Průměrný český sběratel umění je muž nad padesát, který v uplynulém roce koupil pět a více uměleckých děl. Takové je jedno z mnoha zjištění nejnovějšího Art Reportu, který společně připravila J&T Banka a specializovaný server Artplus. Jde o nejkomplexnější pohled na české sběratele, vlastníky umění i trh s uměleckými díly na českém trhu.
Sběratelství je trend doby. Potvrzuje to nejnovější vydání J&T Banka Art Reportu, který mapoval nákupy umění českých sběratelů a vlastníků uměleckých děl v posledním roce. Hlavním poselstvím již třetího Art Reportu je, že zájem o nákup umění neklesá, spíše mírně roste. A sběratelé mají největší zájem o umění současné, jehož potenciál je ze sběratelského i investičního hlediska obrovský.
„O velkém potenciálu českého současného a poválečného umění mluví odborná veřejnost už dávno a potvrzují ho i výsledky letošního průzkumu. Respondenti se shodují na tom, že právě tyto segmenty trhu jsou aktuálně na vzestupu a má smysl do nich investovat. A rozhodně se nejedná jen o etablovaná jména – tři čtvrtiny respondentů vidí smysl i v investování do děl začínajících umělců a umělkyň,“ komentuje výsledky aktuálního Art Reportu Valérie Horváth z Art Servisu J&T Banky. „Dobrým signálem je i to, že drtivá většina respondentů našeho průzkumu z řad sběratelů, expertů i prodejců umění považuje českému umění za konkurenceschopné i v zahraničním kontextu,“ dodává Horváth.
Sběratelé i vlastníci umění se přitom shodují na tom, že podpora místní kultury je pro ně důležitá a je klíčem ke kvalitnějšímu životu a společnosti.
„Obliba současného českého umění má logiku. Práce současných umělců jsou publiku blízké, protože reflektují aktuální realitu a pořád jsou ještě cenově dostupnější než práce etablovaných autorů z meziválečné a poválečné éry,“ připomíná Jan Stuchlík, šéfredaktor odborného serveru Artplus, který se na Art Reportu podílel.
Úspěch mladých
Současné umění se většinou prodává mimo klasické sálové aukce. Ty zůstávají doménou pro nákup velkých autorů zejména 20. a 19. století.
I proto se přes rostoucí zájem o umění mezi sběrateli vloni český aukční trh po dvou rekordních letech vrátil na hodnoty, kolem nichž osciluje od roku 2017. Ať už jde o celkový obrat, který v případě sálových aukcí klesl meziročně o 15 % na 1,4 miliardy korun, nebo o počet milionových prodejů, který se v posledních sedmi letech ustálil lehce nad dvěma stovkami. Přesto to neznamenalo, že by se tuzemský trh propadl do nějaké deprese.
„Pokles obratu šel na vrub nižšímu počtu nabízených a prodaných položek a především nižším cenám dosaženým za nejdražších deset děl. Celkově aukční síně potvrzovaly, že zájem o nákupu umění je nadále silný. Ten bylo možné vidět i v rostoucích cenách umění. V segmentu pěti procent nejdražších děl byla i přes cenové výpadky na špičce žebříčku loni průměrná cena prodaného díla druhá nejvyšší v historii, 3,05 milionu korun,“ vypočítává Jan Stuchlík. Rostly i ceny ve středním segmentu, který loni začínal na 110 tisících korunách a končil na 600 tisících. V průměru se jedno dílo z této skupiny prodalo za 259 tisíc korun, což je historicky nejvyšší částka.
To potvrzují i data Art Reportu, podle nichž klasické sálové aukce v posledním roce využilo pro nákup umění jen 27 % sběratelů, o rok dříve to přitom byla téměř třetina. Naopak vedou online aukce (62 %), dále nákupy přímo od umělců (45 %) a od galeristů (36 %).
