Rok 2022 přinesl řadu důležitých mezinárodních projektů současných českých umělců, kteří se dlouhodobě umisťují v horních patrech žebříčku J&T Banka Art Index. Prvenství opět obhájila Eva Koťátková.
„Desátý ročník J&T Banka Art Indexu poprvé nabízí ucelené srovnání, jak se za jednu dekádu proměnila špička současné české umělecké scény. Oproti prvnímu ročníku je přes 40 procent jmen v letošním Art Indexu zcela nových a i v top desítce jsou letos čtyři autoři, kteří se před deseti lety v žebříčku ještě ani neobjevili. Svědčí to jistě o bohatosti české umělecké scény, ale i o tom, že existuje celá řada mimořádně talentovaných umělců, jejichž jméno jste zatím v našem žebříčku nenašli,“ komentuje výsledky Valérie Dvořáková, art specialistky J&T Banky.
Pořadí v první dvacítce se v letošním vydání žebříčku jen lehce promíchalo. První příčku opět obsadila Eva Koťátková, na druhém místě zůstává Kateřina Šedá. Ta i nadále organizuje své rozsáhlé sociální projekty, přičemž mediální pozornosti se v první polovině roku 2022 dostalo zejména projektu CELEJ VON / Národní sbírka zlozvyků. V něm se Šedé podařilo od veřejnosti shromáždit doposud téměř dvanáct tisíc zlozvyků. Hlavní výstupy projektu v podobě tabulky a encyklopedie zlozvyků se budou teprve tvořit.
Pozici trojky a čtyřky si letos vyměnili Kryštof Kintera a Zbyněk Baladrán. Kinterovi pomohl zejména slušný bodový přírůstek za tuzemské výstavy. V listopadu zaujal například venkovní expozicí před pražskou Kunsthalle. Do parku na Klárově zasadil sochy sedmi domů, betonových miniatur budov, které vycházejí ze stávajících, zbouraných či utopických staveb. Instalace přirozeně navázala na zahajovací výstavu v Kunsthalle Praha Kinetismus: 100 let elektřiny v umění.
Zbyněk Baladrán vystavoval v galerii Studio Tomasseo v italském Terstu, instituci, která se dlouhodobě věnuje umělcům ze střední a východní Evropy. Svůj projekt Out of Control prezentoval již o rok dříve v bratislavské Gandy Gallery a ve spolupráci s ní také vznikla loňská výstava.
Třetí žena v první desítce, Anna Hulačová (5. místo), spolupracovala s umělkyní Pavlou Malinovou (53. místo) na výstavě v Londýnské galerii No. 9 Cork Street, která byla založena v roce 2021 jako první a dosud jediná galerie organizace Frieze. Obě umělkyně zde vystavovaly prostřednictvím domovské galerie Anny Hulačové, pražské Hunt Kastner, ve které měla autorka na jaře poprvé i samostatnou výstavu.
Pražská galerie Hulačovou prezentovala také na loňském ročníku uměleckého veletrhu Art Basel. Její dílo se v Basileji obrazně potkalo i s tvorbou Evy Koťátkové, která se veletrhu účastnila pod hlavičkou galerie Meyer Riegger.
„Top desítku letos poprvé tvoří jedenáct jmen, a to díky umělecké dvojici David Böhm & Jiří Franta. Svými úspěchy na poli české i zahraniční umělecké scény dokazují, jak kreativně lze pracovat s tak podceňovaným médiem, jako je kresba,“ uvádí Valérie Dvořáková.
Skok do první desítky
Do první desítky letos poprvé poskočil Jan Kaláb. Ještě před dvěma lety přitom byl až ve třetí desítce sledovaných umělců. Body mu přinášejí zejména zahraniční výstavy. Jeho bohatá výstavní aktivita je dána díky rozsáhlé síti galerií, které po celém světě spravují jeho práce. Tentokrát se se samostatnými výstavami představil v řecké galerii Hoffa v Mykonosu a v Galeria Movimento v Rio de Janeiru.
