Umění 20. století nadále vládne českým aukčním síním. Rok 2024 potvrdil, že zájem o umění roste a po mírném propadu o rok dříve se vrátil k růstu a jen těsně zaostal za rekordním rokem 2022. Navíc roste průměrná cena za prodanou položku a čím dál větší zájem je také o současné umění. Byl svět sbírání umění plný jen dobrých zpráv?
Zájem o umění mezi českými sběrateli se v loňském roce opět vydal k růstu. Alespoň to naznačují předběžné údaje o výsledcích českých sálových aukcí, které tradičně sleduje server Artplus.cz. Podle něj rok 2024 zaznamenal mírné oživení a celkové tržby dosáhly částky 1,5 miliardy korun. To jednak představuje meziroční nárůst, zároveň jde o druhý nejlepší výsledek v historii, když rok 2024 oproti rekordnímu roku 2022 zaostal jen o zhruba 150 milionů korun.
„Navzdory historickému rekordu Františka Kupky a řadě impozantních autorských maxim zaznamenal letošní aukční trh s uměním spíše mírné oživení. Celkový obrat za vydražená díla vzrostl na 1,5 miliardy korun, ačkoli počet prodaných položek klesl o více než čtyři stovky na 6220,“ uvedl šéfredaktor Artplus Jan Stuchlík.
A nadšení nad výsledky mírní také Valérie Horváth z Art Servisu J&T Banky. „Otázka je, jak moc loňské výsledky považovat za růst. V roce 2023 došlo k drobnému poklesu, který já osobně vnímám i v kontextu konkrétních (ne)prodejů. V nabídce byla tehdy mimořádně významná malba Oskara Kokoschky s vyvolávací cenou bezprecedentních 200 milionů korun. Prodej se ale nezdařil a tato částka pak v celkovém ročním obratu chyběla. Loni jsme velký prodej přesahující stomilionovou korunovou hranici na českých aukcích viděli, a tak se celkový obrat opět přehoupl přes 1,5 miliardy. Ten z roku 2022 ale nepřesáhl. Spíše než o růstu bych proto mluvila o udržení zdravé úrovně,“ připomíná odbornice na trh s uměním. Pro pochopení dění na českém trhu je podle ní navíc důležité sledovat ještě jedno číslo, a to poměr prodaných a neprodaných položek, který se v posledních třech letech významně přelévá ve prospěch úspěšně vydražených položek. I to svědčí o kvalitě nabídky a vyzrálosti dražitelů.
Významné rekordy
Rok 2024 tak přinesl celou řadu významných autorských rekordů. Český rekord si vloni připsal František Kupka, když na dubnové aukci Adolf Loos Apartment and Gallery jeho olej Početí/Danae během dražby rychle překonal hranici sta milionů korun, aby si ho vítěz odnesl po započítání desetiprocentní provize za 126,5 milionu korun. Tím se obraz stal nejdražším Kupkovým dílem na tuzemských aukcích (pro přesnost připomínáme, že nejdráže se ve světovém kontextu prodal obraz Tryskání II ze začátku 20. let, který v roce 2021 v aukci Sothebyʼs vystoupal na nečekaných 247 milionů korun), zároveň se stal nejdražším uměleckým dílem českých aukcí vůbec.
Kromě Kupky zamíchal top 10 českých aukcí ještě Josef Šíma a jeho malba Země (Terre), který se s konečnou cenou lehce pod 60,5 miliony korun na konci aukční sezony stal desátým nejdražším dílem prodaným na českých aukcích.
„Šíma je naprosto zásadní jméno nejen českých dějin umění, ale i těch francouzských. Není proto divu, že poptávka po něm roste a že se v posledních letech částky za jeho tvorbu konečně dostaly k těm rekordním, kam kvalitou své práce jednoznačně patří,“ komentuje rekordní prodej Valérie Horváth.
Podle ní se do aukcí v posledních letech dostávají zajímavější položky, jejichž ceny začínají odrážet jejich uměleckou hodnotu v mezinárodním kontextu, a co je důležité, dražitelé se nebojí přihazovat. Tomu odpovídá třeba i cena deseti nejdražších položek loňských aukcí, která se meziročně zvedla o 115 milionů korun. Pro srovnání, právě 115 milionů korun před deseti lety čeští dražitelé utratili za všech deset nejdražších položek dohromady.
Zájem mezi sběrateli však není jen o díla 20. století, ale také o současné tvůrce. Pozornost v médiích vyvolávaly například aukční úspěchy maleb Josefa Bolfa, které se loni hned třikrát přehouply přes milionovou hranici.