AI ve světě investic, energetiky i bezpečnosti. Co vše nás čeká?

William George Kubik: Hyperscaleři jsou v čele AI revoluce

V první části setkání vystoupil analytik J&T Banky William George Kubik, který se dlouhodobě věnuje technologiím a umělé inteligenci. Kubik účastníkům nejprve rozkryl provázanost celého sektoru, který je vnitřně velmi diferencovaný a různé firmy v něm hrají odlišné role. Právě od toho se pak mohou odvíjet scénáře jejich dalšího růstu a zhodnocení případných investic.

„Hlavní roli aktuálně hrají takzvaní hyperscaleři, tedy společnosti s nejvyšším potenciálem, know-how a finančními prostředky pro růst odvětví,“ připomíná Kubik. Mezi tyto firmy patří především Amazon díky své službě Amazon Web Services (AWS), Microsoft díky cloudu Azure, Google a Meta. Právě tyto společnosti jsou největšími klienty společnosti Nvidia, společně s Oraclem pak budují největší datová centra, případně využívají centra právě Oraclu.

Jsou to právě tyto firmy, které investují v dané oblasti největší prostředky. Dlouhodobá udržitelnost financování tohoto růstu je občas zpochybňována a část trhu se ptá, jestli jsou investice ve výši stovek miliard dolarů opodstatněné.

„Tyto firmy generují obří zisky, jimiž se jim daří tyto investice pokrývat. Většinou nejsou nijak zásadně zadlužené, a i kdyby se zadlužily více, nepředstavovalo by to pro ně problém,“ myslí si Kubik. Zároveň se čím dál více ukazuje, že ekonomika čipů není zdaleka tak statická, jak se původně očekávalo. „Hyperscaleři jsou primárními kupci nejnovější generace čipů Nvidie a nakupují jich tolik, že na zbytek trhu se většinou nedostane. Problém mohl být v tom, že s vydáním nové generace čipů se ty starší stávají bezcennými. Jenomže se ukázalo, že to není pravda, protože na trhu je spousta společností, které si je na sekundárním trhu rády koupí,“ upozorňuje analytik J&T Banky.

I proto podle Kubika v průmyslu AI nehrozí klasická bublina. Nicméně upozorňuje, že některé společnosti mají mimořádně vysoké nacenění, kterému neodpovídají tržby a u části z nich se to nikdy nezmění. A tady by podle Kubika mohla být částečná bublina, která u některých společností může splasknout.

Michal Macenauer: Datová centra nepřinesou energetický armageddon

Jedním z limitů růstu AI firem podle odborníků může být energetická infrastruktura a ceny energií. Podle Michala Macenauera z poradenské společnosti EGU je ale reálný vztah mezi AI prostředím a energetickým sektorem mnohem komplexnější a vliv na budoucí vývoj paradoxně nemusejí mít vůbec rostoucí datová centra jako spíše některá politická rozhodnutí zejména v Evropě.

„Nejprve bychom si měli realisticky říct, kolik energie datová centra v současnosti reálně spotřebovávají. V celosvětové spotřebě elektřiny představují maximálně dvě procenta, někde to mohou být třeba čtyři procenta. A jen zhruba 15 procent z této spotřeby pak připadá na infrastrukturu spojenou s umělou inteligencí,“ vypočítává Macenauer. „A ačkoli pro další dekády máme různé scénáře a ve všech spotřeba elektřiny roste, podíl datových centrech se dramaticky nemění a vyroste zhruba ke čtyřem procentům,“ dodává energetický expert.

Podle Macenauera tak ani masivní výstavba datových center nepřinese žádný energetický „armageddon“, jak se často opakuje. „Na vývoji vidíme, že každá nová generace čipů je energeticky opět výrazně efektivnější.“

Co se potenciálních investic do datových center týče, panuje podle Macenauera jedna jistota: že se nebudou masivněji stavět v Evropě, ale spíše v Asii nebo USA. „Důvod je jednoduchý: ceny elektřiny. Evropská unie svým dekarbonizačním úsilím výrazně zdražila elektřinu, která je v současnosti zhruba sedmkrát dražší než v USA. I proto není pravděpodobné, že by se datová centra stavěla právě v Evropě,“ dodává.

