S prvním červencovým týdnem přichází tradičně vyhodnocování prvního pololetí na aukčním trhu. Desítka nejdražších děl na českých aukcích i data o prodejích tří největších světových aukčních síní naznačují totéž: trh se začíná pomalu ochlazovat. Kromě toho tento týden přináším i druhou diskuzní stranu ve věci odchodu Jiřího Černického z UMPRUM nebo informace o tom, kdo podle letošního J&T Banka Art Reportu v Česku sbírá umění.
Studenti i pedagogové UMPRUM proti Černickému
Kauza kolem odchodu Jiřího Černického z UMPRUM dostává v médiích až překvapivě hodně prostoru, teprve teď se ale dostává ke slovu i druhá strana: studenti a pedagogové z opačného názorového spektra. Studenti zveřejnili otevřený dopis, ve kterém zdůrazňují roli dialogu a podněcování touhy studentů umění k sebevyjádření. Zastali se jich i někteří další pedagogové UMPRUM, mezi nimi například Dominik Lang, Aleksandra Vajd, Martin Kohout nebo Michal Pěchouček: „Zvýšená snaha o korektnost a citlivost k jazyku, který používáme, je v současném nerovném světě na místě a neměla by být zlehčována nebo parodována. Naše výhrady se ale týkají i negativního obrazu, který dopis vykresluje o mladé generaci, jejích hodnotách, vizích a pracovní morálce.“
České pivo do UNESCO
O zápis do seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO se nově uchází i česká pivní kultura. Nejde jen o samotný nápoj a jeho unikátní receptury, ale o celý společenský přesah včetně charakteristického českého výrazu „jít na jedno“. Pokud Český svaz pivovarů a sladoven uspěje, zařadí se české pivařství vedle osmi dalších českých tradic včetně slováckého verbuňku nebo jízdy králů ve Vlčnově. Mimochodem, když už jsme u UNESCO, Spojeným státům americkým se po hlasování podařilo dostat zpátky mezi členy.
TOP 10 prvního pololetí na českých aukcích
Český aukční trh byl v první polovině letošního roku zatím spíše klidným a z řady nevybočujícím. Alespoň to lze vyčíst z desítky nejdražších děl, která prošla českými aukcemi od ledna do června. Dohromady za ně kupci zaplatili necelých 200 milionů korun, o něco méně než v letech 2021 nebo 2019 a vzhledem k loňskému bombastickému rekordu za Bohumila Kubištu výrazně méně než v roce 2022. Mezi nejdražšími díly loňského roku nechyběly „známé firmy“ Toyen, Josef Šíma nebo Emil Filla, objevila se tu ale i jména jako Karel Černý nebo Zdeněk Sýkora. Znovu se tak ukazuje, že je poválečné umění výrazně na vzestupu. Celou TOP desítku najdete tradičně na portálu ART+.
Ochlazení na globálním aukčním trhu
Český trh není výjimkou, aukční trh se ochlazuje i v globálním měřítku. Podle čerstvě vydaného ArtTactic reportu se obraty tří největších světových aukčních síní za první polovinu letošního roku oproti loňsku propadly o více než 18 procent. Rozhodně se ale nejedná o strmý pád, čísla pořád překračují výsledky z let 2021 nebo 2019, zároveň stoupl počet aukcí i počet prodaných položek. Problémy mají zejména vůdčí segmenty, tedy impresionismus, moderní, poválečné a současné umění. Zvyšující se zájem ze strany sběratelů a investorů naopak zaznamenává luxusní zboží a tzv. collectibles. Obrat za šperky a hodinky u Christie’s, Sotheby’s a Phillips meziročně vzrostl o více než 21 procent a aktuálně je třetím nejvýznamnějším segmentem, který v prvních šesti měsících letošního roku zajistil více než 17 procent celkového obratu.
J&T Banka Art Report: Kdo jsou čeští sběratelé umění
Druhý ročník J&T Banka Art Reportu přinesl celou řadu zajímavých dat, pojďme se na ně postupně týden po týdnu podívat. A začněme od podlahy: kdo v Česku vlastně nakupuje umění? Převážně muži po čtyřicítce. Mezi respondenty, kteří se označili za sběratele, bylo totiž 82 procent mužů a 74 procent ve věkových skupinách nad 40 let. Nadpoloviční většina z nich se sběratelství věnuje více než deset let, nezanedbatelná menšina je ale v této oblasti nováčky: 5 procent sběratelů odpovědělo, že se jím zabývají teprve 1–3 roky. O něco více žen jsme letos našli ve skupině vlastníků, tedy těch respondentů, kteří jsou majitelé uměleckého díla nebo děl, ale za sběratele se nepovažují. Podíl mužů byl mezi nimi „pouze“ dvoutřetinový. Vlastníci umění jsou průměrně ještě starší než sběratelé. Celých 87 procent z nich je starších 40 let, přičemž skupina nad 60 let byla vůbec nejpočetnější: 43 procent.