Co se v článku dozvíte:
Americký prezident Donald Trump se od začátku dubna snaží přimět všechny státy světa, aby výrazně proměnily své obchodní vztahy s USA. Vyhlásil plošná cla na veškeré zboží dovážené do Ameriky, k tomu ještě pro každou zemi přichystal dodatečná cla. Cíl? Vyvážit obchodní bilanci mezi USA a danou zemí. Účinnost cel odložil na poslední chvíli o 90 dní, tato lhůta přitom nyní uplynula. Jak je Trumpova politika úspěšná a co způsobila na světových trzích? Na to odpovídal hlavní analytik J&T Banky Milan Vaníček v další epizodě pořadu J&T BANKA Talks.
97 dní, které otřásly světem financí. Tak lze popsat období od 2. dubna do první poloviny července. Důvod? Nově nastavená obchodní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa, která vychází z myšlenky America First. Jejím hlavním nástrojem jsou plošná cla, která navíc americká vláda doplňuje o dodatečná cla, některá jsou zaměřena na konkrétní komodity, další pak na jednotlivé země nebo obchodní celky typu Evropské unie.
Těsně předtím, než cla pro jednotlivé země začala platit, je Donald Trump odložil o 90 dní. Tuto lhůtu přitom měly státy využít pro nabídku dohody, aby se clům vyhnuly. Jak to dopadlo?
„USA se povedlo uzavřít několik významných dohod, například s Velkou Británií. Nicméně právě s touto zemí mají Spojené státy kladnou obchodní bilanci, takže zatímco pro Británii a celý svět byla tato dohoda určitě důležitá, pro samotné USA tolik ne,“ myslí si hlavní analytik J&T Banky Milan Vaníček. „Určitě velmi důležitá byla jakási ‚mezidohoda‘ s Čínou. Nejde o finální dohodu, ale o částečná ujednání. Podstatná pak byla také dohoda s Vietnamem, která právě narovnává obchodní bilanci této země s USA a která by mohla naznačovat, jak budou vypadat dohody mezi USA a dalšími státy. Může jít o určitý precedens, který ukazuje, že s USA se lze dohodnout, ale také za jakou cenu,“ dodal Vaníček v další epizodě J&T BANKA Talks.
Problém pro Evropu i trhy
Na několik dohod pak Donald Trump tlačí čím dál intenzivněji, k těm patří zejména dohoda s Evropskou unií, s níž má USA zápornou obchodní bilanci, alespoň co se týče směny zboží. Před pár dny tak Trump vyhlásil, že na zboží z EU uvalí dodatečná cla ve výši 30 procent, což například německý kancléř Christian Merz označil za mimořádně problematické pro německou ekonomiku. Akcie evropských firem kvůli tomu otevřely týden poklesem.
Právě propad zejména akciových trhů byl jednou z očekávaných reakcí na Trumpovy obchodní války. Ale platilo to zejména v jarní části nové situace v globálním obchodu.
„Tehdy byly indexy na svých maximech, ale po těch prohlášeních propadly o dvacet až pětadvacet procent. Nejvíc byly zasaženy technologické tituly včetně Nvidie, která propadla až o 45 procent v průběhu dubna. Jakmile došlo k uzavření té dohody s Čínou, postupně se začala vracet k růstu,“ připomíná Vaníček. „Vidíme, že se svět umí domluvit a trhy i jednotlivé tituly na to reagují pozitivně,“ dodává hlavní analytik J&T Banky.
Na které sektory dopadla obchodní válka Donalda Trumpa nejvíc a jak se mohou akcie vyvíjet v nadcházejícím období? Jaký další vývoj lze očekávat v nejistém světě populistické politiky? Dozvíte se v nové epizodě pořadu J&T BANKA Talks, jejímž hostem byl hlavní analytik Milan Vaníček.