Juraj Podracký: Konečně máme srozumitelný use case pro AI

Vyplatí se investice do umělé inteligence? A co lze očekávat od dalšího vývoje? Na tyto otázky odpovídal investor a spoluzakladatel fondu Metatron Capital Juraj Podracký. Ten upozornil na dvě zásadní novinky, kterými celý AI sektor prochází v posledních měsících.

„Pro mě je klíčové to, že konečně máme use case s praktickým dopadem. Kdybychom se o AI bavili ještě před dvěma lety, bylo by to o velkých očekáváních, ale praktické využití pro průmyslová odvětví neexistovalo. S tím, co umožnil na konci roku Claude Code, ale konečně máme praktický příklad. Programátoři na celém světě tento model využívají a část z nich již jinak neprogramuje, což se postupně projeví v nákladech firem,“ říká Podracký.

Jako praktický důkaz pak nabízí růst „spotřeby“ tokenů, k němuž dochází v posledních měsících. „Na tom je vidět, že jazykové modely začaly masivněji využívat vedle běžných uživatelů také firmy. A budou to právě firmy, které dokážou investovat vyšší částky do nejpokročilejších modelů, což v důsledku obhájí dosavadní masivní investice do AI segmentu, které dosahují 800 miliard dolarů,“ připomíná investor.

Matematika je podle něj neúprosná: když průměrný programátor stojí firmu zhruba 5 000 dolarů měsíčně, firmě se vyplatí jej nahradit modelem, za který zaplatí tisíc či dva tisíce dolarů.

Podobný vývoj pak očekává v dalších sektorech. Ačkoli Metatron Capital v současnosti využívá umělou inteligenci zejména pro přípravu podkladů a rešerše, a nikoli pro vlastní činnost, může se to změnit. „Anthropic se zaměřil právě na finanční sektor a doporučuji to vyzkoušet. Tady je budoucnost, ve specializovaných modelech, které jsou efektivnější než ty široké,“ dodává Podracký.

Ivana Kočíková: Na vzestupu jsou podvody pomocí deepfakes

V éře rychle pokročilé AI zůstává jednou z klíčových otázek bezpečnost, konkrétně kybernetická bezpečnost. Podle Ivany Kočíkové z Aricomy důležitost kyberbezpečnosti neklesá, ale naopak roste. „Důvod je jednoduchý: stejně jako my využíváme AI doma, v inteligentních domácnostech, pro zábavu, ve vědě či zdravotnictví, útočníci se obdobně věnují vývoji a hledají nové způsoby, jak své útoky zdokonalit a zacílit. O to důležitější je věnovat se oblasti kybernetické bezpečnosti systematicky a posilovat obranu,“ říká.

Podle Kočíkové přitom dávno nejde o nějaké osamělé útočníky, kteří pracují na počítači ve sklepě u rodičů, ale jsou to organizované skupiny, které vyvíjejí sofistikované nástroje, a cílené kampaně směřující na konkrétní cíle.

„Dříve byl typický postup takový, že útočník hledal slabé místo v infrastruktuře softwarového řešení firmy či instituce, kterou chtěl napadnout. Dnes je výrazným trendem kombinace technických útoků se sociálním inženýrstvím. Se zapojením umělé inteligence se navíc rozvíjejí deepfake technologie, které umožňují vytvářet velmi přesvědčivé podvodné scénáře. Procento těchto útoků výrazně roste,“ připomíná Kočíková.

Podle ní přitom téměř dokonale funkční deepfake, jehož pomocí lze provést úspěšný útok, dneska stojí minimum prostředků a úsilí. „Z vlastní zkušenosti vím, že vytvoření přesvědčivého deepfake výstupu je dnes možné pomocí několika běžně dostupných nástrojů s náklady v řádu tisíců korun ročně.“ uvádí. Co se týče úspěšnosti, ačkoli se statistiky liší, průměrný úspěšný útok může vynést desítky milionů korun.

„Je důležité si uvědomit, že dnešní podvody jsou v podstatě dokonalé v porovnání se spamy, podle nichž jsme zdědili miliony od afrického prince. Pomocí AI totiž dochází k výraznému sociálnímu monitoringu, díky němuž jsou útoky mnohem personalizovanější a uvěřitelnější,“ uzavírá.