Patří k největším talentům tuzemské sklářské školy. Od studií na UMPRUM pod vedením Ronyho Plesla se prosazuje čím dál častěji na tuzemské i mezinárodní scéně. Je autorkou návrhů k prestižním oceněním, například trofeje parkurového závodu Global Champion Prague Playoff či golfové trofeje J&T Banky ELO. Společně s Lucií Rosickou je momentálně na Magnus Art Residency v Karlových Varech a přiznává, že pro ni bylo velmi osvěžující spolupracovat s umělkyní věnující se textilu. „Textil, materiál Lucky, mě inspiruje v možnostech v přístupu k autorství. V těch možnostech vyjádřit sebe,“ říká Jožová.
Na rezidenčním pobytu v Karlových Varech jste společně s Lucií Rosickou. Jak spolupráce probíhá?
Lůca je skvělá. Sedly jsme si báječně. Setkaly jsme se už zhruba před rokem. Rozpracovaly jsme nějaké projekty, a jak se naše umělecké trajektorie vyvíjely, postupně jsme se k nim vracely. Každá jsme se vyvíjela po své linii a zároveň se to protínalo v té naší společné tvorbě. Když nám Štěpánka, Valérie a Anička z J&T Banky nabídly tuto rezidenci, říkala jsem si, že to bude báječné završení spolupráce. My jsme hodně pracovaly se sklem a u něj vše trvá opravdu dlouho, takže bychom to čistě během toho měsíce rezidence ani nestihly.
Jak dlouho to trvá od rozhodnutí začít pracovat na nějakém projektu?
Musíte vytvořit návrh, pak formy, potom si musíte rezervovat termín na huti a sklo nějaký čas chladne. Musíte počítat s technologickými pauzami. To se může vyšplhat klidně na tři měsíce. Proto bylo dobře, že jsme měly připravené ty skleněné… řekněme polotovary. Během rezidence tyto výrobky dotahujeme, hodně s nimi experimentujeme. Máme tu pro to perfektní zázemí.
Stihnete připravit skutečně finální podobu některých projektů?
Několik jich už máme hotových, na dalších pracujeme a chceme je doplňovat i o různé prvky právě z Karlových Varů. Lůca zrovna dneska byla v karlovarském podzemí, takže plánujeme pracovat i s místními minerály. Jsme teď zhruba uprostřed stáže, pořád přichází spousta nápadů, uvidíme, co se nakonec dotáhne. Samy jsme zvědavé, jakou podobu budou jednotlivé projekty mít. Ale věříme, že úroda bude požehnaná.
Takže nad tím uvažujete rovnou jako nad výstavním projektem?
Ano, zamýšlíme se i nad různými prostory, plány mají i děvčata z Art Servisu J&T, takže uvidíme, co budoucnost přinese.
Pojďme na chvíli ke specifikům práce se sklem. Čas jste už zmínila, ale předpokládám, že přináší i další úskalí.
Tak kromě času to je také náročné na logistiku. Já toho opravdu hodně najezdím. Brusiče mám v Jablonci, sklo jezdím foukat do Žďárských vrchů, další sklářské technologie jsou zase v dalších částech republiky.
Ptal jsem se na to Lucie, zeptám se i vás. Přijde mi, že snad nemohou být protikladnější materiály, než nepoddajné a křehké sklo a superměkký textil. Inspiruje vás nějak tento „střet“?
Je to zajímavé a vlastně mě to v poslední době nutí stále víc zamýšlet se i nad jinými materiály. A musím přiznat, že mě ta stáž docela zlákala právě k textilu, protože nemá taková „brutální“ úskalí jako sklo. Když jsme třeba byly s Lůcou ve sklárně, byla překvapená, jak ten proces musí jít rychle. Tam není vůbec čas na zaváhání, protože krom jiných vlivů tam hraje roli i to, že platíte každou hodinu docela dost peněz. Teď kvůli ekonomické situaci to hodně vzrostlo. Za hodinu toho zase tolik neuděláte a hlavně tam už není moc velký prostor pro kreativitu. Musíte ideálně všechno promýšlet dopředu, řadu věcí předvídat. Myslím, že jejímu přístupu to dodalo určitou svěžest, takový ten „rychlý tah štětcem“. Naopak textil, materiál Lucky, mě inspiruje v možnostech v přístupu k autorství. V těch možnostech vyjádřit sebe.
To zní jako opravdu zásadní zážitek pro zrání umělce.
Ano. A inspirující je ta spolupráce i v oblasti motivů. Jak jsem říkala, naše umělecké trajektorie se vyvíjely určitými způsoby a formovala je i naše spolupráce. Já třeba hodně inklinuju k přírodě. Lůca se zase věnuje takovým řekněme ženským dovádivým tématům. A výstup té naší rezidence bude pravděpodobně rozdělen do několika částí, kde se budou tato témata objevovat. Bude tam tedy část věnovaná explicitnějším objektům i část věnovaná návratu k přírodě a přirozenosti, které budou navzájem komunikovat.
Budou tam tedy jen společná díla?
Ne, součástí výstupu budou autorská díla nás obou i díla společná. Ale i v těch autorských dílech budou určité spojitosti. Když například Lůca vytvoří nějakou textilní malbu, já na to zareaguju zase svým jazykem. A doplňuje se to i v tom, že zatímco ona tvoří díla, která si můžete pověsit na zeď, moje tvorba je prostorová. Dokážeme si tak podmanit jakýkoli prostor.
Anna Jožová Česká umělkyně a designérka, která pracuje se sklem na pomezí volného umění a designu. V roce 2023 absolvovala studium v magisterském programu v ateliéru skla pod vedením Ronyho Plesla na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Od roku 2018 své práce prezentovala v rámci mnoha kolektivních výstav, veletrhů a uměleckých projektů, např. na London Design Fair, Venice Design Biennial či Salone del Mobile. |  |
Přečtěte si také rozhovor s Lucií Rosickou, která je momentálně společně s Annou Jožovou na Magnus Art Residency v Karlových Varech.