Samostatnou výstavu Kalábovi uspořádala už druhý rok v řadě u příležitosti veletrhu Art Basel Miami americká galerie Fabien Castanier Gallery. Sám Kaláb svou tvorbu řadí na pomezí malby a sochy. V prostorových tvarech zkoumá vztahy barev a jejich iluzivní propojení do tvarů, které jako by postrádaly pevné obrysy. Jeho oblibu u sběratelů potvrdily také loňské české sálové aukce umění. Na nich se stal nejúspěšnějším současným umělcem, když za pět prodaných děl dražitelé zaplatili necelé 3 miliony korun. Poprvé se také Kaláb dostal na aukci s cenou přes milion korun.
Zajímavý posun v žebříčku má za sebou multižánrová umělkyně Marie Lukáčová. Absolventka Vysoké školy uměleckoprůmyslové pracuje s animací, malbou, kresbou i videem a své aktivity doplňuje také rapem. Loni zaujala například na pražském bienále Ve věci umění. Ve videu Middevil se věnuje boji žen za rovnoprávnost a klade ženám i mužům sugestivní otázku, jestli se ženy opravdu musí držet role, jak je jim prezentovaná. Z osmé desítky J&T Banka Art Indexu Lukáčová poskočila o téměř třicet míst.
Nastupující generace
Byla by škoda přehlédnout umělce, jejichž relativně kratší působení na umělecké scéně zatím neumožnilo kumulativně nashromáždit dostatek bodů, aby figurovali na nejvyšších příčkách žebříčku J&T Art Index. Jejich zahraniční výstavní aktivity totiž v současné době patří mezi ty zajímavější.
Významné pozornosti na mezinárodní scéně se v posledních letech dostává Kláře Hosnedlové (60. místo). Velkým úspěchem loňského roku je její účast na bienále soudobého umění v Lyonu, kde realizovala rozměrnou instalaci a performance. Následovala poměrně senzační zpráva o zastupování autorky prestižní galerií White Cube, čímž se dostala do společnosti globálních uměleckých hvězd. Navíc její práce zakoupila slavná berlínská Boros Collection.
Malíř Vojtěch Kovařík (zatím ve druhé stovce žebříčku) byl přizván do rozsáhlé skupinové výstavy ARS 2022 Muzea současného umění Kiasma, které spadá pod Finskou národní galerii. Zde se objevil po boku mnoha významných světových umělců. Zároveň prezentoval své práce v newyorské pobočce galerie Mendes Wood DM a v galerii Derouillon v Paříži. Obě galerie Kovaříka v současnosti zastupují, a první zmíněná dokonce vybrala jeho díla pro letošní prestižní veletrh Frieze v Soulu a New Yorku.
Lukáš Hofmann, jemuž se podařilo proniknout do první padesátky žebříčku, připravil performance pro Musée d'art contemporain v Bordeaux v rámci zahájení multimediálního festivalu L'Académie des Mutantes. Spolu s Marií Tučkovou, Barborou Zentkovou, Juliou Gryboś a Danielou a Lindou Dostálkovými se zúčastnil výstavního projektu MOVE 2022 v pařížském Centre Pompidou, připraveném v součinnosti s Národní galerií v Praze.
„Letošní žebříček lépe než kdy jindy odhaluje, jak mimořádně talentovaná a odbornou veřejností oceňovaná generace autorů narozených v 80. a 90. letech. Jakkoliv podstatnou část posledních deseti let, které se do bodového hodnocení propisují, strávili ještě mimo uměleckou scénu nebo teprve ve škole, dokázali se letos probojovat mezi umělce o generaci či dvě starší. V mnoha případech jsou to zároveň právě oni, kdo nejviditelněji reprezentuje současnou českou tvorbu v těch nejprestižnějších zahraničních institucích,“ shrnuje Valérie Dvořáková.
Úspěch na aukcích
Přestože dlouhodobá přítomnost ve vyšších patrech J&T Banka Art Indexu by se měla projevit i na trhu v podobě vyšší prodejnosti nebo rostoucích cen, nelze z povahy trhu se současným uměním takto jednoznačný vztah prokázat. Naprostá většina děl současných umělců se ke sběratelům dostává přes primární galerie nebo ještě častěji přímo z ateliérů.
Ve veřejných aukcích, kde lze data o prodejích sledovat, se díla současných autorů objevují jen jako menšinový doplněk. Navíc prodej v aukcích je vhodný především pro umělce, jejichž kariéra stejně jako cenová hladina jejich děl je už stabilizovaná. Do aukcí se z pochopitelných důvodů dostávají zejména malby, sochy či plastiky, což část autorek a autorů z J&T Banka Art Indexu, kteří se zabývají jinými médii, při poměřování prodejní úspěšnosti znevýhodňuje.
