Ještě před pěti lety o něm věděli spíše znalci street artu a mladého umění. Pak se ale Jan Kaláb dostal poprvé do J&T Banka Art Indexu a začal v tomto žebříčku nejdůležitějších tuzemských umělců současnosti stoupat jako raketa. A v aktuálním vydání Art Indexu se Jan Kaláb poprvé dostal do první desítky. A spolu s ním se tu poprvé objevuje také street art, z jehož podhoubí Jan Kaláb vzešel a kde se nadále inspiruje.
Dnes je mu teprve 44 let a přeci se již dostal mezi nejdůležitější umělce současnosti. Jan Kaláb se se sprejem a graffiti seznámil roku 1993, když mu bylo 15 let. V té době vzniklo jeho první dílo. Rok na to, v roce 1994, namaloval první panel. Od té doby zhotovil stovky a stovky graffiti, a to jak sám pro sebe, tak pro známé firmy.
Jeho jméno procestovalo téměř celou Evropu. V roce 2000 vyrazil do Spojených států. Navštívil New York, kolébku graffiti, kde se zvěčnil několika panely na newyorském metru. A jeho ilegální část tvorby se tím do velké míry uzavřela.
V roce 2001 hranice graffiti posunul a stal se podle svých slov jedním z prvních autorů plastikových 3D graffiti na světě. Pod jménem Point vytesával do ulic a na zdi obrovská abstraktní písmena. Čím vyšší, tím lepší. Byla to další forma graffiti, za denního světla a bez sprejů, ale „pravdivá v duchu městské scény“.
Tyto skulptury ho přivedly k abstrakci, cestě, kterou od roku 2007 prozkoumával prostřednictvím plátna, akrylovou malbou a štětci. Mezitím tento Kupkův obdivovatel absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze.
První samostatnou výstavu měl Jan Kaláb v roce 2008 v Praze. Další sólové výstavy se konaly v Rumunsku, Argentině, Německu nebo ve Spojených státech. Postupem času se jeho formy stávaly stále geometričtějšími. Barevné čtverce a kruhy používal jako slovník pro nekonečné variace kolem hloubky, času a pohybu. Hra s kruhy vnesla do jeho díla organickou nedokonalost a švih.
Přelomová Trafačka
Zásadním okamžikem v kariéře Jana Kalába se stala výstava Kaláb 33 - Křížení planet, kterou uspořádal v Trafo Gallery (kterou spoluzaložil) v roce 2011. Zde totiž poprvé ukázal změnu stylu, orientace. Z undergroundových kořenů „bez pravidel“ vykročil směrem k formálně konzervativnější formě – k malířskému plátnu.
„Kaláb, zvyklý podmaňovat si sprejem ty nejvyšší zdi domů, upouští náhle od potřeby dobýt velký formát a vydává se do neznáma – cítí, že prostor má hloubku, která s formátem podkladu nemusí souviset. Stává se tak zprostředkovatelem informace o časoprostoru, který víceméně jen tuší,“ napsala tehdy Klára Vomáčková v recenzi pro Art & Antiques. „Kalábův „odchod dovnitř“, tj. návrat do galerie k závěsnému obrazu, není proto krokem zpět a ani do neznáma. Svoboda ulice se u něj transformuje v duchovní sféře, v nekonečnu imaginace,“ dodala.
Směrem k milionům
A s uměleckým zráním se z Jana Kalába postupem doby stal umělec vyhledávaný stále více sběrateli a investory. A jeho díla začala značně získávat na hodnotě. V současnosti mají Kalába ve své sbírce téměř všichni významní sběratelé z České republiky. Mladý autor však díky svým streetartovým kořenům má řadu příznivců také v zahraničí.
V roce 2021 se jeho dílo Vibration in White Ellipse 821 objevilo v katalogu prestižní londýnské aukční síně Sotheby’s v rámci projektu Kodl Contemporary. Konečná cena se vyšplhala na částku 12 600 liber, tedy v přepočtu téměř 350 tisíc korun.
Ještě výraznějšího úspěchu Kaláb dosáhl vloni, kdy se na 88. aukci galerie Kodl povedlo jeho akryl na plátně 119x119 cm nazvaný Kaleidoscope 922 (SHADES OF FIRE) prodalo za neuvěřitelných 1,1 milionu korun (kladívková cena). To je doposud stále autorský aukční rekord.
Vzhůru mezi legendy
Loňský aukční úspěch, ale také celá řada samostatných výstav v uplynulé dekádě vyneslo Jana Kalába na aktuální sedmou příčku J&T Banka Art Indexu. Tento žebříček si přitom dává za cíl objektivní metodou porovnat úspěchy tuzemských umělců za uplynulou dekádu. Klíčové jsou přitom samostatné výstavy, ale také úspěch děl jednotlivých autorů při prodeji v aukcích i soukromých prodejích, zároveň přítomnost autorů na mezinárodní scéně, zejména na uměleckých veletrzích současného umění.
„Index vychází z předpokladu, že vlastní hodnotu umění nelze objektivně změřit, lze však posuzovat úspěšnost umělecké kariéry. Index zohledňuje účasti na výstavách a bienále, výtvarná ocenění, zastoupení galeriemi a další počiny (například knižní monografie či realizace ve veřejném prostoru),“ vysvětlují autoři žebříčku, mezi nimiž najdeme například odborníka na tuzemský aukční trh Jana Skřivánka, galeristku Lucii Drdovou či kurátora Ondřeje Horáka.
Loňský rekordní aukční zápis Jana Kalába potvrzuje, že žebříček velmi dobře reflektuje i komerční potenciál tvůrců. Ještě v roce 2018 byl Kaláb zcela mimo pořadí, o rok později se o něm již žebříček zmínil, ale zatím byl mimo první stovku. V roce 2020 již byl na 32. příčce, poté 22., vloni 14. a v aktuálním žebříčku již je na sedmé pozici.
Jan Kaláb je raketa tuzemského mladého umění. A jeho dílo má ohromný potenciál.