Michaela Vrbková na karlovarskou rezidenci Magnus Art přijela s jasným plánem pokračovat v projektu New Ordinary. „Vytvářím antropomorfní objekty z technického stavebního provázku. Objekty představují stylizované masky, obličeje,“ říká umělkyně. Pod vlivem místní porcelánové tradice však hodně využívala bílou barvu.
V rámci programu Magnus Residency jste strávila měsíc v Karlových Varech. Jak vás město a jeho atmosféra oslovily?
Karlovy Vary jsem zažila doposud jen v období filmového festivalu. Ocitnout se zde ale v listopadu mimo sezonu je zcela jiný intimní zážitek. Mám pocit, jako bych tyto Karlovy Vary navštívila poprvé v životě. V tichu a poklidu člověk vnímá věci a situace, které v davu přehlédne. Třeba zvuky tryskání termálních pramenů.
Inspirovalo vás to při tvorbě?
Na rezidenci do Karlových Varů jsem již přijela s konkrétním plánem. Pro svůj projekt jsem ovšem zvolila bílý materiál, který nepřímo reaguje na barvu porcelánu, jehož výroba je s tímto místem významně spojena. Tento moment akcentuje ve svém díle i Natalie a naše výsledná díla se tím vizuálně propojují. Miluju minerální prameny, vždy, když jedu někam na výlet do jiné země, zkoumám místní minerální vody a vozím je i jako dárky blízkým. Spolu s Natalií jsme nadšeně ochutnávaly karlovarské termální prameny a obzvlášť to, že mají kolem 60 stupňů, v tomto chladném počasí přišlo více než vhod!
Co konkrétně jste tedy ve Varech tvořila?
Ve Varech jsem pokračovala v práci na cyklu háčkovaných objektů ze série New Ordinary. Vytvářím antropomorfní objekty z technického stavebního provázku. Objekty představují stylizované masky, obličeje. Vytvářením masek sama pomyslné masky představující obranné mechanismy odkládám, nebo se o to alespoň snažím.
Jaká byla spolupráce s Natalií Perkof?
Spolupráce s Natálií byla naprosto úžasná. Na setkání s ní jsem se velmi těšila. Známe se asi 15 let, ale naše cesty se vzdálily, protože každá žijeme v jiném městě. Velmi nás ale pojí naše profesní zájmy i témata, která ve své tvorbě zkoumáme. Je povzbuzující mít dostatek času a prostoru pro dialog, který je na rezidenci velmi důležitý. Natálie je inspirativní bytost a vždy jsem ji tak vnímala.
Podařilo se vám vytvořit i nějaké společné dílo?
Každá pracujeme na svých objektech a obrazech. Jako ženy umělkyně ale řešíme podobná témata a ta se v naší práci objevují a místy prolínají.
Co podobné rezidenční programy pro umělce znamenají?
Měla jsem možnost několik rezidenčních programů pro umělce absolvovat a osobně mi tato forma velmi vyhovuje. Díky těmto programům se vždy mohu stoprocentně na práci koncentrovat. V jiném prostředí a vytržená od každodenní rutiny v místě svého bydliště se na uměleckou práci soustředím s jiným odhodláním a často mnohem hlouběji. Sama před sebou si tento čas dokážu obhájit jako ten opravdu důležitý a často zvládnu s velkou motivací vytvořit, vymyslet či přijít na způsoby vyjádření, ze kterých čerpám následně v běžných dnech ve svém ateliéru.
Michaela Vrbková Narodila se ve Valticích. Vystudovala Fakultu výtvarných umění VUT v Brně. Ve své tvorbě často pracuje s technikou vyšívání či háčkování, často vytváří pseudolidské obličeje z velmi nečekaných materiálů. |