Kryptoměny mění svět. Proměnily investice, mohou zcela proměnit finanční systém. A jejich logika může značně přetvořit také svět umění. To se ostatně již děje prostřednictvím takzvaných NFT neboli originálních digitálních děl, které sice vypadají jako obyčejný obrázek nebo video, jichž je internet přeplněný, ale které díky technologii blockchainu nelze kopírovat. Lze je pouze prodat, případně darovat. Stejně jako obraz, sochu nebo videoart.
„Vaše jméno jako majitele je nezfalšovatelně zapsáno v blockchainu, jakési digitální účetní knize, a vy se tak nemusíte bát, že by se někde na světě prodávaly neautorizované kopie vámi koupeného díla,“ vysvětluje Anna Pulkertová z Art Servisu J&T Banky.
Právě z těchto nezaměnitelných tokenů (z anglického originálu Non-Fungible Tokens neboli NFT) se v uplynulém roce stal jeden z nejčastěji skloňovaných trendů ve světě umění, jednotlivé originály se prodávají za statisíce dolarů a věnuje se jim čím dál více i umělecký establishment.
Například prestižní aukční síň Sotheby’s spustila v říjnu vlastní virtuální aukční platformu Sotheby's Metaverse specializující se výlučně na prodej NFT a uspořádala již i první aukci. Během ní se prodaly „obrázky“ za miliony dolarů, největší pozdvižení přitom vyvolal prodej jednoho obrázku ze série Bored Ape za více než 3,4 milionu dolarů. Vyhozené peníze? Ne nezbytně. S růstem ceny nejznámějších kryptoměn jdou totiž nahoru také NFT, která se prodávají nejčastěji právě za kryptoměny.
Kupujte velká jména
A NFT se dostávají do povědomí také mezi českými sběrateli umění, umělci, galeriemi i dalšími účastníky trhu se současným uměním. Například DSC Gallery otevřela svou virtuální pobočku v plně digitálním světě Decentralandu a prodává zde NFT od českých tvůrců, jako jsou Masker nebo Jiří Georg Dokoupil. Podle ní se jako NFT prodává spousta plevele, ale jde o formu, která má umělecký i investiční smysl a potenciál.
„Průkopníkem je člověk známý pod přezdívkou Beeple, jehož NFT se prodalo dokonce za 69 milionů dolarů na aukci v Christie's. Když se na jeho tvorbu podíváte, prostě na ní něco je. Takže ano, jeho tvorba zůstane, stejně tak NFT velkých uměleckých jmen. Ale na těch všemožných tržištích typu OpenSea je nekonečné množství ‚děl‘, po kterých neštěkne pes,“ uvedla galeristka a investiční expertka pro současné umění Olga Trčková, podle níž má smysl sázet na velká jména a kurátorovaný výběr těchto děl.
Aktuálně ty nejzajímavější věci vznikají v rukách umělců, kteří tvoří kvalitní díla i ve své běžné umělecké činnosti a často jsou zvyklí pracovat i s novými technologiemi.
Mezi etablované umělce, kteří v NFT podnikli již zajímavé projekty, patří například Damien Hirst a jeho projekt pro HENI Gallery. „Od roku 2016 jsem vytvořil deset tisíc originálů. Každý je jiný, co se týče barevnosti, všechny jsou očíslovány a mají hologram, na každém pak je unikátní fráze, motto,“ popisuje Hirst svá díla a dodává: „Všech deset tisíc originálů jsme poté nascanovali a vytvořili jsme digitální originály, jakési stopy blockchainového řetězce, podobně jako tomu je u kryptoměn. Po roce si budou majitelé moci vybrat, zda chtějí digitální originál nebo klasický, papírový. Ten nevybraný osobně zničím,“ dodává Hirst. A sám přiznal, že jde o test i pro něj, protože představa likvidace fyzického originálu je pro něj stále mnohem bolestivější než ničení originálu digitálního.
Hirstovo NFT se stalo jednou z nejlepších investic letošního roku, protože jedno NFT se v současnosti prodává v průměru za 25 tisíc dolarů a nejvyšší ceny překonaly hranici 150 tisíc dolarů.
NFT pomáhá klasickému umění
Jinou možnost, jak pracovat s NFT, pak představili v říjnu zástupci Lobkowiczké sbírky v čele s Williamem Rudolfem Lobkowiczem. Ti uspořádali v Lobkowiczkém paláci na Pražském hradě výstavu a konferenci nazvanou Non-Fungible Castle věnovanou právě problematice NFT a možnostem, jak digitální umění může pozitivně ovlivňovat umění klasické.
„Investiční potenciál NFT pro mě není až tak podstatný. V tuto chvíli hlavně experimentujeme a objevujeme možnosti, které tato moderní forma nabízí, a řešíme, jak je budeme moci využívat pro uchování našich sbírek,” vysvětlil William Rudolf Lobkowicz.
Jednalo se o doposud největší akci věnovanou právě NFT na českém území. Mezi řečníky byla celá řada odborníků na technologickou, právní i investiční stránku věci. A samozřejmě také na umělecký rozměr NFT.
„Jedním z motivů konference byly přínosy NFT pro umělecký provoz. Mezi ty nejdůležitější patří takzvané smart contracty, tedy možnost nadefinovat si určitou procentuální částku, která se tvůrci vrací v případě jakéhokoliv dalšího přeprodávání NFT. To dříve nebylo na trhu s materiální podobou výtvarného umění možné. Prodáváním NFT formy vycházející z vlastních děl pak mohou umělci financovat své nákladnější umělecké projekty ve světě fyzickém. Nifties, jak jsou někdy NFT přezdívány, tak nabízejí novou platformu pro podporu umělců ze strany sběratelů a mecenášů umění,“ popisuje Valérie Dvořáková z J&T Banky jednu z podstatných novinek, které NFT poskytují umělcům i institucím.
Právě zástupci rodu Lobkowiczů, kteří konferenci pořádali, sami vydali několik netradičních NFT a výtěžek z jejich prodeje chtějí věnovat na uchování sbírky děl.
Jak se na NFT dívá Anna Pulkertová z J&T Banka Art Servisu naleznete zde.