nějaký finanční rámec a myslím si, že v tom jsem čím dál striktnější a čím dál líp s tím umím zacházet. Nejsem ten typ, který by úplně ztrácel hlavu,“ uzavírá Zdeněk Ungrád. Průřez jeho sbírkou můžete v současnosti zhlédnout v pražské galerii Magnus Art v sídle J&T Banky.
ŽÍT S GOČÁREM
10. 10. 2023 – 10. 2. 2024, Galerie Magnus Art, Sokolovská 700/113a, Praha 8, PO–SO 12–20 h
Vstup zdarma
www.galeriemagnusart.cz