Hlavní rozdíl mezi investováním a spořením je riziko a potenciální výnos. U investic je sice vyšší riziko, ale také vyšší potenciál zhodnocení vynaložených prostředků. Jak může těchto výhod investování využít i člověk, který má averzi k riziku? Například svůj investiční dlouhodobý produkt musí skládat velmi konzervativně a měl by sázet na nástroje, které patří k méně rizikovým, například dlouhodobým státním dluhopisům velkých ekonomik.
Investice se mají do budoucna stát jedním z klíčových pilířů zajištění Čechů na stáří. Kvůli nevyhnutelnému demografickému vývoji společnost bude stárnout a spolu s tím se bude zvyšovat rozdíl mezi průměrnou mzdou a průměrným důchodem, myslí si odborníci. Aby se vstup do penze nerovnal upadnutí do bídy, měli by lidé již v aktivním věku investovat dostatek prostředků, aby si po 65. roku věku mohli vybírat dostatečnou měsíční rentu, nebo vybrat jednorázovou sumu.
Stát k takovému chování nově pobízí také daňově uznatelnými investicemi, které nabízí takzvaný dlouhodobý investiční produkt (DIP). V rámci něj mohou lidé investovat do nástrojů regulovaných kapitálových trhů, které v dlouhodobé perspektivě umožňují výrazně vyšší zhodnocení než klasické spořící účty nebo termínované vklady.
Jsem opatrný, můžu investovat?
DIP si může zřídit každý občan České republiky starší 18 let a podmínkou je, že investované prostředky nemůže vybrat dříve než v 60 letech a po investování minimálně 120 měsíců (tedy deseti let).
Jsou však investice opravdu pro každého? Odpověď je možná překvapivá – ano. Každý může investovat, a to i ti, kteří mají velmi nízkou odolnost vůči riziku. Ostatně jedním z cílů investování je porážení inflace, tedy dlouhodobě získat výnos v průměru více než 2 procenta (to je dlouhodobý inflační cíl většiny centrálních bank světa). Přitom i velmi konzervativní nástroje kapitálových trhů většinou nabízejí výnosy vyšší než 2 procenta. Naopak spořící účty často kopírují základní úrokové sazby, po roce 2010 se tak například dostaly téměř na nulu.
Dluhopisy s nízkým rizikem
Ano, investice jsou vždy spojené s určitým rizikem. Nejčastějším rizikem však není to, že přijdete o všechny investované prostředky, riziko znamená i to, že krátkodobě hodnota těchto prostředků klesne kvůli situaci na kapitálových trzích. Ale historie také ukazuje, že dlouhodobě trhy rostou.
Navíc lze volit i nástroje s nízkým rizikem, které zároveň ale nabízejí i relativně nižší výnos.
K těm nejpopulárnějším se řadí zejména dlouholeté státní dluhopisy velkých a tradičních států. Patří sem například dluhopisy americké, švýcarské, britské, ale také skandinávských zemí. Míru rizika spojenou s daným dluhopisem určuje rating, který najdete na internetových stránkách velkých ratingových agentur. Čím lepší rating, tím větší pravděpodobnost, že daný emitent (většinou stát) bude včas vyplácet roční výnos a také na konci splatí i nominální hodnotu dluhopisu. Čím lepší rating, tím obvykle také nižší výnos, protože nižší riziko rovná se nižší výnos.
Dividendové akcie
Opatrný investor však nemusí sázet jen na dluhopisy. Další možností jsou také takzvané dividendové akcie. Jedná se o hodnotová aktiva, tedy povětšinou akcie velkých a tradičních firem působících v tradičních odvětvích ekonomiky. U takových akcií sice nelze očekávat závratný růst o desítky natož stovky procent ročně, ale tyto firmy již nepotřebují dynamicky růst a investovat do růstu, marketingu a prodeje. Proto tyto firmy generují výrazné zisky, jež vyplácejí ve formě dividend (ty se přitom vyplácejí různě často – čtvrtletně, dvakrát ročně nebo jednou ročně).
Investor tak sice nemůže čekat výrazné nárůsty hodnoty, ale zase má stabilní pasivní příjem. Proto jsou tyto cenné papíry vhodným nástrojem i pro opatrné investory. Nejlepší přitom je takto získané prostředky opět investovat.