Vyšel nový ročník J&T Banka Art Indexu

3-minutové čtení
J&T specialista
sdílení

Valérie Horváth vystudovala dějiny umění na FF UK a Arts Management na VŠE, část studia strávila ve francouzském Dijonu. Působila v soukromých galeriích, naposledy spolupracovala se dvěma významnými sklářskými značkami.


Vyšel nový ročník J&T Banka Art Indexu
#Radosti#Umění

Poslední březnový týden byl pro nás v J&T Bance především ve znamení J&T Banka Art Indexu, jehož desátý ročník jsme právě představili. Jedna dekáda už dává hezkou možnost k srovnávání, a tak jsem si ho neodpustila ani já. Kromě toho vás tento týden zasypu sklem – zvu vás na velkolepou výstavu Ronyho Plesla na Kampě i přehlídku českého skleněného designu v Miláně.


Žebříček plný nových jmen

Na světě je nový, tentokrát už desátý ročník J&T Banka Art Indexu, žebříčku nejvýraznějších současných českých umělců narozených po roce 1960. Do top desítky se letos poprvé probojoval výtvarník se streetartovým backgroundem Jan Kaláb a umělecká dvojice David Böhm a Jiří Franta, kteří svými úspěchy na poli české i zahraniční umělecké scény dokazují, jak kreativně lze pracovat s tak podceňovaným médiem, jako je kresba.

Letošní Art Index lépe než kdy jindy odhaluje, jak mimořádně talentovaná a odbornou veřejností oceňovaná je generace autorů narozených v 80. a 90. letech. Jakkoliv podstatnou část posledních deseti let, které se do bodového hodnocení propisují, strávili ještě mimo uměleckou scénu nebo teprve na škole, dokázali se letos probojovat mezi umělce o generaci či dvě starší. V mnoha případech jsou to zároveň právě oni, kdo nejviditelněji reprezentuje současnou českou tvorbu v prestižních zahraničních institucích.

Desátý ročník J&T Banka Art Indexu navíc poprvé nabízí ucelené srovnání, jak se za jednu dekádu proměnila špička současné české umělecké scény. Oproti prvnímu ročníku je přes 40 procent jmen v letošním Art Indexu zcela nových a i v top desítce jsou letos čtyři autoři, kteří se před deseti lety v žebříčku ještě ani neobjevili. Svědčí to jistě o bohatosti české umělecké scény, ale i o tom, že existuje celá řada mimořádně talentovaných umělců, jejichž jméno jste zatím v našem žebříčku nenašli.

Rony Plesl na Kampě

V Museu Kampa byla zahájena velká samostatná výstava Ronyho Plesla, jednoho z nejvýraznějších výtvarníků pracujících se sklem. Názvem Stromy rostou z nebe navazuje na stejnojmennou výstavu v rámci loňského bienále v Benátkách a instalaci z renesančního kostela Santa Maria della Visitazione představuje i pražským divákům. Nezůstává ale jen u toho, k benátským monumentálním skleněným kmenům stromů jsou na Kampě k vidění i nejnovější skleněná díla (viz úvodní foto), ale vůbec poprvé i tvorba ve zcela jiném médiu: Ronyho kresby.

Češi v Miláně

A ještě jednou sklo. Český sklářský design se letos s velkou pompou představí i na věhlasném milánském Design Weeku. Výstavu s názvem Made By Fire, kterou kurátorsky připravily Eva Slunéčková a Danica Kovářová, tvoří kromě děl zmíněného Ronyho Plesla i ta od Jiřího Pelcla, Martina Janeckého, Františka Jungvirta, Terezy Slukové nebo Tadeáše Podrackého. Snaha internacionalizovat český design, kterou na tiskové konferenci vyjádřil ředitel Moravské galerie v Brně Jan Press, logicky začíná u jedné z našich nejsilnějších disciplín: skla.

Návštěvnost světových muzeí

The Art Newspaper zveřejnil svůj letošní report návštěvnosti stovky nejnavštěvovanějších muzeí na světě. Vyplývá z něj, že si lidé po dvou letech covidových restrikcí zase našli cestu do muzeí, k předpandemické návštěvnosti mají ale muzea ještě daleko: oproti roku 2019, kdy stovku sledovaných muzeí navštívilo 230 milionů návštěvníků, do nich letos zavítalo „jen“ 140 milionů. I tak je to téměř dvojnásobek loňských čísel. Návštěvnost se ale zásadně liší podle regionu – zatímco se během loňska západní svět vracel k normálu, Čína držela přísná proticovidová opatření a Rusko si vysloužilo sankce, které dopadly i na místní kulturní instituce.

Pergamon museum zavírá na 14 let

Berlínské Pergamon museum se od října na dlouhé roky uzavře veřejnosti. Jeho budova je totiž v žalostném stavu a mohla by se jinak stát rizikem pro návštěvníky. Rozsáhlá rekonstrukce by měla na 3,5 roku muzeum uzavřít úplně, jižní křídlo se potom do provozu vrátí až v roce 2037. Tedy, alespoň to je plán, rekonstrukce mívají ve zvyku se spíše prodlužovat. Milovníci řecké architektury by si tedy měli do Berlína ještě pospíšit.


Upozornění

Uvedené informace představují názor J&T Banka, a.s., který vychází z aktuálně dostupných informací v čase jeho zhotovení k výše uvedenému dni. Uvedené informace nepředstavují nabídku, investiční poradenství, investiční doporučení k nákupu či prodeji jakýchkoliv investičních nástrojů ani analýzu investičních příležitostí. Uvedené prognózy nejsou spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti. J&T Banka, a.s., nenese žádnou odpovědnost, která by mohla vzniknout v důsledku použití informací uvedených v tomto materiálu. O případné vhodnosti investičních nástrojů se poraďte se svým bankéřem, investičním zprostředkovatelem nebo jeho vázaným zástupcem.