Výstava Poklady světové filatelie II. zve návštěvníky Obecního domu k nahlédnutí do soukromých sbírek těch nejlepších filatelistů českých, ale i světových. Jak se pozná cenná známka? A jak se vlastně určuje hodnota filatelistických klenotů? I na to odpovídali odborníci z Prestige Philately Club Prague David Kopřiva a Radoslav Míšek v další epizodě J&T Art Talks.
Termín „Modrý Mauritius“ pravděpodobně slyšel každý, kdo tuší, že existuje filatelie a že sbírání známek má i nejvyšší úroveň, kde se za vzácný exemplář platí v milionech eur. Na pražské výstavě Poklady světové filatelie II. je nyní k vidění šest desítek filatelistických lahůdek, které patří k tomu nejcennějšímu z českých i světových sbírek.
„Největší raritou zde je dvacetiblok Saské trojky, která pochází ze sbírky člena Clubu de Monte-Carlo. Tento blok nebyl šedesát let veřejně vystavován. Je to jediný takto dochovaný blok z celkového nákladu 25 tisíc bloků. Jeho cena je zhruba dva miliony eur,“ vysvětluje v nejnovější epizodě J&T Art Talks Radoslav Míšek, ředitel Odboru řízení rizik J&T Banky a člen Prestige Philately Club Prague. „Máme tu také reprezentativní soubor prvních známek světa, britských Penny Black, mimo jiné v podobě nepoužitého dvanáctibloku, který patří k největším dochovaným celkům. Jeho cena je kolem 12 milionů korun. Dále je tu soubor prvních novinových známek na světě, které pocházejí z Rakouska-Uherska. Každý ze šedesáti představených exponátů má celosvětový význam,“ doplňuje zakládající člen Prestige Philately Club Prague David Kopřiva.
Jak se pozná cennost
Exempláře podle odborníků zahrnují všechny světadíly a všechna filatelistická teritoria. „Ve filatelii samozřejmě fungují různé trendy a módní vlny. V určitém období je zvýšený zájem o konkrétní teritorium a ceny známek z něj rostou. V současnosti například s bohatnutím Indie a Číny rostou ceny a zájem o známky právě z těchto zemí,“ připomíná Míšek.
Cena známek je přitom skutečnou alchymií, protože se do ní promítá celá řada proměnných. A to, že jde o unikát, že jde třeba o jediný dochovaný exemplář nějaké známky, z ní ještě zákonitě nečinní věc, u níž cena poroste donekonečna, připomíná David Kopřiva.
„V ceně známky se projevuje racionalita tržní, ale také racionalita sběratelská. Významnou roli hraje také provenience, tedy to, v jaké sbírce již známka byla,“ dodává odborník na filatelii.
Podle Kopřivy pak známky jsou vhodnou investicí. A potvrzují to vždy v dobách ekonomických i geopolitických krizí. Začalo to již při krachu vídeňské burzy v sedmdesátých letech devatenáctého století, při níž mimochodem podle Pavla Kosatíka (autora životopisu s názvem Jiný TGM) o značné jmění přišel také Tomáš Garrigue Masaryk. Potvrdilo se to při první světové válce, španělské chřipce, hyperinflaci, za druhé světové války i za ekonomických krizí v sedmdesátých i osmdesátých letech.
„A platilo to i v těch nedávných krizích. Movití lidé totiž v takovém období hledají bezpečné přístavy. Známky k nim patří. A jak roste poptávka, roste také cena. S tím filatelisté vstupují do každé krize,“ dodává David Kopřiva v J&T Art Talks.
Kolik je na světě filatelistů?
Které slavné osobnosti jsou členy celosvětově prestižního filatelistického Clubu de Monte-Carlo, který se na pražské výstavě také prezentuje? A proč se v poslední době k filatelii dostávají mladí lidé? Sledujte nejnovější epizodu J&T Art Talks.