Do katalogů aukčních domů se však současné umění, a to i zástupci nejmladší generace, přece jen prosazuje stále častěji. Naznačuje to také statistika J&T Banka Art Indexu o aukčních prodejích jednotlivých umělců. Za uplynulých deset let (tedy mezi lety 2014 a 2023) se nejprodávanějším mladým umělcem stal Krištof Kintera, jehož celkové prodeje dosáhly částky 14,5 milionu korun. Následují tvůrci jako Pasta Oner, Federíco Díaz či Lubomír Typlt.
Statistiky za poslední uzavřený rok, tedy 2023, však již naznačují generační obměnu. Jeden jediný obraz Vojtěcha Kovaříka se prodal za tři miliony korun, což mu vyneslo první příčku ve statistikách prodejů mladých umělců v loňském roce. Následují Josef Bolf a Jan Kaláb, až za nimi najdeme Lubomíra Typlta a Krištofa Kinteru.
Zájem o současné mladé umělce byl mezi sběrateli zřejmý již delší dobu. Až letošní Art Report se však cíleně ptal na to, proč právě mladé umění preferují.
„Nyní proto máme poprvé k dispozici ucelené informace o tom, jaké parametry jsou pro kupující ty nejvýznamnější. I pro umělce samotné je to zajímavá zpětná vazba. Tedy konkrétně, pokud budou jejich díla v renomovaných veřejných sbírkách, budou aktivně vystavovat a k tomu získají ještě nějaké to odborné ocenění, poptávka po jejich dílech bude růst,“ vysvětluje Jan Stuchlík.
Příležitosti
Je v současnosti trh nakloněn spíše prodejcům, nebo kupcům? I na to Art Report dlouhodobě hledá odpověď, když se sběratelů i vlastníků umění ptá, kolik děl v posledním roce nakoupili a jaké příležitosti nyní na trhu vidí. Při pohledu na nabídku nejdražších děl při sálových aukcích by se mohlo zdát, že příležitostí ubývá. Podle samotných sběratelů to však je přesně naopak.
Podle sběratelů i vlastníků umění je v současnosti nákup umění přinejmenším stejně atraktivní investice jako před pěti lety. Více než třetina sběratelů a téměř polovina vlastníků umění si přitom myslí, že je v současnosti trh s uměním mnohem atraktivnější investicí než v roce 2019.
Tomu odpovídá také další parametr, který Art Report zkoumal – tedy zda sběratelé letos plánují umění spíše nakupovat, nebo prodávat. Největší podíl odpovědí byl neutrální, tedy že si počkají, jaké příležitosti trh letos nabídne. Jinak ale převažují spíše lidé toužící po dalších nákupech než po odprodejích uměleckých děl.
Na čem se však shodují sběratelé, odborníci i prodejci umění, je potenciál růstu hodnoty děl z jednotlivých období. Tradičně největší zhodnocení očekávají od českého poválečného umění, které je cenově dostupnější než meziválečná moderna, zároveň již patří ke kánonu tuzemského umění. Na druhém místě se však již objevuje právě současné umění. U expertů má současné umění dokonce vyšší potenciál zhodnocení než poválečné umění. Naopak například u takového zahraničního umění, ať už současného, nebo toho z minulého století, podle sběratelů i odborníků nelze v nadcházejících pěti letech očekávat zásadnější růst.
Pozor na falza
Jednou z výhod investice do současného umění pak je i možnost ověřit si pravost daného díla. U zahraničních žijících autorů nebo u zesnulých tvůrců tuzemských tato možnost chybí, což dává velký prostor pro falzifikátory. Právě na falza se letošní Art Report zaměřil vůbec poprvé.
„Letos jsme se v průzkumu zaměřili i na jedno nepopulární téma: falza, která v předchozích ročnících respondenti průzkumu označili za největší úskalí českého trhu s uměním. Letošní výsledky ukazují, že vcelku oprávněně. Zjistili jsme totiž, že se s falzem při nákupu nebo prodeji někdy setkalo 88 procent prodejců, 74 procent sběratelů a 81 procent odborníků. Rozhodně se přitom nezdá, že by falz ubývalo, spíše naopak. Jedná se podle všeho opravdu o masivní problém, kterému je potřeba věnovat pozornost,“ uzavírá Valérie Horváth z Art Servisu J&T Banky.