Nábytkové dílo proslulého architekta Josefa Gočára je sběratelskou vášní podnikatele Zdeňka Ungráda. Právě průřez jeho sbírkou včetně unikátů od Olbrama Zoubka a dalších tuzemských autorů nabídne k vidění Galerie Magnus Art do poloviny února.
Galerie Magnus Art, kterou najdete v sídle J&T Banky, pokračuje v představování soukromých sbírek českých milovníků umění. Po sbírkách Pavla Brože či Josefa Maixnera, kteří se věnovali spíše tradičnějším formám umění, se tentokrát galerie zaplní nábytkem. Svou sbírku tu totiž světu ukáže Zdeněk Ungrád, jehož největší vášní je nábytek. A nikoli jen tak ledajaký, ale nábytek českých umělců, zejména architekta Josefa Gočára.
Pro katalog připravený pro výstavu Zdeněk Ungrád popsal, jak se stal sběratelem unikátního nábytku.
„Možná jsem si to trošku přivolal, protože jsem byl sběratelem už od dětství. Nejdřív jsem sbíral známky a toužil jsem po modrém mauritiu, nepovedlo se, tak jsem přešel na mince. V roce 1988 mi bylo pětadvacet a byl jsem na vojně. Zrovna jsem dostal opušťák a jel do městečka svých rodičů, kde stál také dům po tetě, který jsem předtím krátce užíval. Byl v té době již téměř vyklizený. Při návštěvě jsem ale nemohl přehlédnout takové zvláštní rohaté židle a vůbec jsem netušil, co to je a jak se tam ocitly. Josef Gočár je kdysi vytvářel sám pro sebe. Když jsem se pak zeptal mámy, jak se tam vzaly, povídá: „To je tady od paní sousedky, ona se bude stěhovat do paneláku, má tady moc nábytku a ptala se, jestli něco z toho nechci. Říkala jsem si, že se ti budou líbit, tak jsem ti je koupila.“ Já na to: „Jo, to je hezký.“ „No, ona má ještě takovej skleník, ten už nebude tak levnej, ale jestli chceš, půjdeme se na to podívat.“ Tak jsme šli za sousedkou a ten skleník mě ohromil! Koupil jsem ho od ní a pak se s ním sám stěhoval po panelácích. V jednom paneláku jsem měl souseda, který se náhodou ve starém nábytku vyznal, protože jej také sbíral. Ptal se mě, jestli jej nechci prodat. A já: „Ne, nechci, mně se to líbí.“ A on říká: „Víš, co tady máš? To je rarita, je to jídelna od Josefa Gočára z roku 1912!“ V tu chvíli jsem se o kubismus začal intenzivně zajímat.“
Fanoušek Zoubka i Miróa
Není to však jen nábytek, co Zdeňka Ungráda coby sběratele zajímá. Láká jej také tradiční výtvarné umění.
Podle vlastních slov již dlouho obdivuje například tvorbu Františka Muziky, Jiřího Anderleho nebo Oldřicha Kulhánka. Postupně pak přidával další, ať už ze zahraničí, či z domácí scény. Miró, Dalí, Picasso. František Kupka, Eva Kmentová a Olbram Zoubek ze starších tvůrců, ze současných umělců například Jaroslav Róna, František Skála nebo Petr Nikl.
„Nikdy jsem neměl ambici stát se galeristou, ale bylo mi líto hromadit umění ve skladech. Ještě ho tam teda dost mám, ale teď jsem si vytvořil příležitost konečně vytáhnout na světlo věci, které jsem si nemohl vystavit doma,“ láká sběratel na výstavu Žít s Gočárem do Galerie Magnus Art.
Vybraná díla očima sběratele
Vlastní jídelna Josefa Gočára
Mým největším pokladem je bezesporu jídelna Josefa Gočára, kterou architekt navrhl v roce 1912 pro vlastní potřebu. Původně zahrnovala krásný skleník čistých krystalických tvarů, neméně radikální příborník, kubistický stůl se čtyřmi židlemi, sofa, koberec a čtyřramenný křišťálový lustr. Naprosto unikátní je zejména skleník, který existuje jen ve dvou kusech.
Ten můj exemplář byl evidentně součástí výstavy německého Werkbundu v Kolíně nad Rýnem v roce 1914. Svědčí o tom razítka, která potvrzují, že nábytek prošel císařsko-královskou celnicí v Praze.
Hlava múzy od Olbrama Zoubka
Mezi významnými díly českého kubismu, meziválečné moderny a abstraktního umění na slavné aukci Sotheby’s v Londýně roku 2011 se trochu nepatřičně objevila i Hlava múzy od Olbrama Zoubka. Nepatřičně proto, že vznikla až v 70. letech 20. století a ani stylově do aukce nezapadala. Dílo Olbrama Zoubka a jeho ženy Evy Kmentové však máme s mojí paní rádi, a proto jsme neváhali uvedený kousek vydražit. Velkou radost mi po čase udělalo, když se mi podařilo získat k Hlavě múzy do páru i Hlavu muže. Na rozdíl od ženské hlavy je syrovější, suverénně načrtnutá umělcem jen v jediném exempláři.
Předkubistická ložnice
Krásným příkladem geometrické secese je ložnice od mně dosud neznámého autora, kterou pro mne objevil můj dobrý známý ve vetešnictví za Prahou. Krásně tvarované monumentální skříně ze dvou druhů dřeva, světlého měkkého a tmavšího tvrdého, svými ostře řezanými tvary předbíhají přicházející kubistickou architekturu a užité umění… Bylo jasné, že jsem nemohl soubor ve vetešnictví nechat. Jen bylo potřeba ze skříní vyklidit zbytky sena a granulí, které tam v minulosti kdosi skladoval ve své stodole.
Žít s Gočárem
KDE: Galerie Magnus Art
KDY: 10. října 2023 až 10. února 2024