Lucie Rosická: Už mám nakreslených šestnáct pítek na minerálku

4-minutové čtení
J&T specialista

Lucie Rosická: Už mám nakreslených šestnáct pítek na minerálku
#Radosti#Umění

Když talentovaná umělkyně Lucie Rosická přijela do New Yorku na rezidenční pobyt, koupila si tu šicí stroj a začala své obrazy šít. A od té doby je jejím hlavním výrazovým prostředkem textil. Inspirací pro ni je ženské tělo, ženské rituály či fenomén selfies. Nyní Lucie tráví několik týdnů na rezidenčním pobytu v paláci Sparkasse v Karlových Varech v rámci projektu Magnus Art Residency. Čím jí západočeská metropole učarovala? A jak ji inspiruje spolupráce s Annou Ježovou, hvězdou českého sklářského umění?


Jak se vám Karlovy Vary vlastně líbí? Jedna moje známá, která odtamtud pochází, Vary popisuje jako šlehačkový dort uprostřed lesů.

To je opravdu přesné. Zvláště když teď napadl sníh, tak to bylo opravdu krásné. Já tu jsem vlastně poprvé a zažila jsem tu spoustu překvapení včetně toho, že centrem neprojedete přímo, ale musíte je objíždět. Až při průchodu celé kolonády vám dojde, jak je to město krásné a příjemné.


Ono je to fascinující město z mnoha důvodů. Tím, jak je dílem německé, jak je opulentně krásné velkorysostí domů v centru a jejich výzdoby. Jaké konkrétní motivy vás inspirovaly a inspirují?

Řeknu to záměrně ošklivým slovem: zaujalo mě, kolik zbytečností to město má. Ale myslím to v nejlepším slova smyslu. Je tu krásná architektura, opravdu fantastické secesní vily, opulentní hotely, v nichž je na každé stěně jiná brokátová tapeta, proti tomu tu je neuvěřitelné množství stánků s pítky na minerálku, obchody s obřími lustry nebo kýčovitou veteší. Je to esteticky hodně šťavnaté město, takže je pořád kam se dívat. Já navíc pozoruju lidi, kteří se tu pohybují. Zajímá mě, jaké oblečení nosí. Je hodně zajímavé, jak se tu osazenstvo proměňuje v týdnu a o víkendech.


Pítko je jedním ze symbolů Varů. Koupila jste si nějaké?

Nekoupila, ale už jsem si ho tak šestnáctkrát nakreslila. Mám pítka ve tvaru kočiček, pítka posypaná kamínky Swarowski, pítka s motivy Karlových Varů. Všechno mám.


Tím se dostáváme k samotné tvorbě během vašeho rezidenčního pobytu v Karlových Varech. Už máte v hlavě jasno, co bude tím hlavním dílem, které tu připravíte?

Už jsem několik obrazů rozšila. Prolínají se v nich autobiografické zážitky, které jsem tu měla nebo bych mít mohla, s konkrétními motivy, které tu vidím. Takže tam najdete třeba Mattonku, kterou tu automaticky servírují ke každému jídlu, nebo vřídlo. Měla jsem to štěstí, že jsem se dovolala hlavnímu karlovarskému geologovi, panu Vylitovi, který mě pustil do podzemí a k vřídlu. Položili jsme tam několik mých děl a budeme čekat, jestli se potáhnou vřídlovcem. Ten totiž dokáže úplnou magii. Když jsem se na tuto rezidenci připravovala, byla jsem přesvědčena, že s ním musím něco zkusit. Jedna moje známá mě přivedla na myšlenku motivy Medúzy, která pracuje vlastně s odrazem, zkameněním, se zakonzervováním pohledu, vlastně selfies, kterým se také věnuji.


Lucie Rosická: Už mám nakreslených šestnáct pítek na minerálku


Významnou součástí vaší tvorby jsou řekněme obrazy žen ve velmi osobních okamžicích. Mohou vás i v tomto ohledu nějak inspirovat zimní Karlovy Vary mimo sezonu?

To právě zapadá do této části mé tvorby velmi výrazně. Věnuji se rituálům, tomu, jak se žena o sebe stará. To je tady velmi akcentované tím, jak se v rámci lázeňských služeb člověk musí soustředit na sebe. Byla jsem například na prohlídce Císařských lázní, kde popisovali průběh rašelinových koupelí. Fascinovalo mě, že horká rašelina sice léčí, ale kdybyste se ponořil nad úroveň srdce, můžete dostat infarkt. Vidím tu hodně podobných kontrastů, které prohlubují mou práci. Ale lépe se mi o tom bude mluvit za měsíc dva, přece jen teď tu ještě jsem a jsou to hodně čerstvé zážitky, myšlenky, nápady. Musí si to sednout.


Na rezidenci jste společně s Annou Jožovou, která pracuje zejména se sklem. To je takový hodně nepoddajný materiál, křehký. Vy naopak pracujete s textilem, tedy naopak velmi poddajným materiálem. Jak spolupráce probíhá?

S Annou jsme spolupracovaly již předem. Po konzultaci s Aničkou jsem pochopila, jak je práce se sklem náročná na přípravu. Nikdy jsem s ním předtím nepracovala a teď vidím, jak náročný materiál to je. Zejména z procesního hlediska. Já když mám nápad, tak sednu za šicí stroj a do týdne můžu mít obraz. U skla jde o několikaměsíční proces. Po prvním setkání jsme se domluvily, že si necháme vyfouknout několik váz, nebo přesněji objektů, se kterými dál pracujeme.


Takže textil a sklo dohromady ladí?

Pracuje se nám spolu opravdu skvěle a určitě budeme chystat i další věci. Aničky si nesmírně vážím, má i neuvěřitelné technické znalosti, takže když jsem měla nějakou představu, ona ji dokázala převést do možností skla, doplnila to o svou představu, kterou jsem zase doplnila já. Funguje to perfektně.


Lucie Rosická

Finišuje studium v ateliéru Malba IV na pražské AVU, který vede dvojice Marek Meduna a Petr Dub. Stáže absolvovala mimo jiné v USA či Itálii. Rosická ve své tvorbě využívá zejména textil. Tematicky se věnuje například ženskému tělu či fenoménu selfies.

Lucie Rosická: Už mám nakreslených šestnáct pítek na minerálku


Přečtěte si také rozhovor s Annou Jožovou, která je momentálně společně s Lucií Rosickou na Magnus Art Residency v Karlových Varech.


Magnus Art Residency KV

Upozornění

Uvedené informace představují názor J&T Banka, a.s., který vychází z aktuálně dostupných informací v čase jeho zhotovení k výše uvedenému dni. Uvedené informace nepředstavují nabídku, investiční poradenství, investiční doporučení k nákupu či prodeji jakýchkoliv investičních nástrojů ani analýzu investičních příležitostí. Uvedené prognózy nejsou spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti. J&T Banka, a.s., nenese žádnou odpovědnost, která by mohla vzniknout v důsledku použití informací uvedených v tomto materiálu. O případné vhodnosti investičních nástrojů se poraďte se svým bankéřem, investičním zprostředkovatelem nebo jeho vázaným zástupcem.