Minulý čtvrtek se na půdě pražské UMPRUM otevřel Artsemestr, díky kterému si můžete udělat obrázek o tom, jak smýšlí a co tvoří nejmladší generace našich výtvarníků. Poslední lednový týden ale přinesl i řadu dalších novinek, od architektonických skvostů přes technologické pokroky až po královskou lodní dopravu. Co by vám tentokrát nemělo ve světě umění uniknout?
Klauzury na UMPRUM
Ve čtvrtek večer pražská UMPRUM zahájila tradiční Artsemestr, veřejnosti přístupné výstavy klauzurních prací svých studentů. Na pár dní je tak příležitost seznámit se s tím, kam se ubírají myšlenky a tvorba nejmladší generace našich umělců. Kromě toho návštěvy klauzur na českých uměleckých školách srdečně doporučuji i všem sběratelům, kteří neoplývají neomezeným rozpočtem. Ceny studentů umění jsou příznivé a navíc vás kromě nového přírůstku ve vaší sbírce může hřát u srdce fakt, že jste podpořili talent v rozpuku.
Volmanova vila se otevřela veřejnosti
V Čelákovicích se po důstojné rekonstrukci nedávno otevřela veřejnosti Volmanova vila, nádherná ukázka funkcionalistické architektury. Vilu pro podnikatele Volmana navrhli ve 30. letech avantgardní architekti Karel Janů a Jiří Štursa, žáci Karla Teigeho a velcí obdivovatelé Le Corbusiera. Vila si podobně jako řada dalších architektonických skvostů zažila za totality své - od vyvlastnění přes naprosto nevhodné využití až po zcela nevhodnou dobovou rekonstrukci. Teď jí ale byla zašlá sláva navrácena a od září je možné vydat se do ní na komentovanou prohlídku.
Cena Oskára Čepana má novou ředitelku
Cenu Oskára Čepana, slovenskou obdobu naší Ceny Jindřicha Chalupeckého, od začátku letošního roku vede nová ředitelka Andrea Kutlíková. Po pěti letech nahradila ve funkci svou předchůdkyni Luciu Gavulovou. Kutlíková má podle zástupců správní rady, kteří novou ředitelku vybírali, bohaté zkušenosti s vedením nezávislých kulturních institucí. Kromě ceny povede celou Nadaci – Centrum současného umění, které Cenu Oskára Čepana zřizuje.
Technologie na rozpoznávání obličejů určila autorství Raffaela
Technologický rozvoj posledních let dopadá na řadu oblastí našich životů a svět umění není výjimkou. Umělá inteligence teď například pomohla určit autorství Tonda Brécy. Na základě rozpoznávání obličejů totiž technologie určila, že se tvář Madony na malbě shoduje z 86 procent s tváří slavné Sixtinské madony, jejímž autorem je jeden z nejslavnějších renesančních malířů Raffael Santi. Výzkumníci z univerzit v Nottinghamu a Bradfordu tak tvrdí, že Raffael je s největší pravděpodobností autorem i Tonda Brécy. Trochu to vypadá, že znalci umění brzy „nebudou mít co žrát“.
Královská jachta od Zahy Hadid
Ti, kdo na Netlixu sledují populární seriál o britské královské rodině, dobře vědí, jaké speciální místo v královnině srdci měla královská jachta Britannia, která dosloužila na konci 90. let. Málokdo už ale ví, že před pár lety vznikla v Downing Street iniciativa nového plavidla a návrhy na něj vytvořila řada studií. Projekt byl nakonec (po)zastaven, žádná loď nevznikla a plány šly do šuplíku. Arch Digest ale nyní zveřejnil návrh nové královské jachty z dílny slavného studia Zaha Hadid Architects, které postoupilo do užšího výběru.