Jan Kaláb se stal nejúspěšnějším českým umělcem aktuálního J&T Banka Art Indexu na tuzemských aukcích. Jeho díla celkově vynesla 2,9 milionu korun, čímž o 200 tisíc překonal dalšího umělce pocházejícího původně ze street artové scény – Pastu Onera. Přichází generační změna?
Jan Kaláb patří k nejvýraznějším autorům tuzemské umělecké scény. A vloni dosáhl jednoho z vrcholů své dosavadní kariéry, když se na 88. aukci galerie Kodl povedlo jeho akryl na plátně 119 × 119 cm nazvaný Kaleidoscope 922 (SHADES OF FIRE) prodat za neuvěřitelných 1,1 milionu korun (kladívková cena). To je doposud stále autorský aukční rekord.
Tento prodej Kalábovi pomohl dostat se do první desítky žebříčku mladých umělců J&T Banka Art Indexu. Z první stovky umělců uvedených v tomto žebříčku navíc právě Kalábovo dílo dosáhlo největší odezvy na tuzemských aukcích. Podle propočtu serveru Artplus.cz se vloni na aukcích prodalo Kalábovo dílo za celkovou částku 2,9 milionu korun.
„Jan Kaláb již patří mezi stálice tuzemského aukčního trhu, jeho díla se navíc kromě českého trhu prodávají i v Německu, Japonsku či Hongkongu. To, jak je úspěšný, ukazuje i onen rekordní prodej v Galerii Kodl za 1,1 milionu. Průměrná prodejní cena děl současných umělců prodaných na aukci totiž činí 76 645 korun,“ vypočítává Anna Pulkertová, odbornice na umělecký trh z J&T Banky.
Na druhém místě najdeme dílo dalšího autora, který vzešel z velmi silné street artové scény – Pastu Onera (díla v hodnotě 2,7 milionu korun). Třetí skončila tvorba bohužel již zesnulého Jána Mančušky (1,9 milionu korun).
„Ráda bych upozornila právě na Jána Mančušku. Je to jediný autor z top desítky, který již bohužel nežije, a jehož tvorba se tak víc a víc dostává na sekundární trh. Třetí místo mu totiž zajistily prodeje pouhých čtyř děl. Nabízí tak zajímavé srovnání třeba s Pastou Onerem, jehož děl muselo být prodáno více než sedm desítek,“ připomíná Valérie Dvořáková z Art Servisu J&T Banky.
Soukromé prodeje vévodí
Mladé umění přirozeně nemůže konkurovat nejvyšším částkám, které se v současnosti na aukcích dosahují zejména u autorů meziválečné moderny. A nelze je srovnávat ani s nejdražším žijícím autorem, kterým je Theodor Pištěk, jehož plátno s vyobrazením vozu Alfa Romeo se v roce 2020 prodal za více než 21 milionů korun.
V tuzemském uměleckém prostředí to však je zcela běžné.
„Oproti zahraničnímu aukčnímu trhu se na tom českém současní autoři objevují jen velmi zřídka, a proto z těchto prodejů nelze dělat relevantní závěry. Kupující stále raději volí možnost vybrat si dílo přímo v ateliéru nebo galerii než bojovat o nabízenou práci s dalšími zájemci,“ vysvětluje odbornice na trh s uměním J&T Banky Valérie Dvořáková. „V mnoha případech se navíc jedná o charitativní aukce, a tak jsou výsledky ovlivněny nejen sběratelským zájmem, ale i altruismem dražitelů,“ dodává Dvořáková. Podle ní se navíc řada umělců sekundárnímu, tedy aukčnímu trhu vyhýbá, aby jim nedeformoval cenovou politiku.
Cena poroste
Současné umění se u nás na sálových aukcích prodává ve velmi omezené míře. „Loni se z této kategorie prodala díla za 27 milionů korun, což tvořilo jen necelá 2 procenta celkového aukčního obratu. Z loňského J&T Banka Art Reportu však vyplývá, že by sběratelé a vlastníci umění ocenili, kdyby se současné umění na aukcích prodávalo více. Data však ukazují, že aukcemi díla z této kategorie úspěšně prošla jen v 29 procentech případů, což je výrazně pod úspěšností celého aukčního trhu, který se loni vyšvihl nad 50 procent. Současnému umění u nás se tedy stále více daří zejména na primárním trhu,“ vysvětluje Anna Pulkertová z J&T Banky.
U žijících umělců tak lze podle odborníků na trh s uměním sázet na výrazný nárůst ceny v nadcházejících desetiletích. Statisícové částky za umění odpovídají částkám, které se ve dvacátých letech platily za díla Josefa Šímy nebo Toyen, tedy pokud přihlédneme k cenové a mzdové hladině. A dnes se jejich díla prodávají za desítky milionů korun.
Žebříček J&T Banka Art Index pak vznikl právě s ambicí vytipovat umělce, jejichž dílo přetrvá, a tedy jeho cena poroste. Právě meziválečná avantgarda, jejíž členové byli aktivní součástí evropského i světového uměleckého dění, patří mezi inspirační zdroje.
„Index vychází z předpokladu, že vlastní hodnotu umění nelze objektivně změřit, lze však posuzovat úspěšnost umělecké kariéry. Index zohledňuje účasti na výstavách a bienále, výtvarná ocenění, zastoupení galeriemi a další počiny jako knižní monografie či realizace ve veřejném prostoru,“ vysvětlují autoři Art Indexu.