Nejúspěšnějším umělcem v žebříčku z pohledu prodeje na aukcích v posledních deseti letech je Krištof Kintera. Nového majitele v dražbách našlo 184 jeho plastik a instalací v celkové hodnotě 14,7 milionu korun. Na druhém místě s obratem přes 10 milionů korun je Pasta Oner a jeho popartové malby. Oba se dostali také do čtyřky umělců, jejichž celkový prodej na aukcích v roce 2022 přeskočil hodnotu milionu korun. Nejúspěšnější byl Jan Kaláb. Na třetí příčce se umístil Ján Mančuška. Za čtyři jeho obrazy utratili sběratelé téměř dva miliony korun.
Evu Koťátkovou oceňují i v zahraničí
Podivná těla, chapadla, ruce, rybí ocasy, které se snaží vyprostit z přepravních beden. Hlasy lidí, které společnost nepřijímá, nebo jim z vlastní pohodlnosti dává nálepky, často aby se jejich problémy a existencí nemusela zabývat. Ve Velké dvoraně Veletržního paláce Národní galerie v Praze rozehrála Eva Koťátková mistrný dialog s návštěvníky o tom, jaké je to být členem moderní společnosti a jaké je to být někým, kdo nezapadá do dlouhodobě budovaných škatulek. Na obří ploše seřazené do tvaru z části rybího, z části lidského těla defilují těla nočních pracovníků, těla přesouvajících se lidí, těla bez domova i těch, kteří po placené práci nastupují na druhou neplacenou směnu. A v samotné hlavě znějí znepokojivá svědectví a příběhy o hledání místa ve světě.
Takový je projekt Evy Koťátkové Moje tělo není ostrov, s nímž loni oslovila publikum také ve dvoraně Musée d'art contemporain v Bordeaux. I letos tato umělkyně opanovala, zejména díky bohaté, a hlavně prestižní výstavní aktivitě v zahraničí žebříček současných umělců J&T Banka Art Index. Její pozice české jedničky se zdá být téměř neotřesitelná.
Zahraniční kurátoři její práci vyhledávají a cení si jí. Jako ti z loňské prestižní přehlídky Documenta v německém Kasselu. Její instalace se představila v rámci projektu budapešťského kurátorského kolektivu OFF Bienalle ve skladu lodí přístaviště Ahoi v Kasselu. Koťátková se prezentovala také v centrech současného umění Bildmuseet ve švédské Umea a La Casa Encendida v Madridu. Tradičně vystavovala i v galerii Meyer Riegger v Berlíně, která ji dlouhodobě zastupuje.
Art Index nehodnotí kvalitu
Vznik Art Indexu iniciovala v roce 2014 J&T Banka. Mapuje, jak se umělci narození po roce 1960 pohybují v posledních deseti letech v tuzemském a světovém výtvarném provozu. Boduje tuzemské a světové výstavy, veletrhy a další akce, kterých se zúčastnili, podle toho, v jak významné instituci svá díla prezentovali. Více bodů získávají za výstavy v zahraničí a za samostatné výstavy.
J&T Banka Art Index nehodnotí kvalitu jednotlivých umělců ani jejich díla. Pořadí v žebříčku odráží především pozornost, jakou jejich tvorbě věnuje odborná veřejnost. Ať už jsou to galeristé, kteří jim pořádají samostatné výstavy nebo je berou na umělecké veletrhy, či kurátoři, kteří je zařazují do svých přehlídek. Čím větší pozornost svým dílem umělci získávají, tím více si jich všímají i sběratelé, kupují jejich díla, jejichž cena v čase by tak měla růst.
Žebříček je ovšem jen jedním z řady pohledů na současné umění, který může pomoci sběratelům a investorům v orientaci na dnešní umělecké scéně. V ročence se představuje stovka jmen, což představuje zhruba 6 % aktivních umělců, které žebříček sleduje. I z bodového rozptylu, kdy jednotlivé autory od 20. místa dále dělí jen jednotky bodů, je zjevné, že podstatnější než pořadí je samotné zařazení do první stovky. Konkrétní místo v žebříčku je až druhořadé.
