Podzimní umělecká sezóna je v rozpuku, a tak nemůžu nezmínit jubilejní 25. ročník Designbloku, festival současného umění 4+4 dny v pohybu a novou výstavu v galerii Magnus Art. Ta tentokrát představí unikátní soukromou sbírku kubistického nábytku. Na závěr přidávám i dvě aktuality ze světa, včetně jednoho pohledu na to, jak by mohlo v budoucnu vypadat výstavnictví.
Proběhl 25. ročník Designbloku
Designblok slaví neuvěřitelné čtvrt století. 25. ročník největší české přehlídky designu letos změnil lokace a svou hlavní část nastěhoval do Veletržního paláce. Jakkoliv může nejnavštěvovanější z budov pražské Národní galerie působit jako překvapivý výběr, ve skutečnosti Designblok připomíná původní využití „Veletržáku“. Za designem se ale návštěvníci mohou vydat i do Uměleckoprůmyslového muzea nebo do Míčovny Pražského hradu. Tam najdou mimo jiné i výstavu českého skla a porcelánu s názvem Made by Fire, která svou premiéru zažila už na letošním slavném Designweeku v Miláně.
Kubistický nábytek v galerii Magnus Art
Tento týden zahajuje galerie Magnus Art další výstavu ze série soukromých sbírek českých sběratelů. Tu svou tentokrát zapůjčil Zdeněk Ungrád. Jeho příběh je výjimečný. Těžiště jeho sběratelského úsilí leží v kubistickém nábytku (viz úvodní foto). Český kubismus je světový fenomén. Zatímco na Západě si kubismus získal oblibu umělců výhradně ve výtvarném umění, čeští umělci šli dál. Nechali ho proniknout do všech oblastí tvorby – do architektury i užitého umění. Kubistické fasády domů, schodiště, nábytek i porcelán se tak rozvíjely výhradně u nás a dodnes se těší pozornosti kunsthistoriků z celého světa. Se sběratelstvím kubistického nábytku se pochopitelně pojí i neobvyklý životní styl. Přijďte se podívat, jak se dá žít s Gočárem.
4 dny v pohybu
A protože podzimní umělecká sezóna je jako vždy výživná, přicházím s další pozvánkou. Do Prahy vtrhla podzimní edice festivalu současného umění 4+4 dny v pohybu. Tu jarní, která představila současné výtvarné umění v prostorách chátrajícího sportovního centra Erpet, máte možná ještě v živé paměti. Teď na podzim se rozpohybuje divadlo a performativní umění. Rozhodně ale nečekejte jen divadelní sály, festival se koná třeba i ve vile Klikovka na Klamovce, na Vítkově nebo v domě Ústřední lidové umělecké tvorby na Národní třídě.
Giacomettiho hologram
Pařížský Giacomettiho institut zahájil výstavu věnovanou sochám Nosu tohoto slavného sochaře. Tématu se Alberto Giacometti věnoval od roku 1947 a vytvořil jedno z nejzapamatovatelnějších děl dějin umění. Institutu se podařilo vedle sebe vystavit všech pět verzí Nosů, které v průběhu zhruba 20 let vznikly, největší pozornost si ale získal jiný exponát. Původní sádrový odlitek, který je součástí sbírek Kunstmusea v Basileji, je tak křehký, že nemohl být do Paříže zapůjčen. Na výstavě ho tak zastupuje jeho hologram. Aby si ho návštěvníci prohlédli, nepotřebují žádný headset ani jiné zařízení, prostě přijdou a vidí. Je tohle budoucnost výstavnictvi? Osobně doufám, že technologie v budoucnu umožní spíš bohatší možnosti bezpečně přepravy, uchovávání a případně restaurování děl.
Africká maska za miliony
Ve Francii se odehrává další příběh z kategorie „našli na půdě a zbohatli“, akorát v tomto případě zbohatl někdo jiný. Starší manželský pár našel v roce 2021 při vyklizení půdy starožitnou masku, kterou prodal místnímu starožitníkovi za 150 eur. Ten ale podle všeho nelenil, kontaktoval tři aukční síně, nechal masku podrobně zanalyzovat, a když se ukázalo, že jde o raritní masku z Gabonu, kterou používal tajný mužský kmen Ngil při svatbách, pohřbech a dalších rituálních obřadech, starožitník ji prodal v aukci za 4,2 milionu eur. Postarší manželé, kteří masku zdědili po dědečkovi, bývalém koloniálním guvernérovi, podali na starožitníka žalobu. Podle nich jim totiž zamlčel skutečnou potenciální hodnotu artefaktu.