Mezigenerační předávání a nástupnictví – dva pojmy, které stále častěji rezonují médii i společností. Česká ekonomická elita se totiž právě teď zabývá otázkou, jak nejlépe předat vybudované bohatství další generaci tak, aby byla zajištěna jeho kontinuita a „pod tíhou“ majetku se rodina nerozpadla. J&T Family Office Report sleduje trendy v předávání majetku už od roku 2018.
„Zatímco v roce 2018, kdy jsme realizovali první průzkum o stavu mezigeneračního předávání v Česku, byli naši úspěšní na úplném začátku celého procesu, dnes hlásí, že mají jasno. Tedy zdánlivě. Vědí sice co, komu a za jakých podmínek předají, ale v otázce instrumentů předání existuje stále příliš mnoho mýtů, se kterými se bohužel neperou jen ti, kteří chtějí předat, ale i odborníci, kteří mají předání pomoci vyřešit,“ popisuje zjištění Helena Svárovská, ředitelka J&T Family Office.
Letošní, v pořadí již čtvrtý ročník reportu se zaměřil na to, s kým úspěšní otázku nástupnictví řeší a jaké nástroje pro něj volí. Jejich pohled pak obohatil přístup specialistů a obecné populace, která také stále intenzivněji toto téma začíná řešit.
Padesátka jako spouštěč
Druhá světová válka, znárodňování a dlouhé období socialismu dalo zaniknout všem rodinným podnikům a živnostem, které u nás za první republiky vyrostly a měly potenciál stát se impérii s dopadem na budoucí generace. S dlouhodobou správou majetku, respektive jeho předáváním, tak jako společnost nemáme zkušenost. Chybí nám rituály a know-how.
A možná právě proto je předávání hlavním tématem posledních let. Zvýšený zájem Čechů o předávání deklaruje polovina oslovených odborníků z řad notářů, advokátů či family office specialistů. Tento fakt lze pravděpodobně přisuzovat nejen narůstající finanční gramotnosti, ale zřejmě také snaze novodobé generace podnikatelů ustupovat z aktivního pracovního života a pouštět ke slovu jejich děti. „I proto by se podle specialistů měla otázka předávání stát součástí veřejné debaty – může mít totiž zásadní dopad jak na soudržnost českých rodin, tak na další rozvoj sektoru rodinných firem,“ říká Helena Svárovská.
Problematika předávání není totiž ani tak otázkou hodnoty majetku jako otázkou věku. Nejčastěji o něm začínají přemýšlet lidé ve věku kolem padesáti let. Ti o deset let starší pak přecházejí od plánů k činům. Jen ve skupině majetných respondentů se od roku 2018 ztrojnásobil počet těch, kteří řeší předávání svého majetku do té míry, že už vědí, jak bude předávání jejich jmění probíhat. Mnohem intenzivněji pak otázku předávání řeší ti, jejichž potomek by se nezvládl po jejich smrti o sebe postarat sám.
Více hrozby než pozitivní příklady
Zásadní změny v životě jednotlivce a jeho okolí jsou typickým důvodem, proč se Češi na specialisty ohledně předávání majetku obrací. Nejčastějším impulsem je pak úmrtí v rodině, zhoršující se vlastní zdraví nebo černé scénáře z okolí, kdy neřešené předávání poškodilo firmu nebo vztahy v rodině.
„Oba aspekty jsme v minulosti už zmiňovali několikrát, ale svou závažností měly opravdu významný dopad na chování české podnikatelské elity, a proto je zopakuji znovu. Budíčkem pro české podnikatele byla tragická smrt Petra Kellnera, která mnohé donutila zamyslet se nad tím, co by se stalo s jejich rodinou a firmou, a nastartovala tak proces přemýšlení o budoucnosti. Celospolečenským zdviženým prstem pak byla koronavirová pandemie, jejíž důsledky dopadly na nejednu rodinu a firmu,“ uvádí příklady Svárovská.
Větší počet potomků nebo složitá rodinná situace jsou dalším důvodem, proč se lidé o předávání aktivně zajímají. Typicky jde o lidi, kteří se rozvádějí nebo naopak chystají sňatek s novým partnerem. Silným impulsem jsou však také situace, kdy rodiče nemohou počítat s tím, že by se děti o sebe samy postaraly. Sem mohou patřit jak děti, které lze označit za „rozmazlené“, tak i ty s vážným zdravotním handicapem.
S dětmi souvisí i další motivace, proč se první generace podnikatelů při předávání obrací na specialisty. Týká se to situace, kdy potomci neprojevují zájem o podnikání a zachování kontinuity rodinného byznysu.
Výrazně více řeší předání majetku také ti, kteří popisují svůj majetek jako složitý. Tento přístup je shodný jak u obecné populace, tak u movitých, rozdíl je tedy jen ve velikosti převáděného majetku.
Zanedbané předání může poškodit rodinné vztahy
Pro starší i mladší českou generaci není proces předávání lehkým krokem, jelikož se týká pomíjivosti lidského života. Neochota přiznat si vlastní smrtelnost je hlavním důvodem, proč je předávání odkládáno. Navíc je v jeho průběhu potřeba otevřít citlivá témata, která mohou vyvolat spory nejen v rodině, ale také mezi společníky. Nicméně celoživotně budovaný podnik a léta střádaný majetek se v případě nedořešeného či nenaplánovaného odkazu budou potýkat se zásadními problémy.
„Nejčastěji jde o majetkové spory mezi jednotlivými dědici. I když ještě za života zakladatele dokáže rodina spolupracovat, tak v momentě, kdy dochází na lámání chleba, jde rodinné blaho stranou. Myslet si, že se po mé smrti pozůstalí dohodnou, je velmi naivní,“ upozorňuje Helena Svárovská a dodává: „Bohužel mnoho zakladatelů má za to, že proces předávání majetku je procesně a právně komplikovaný a nákladný. Velmi často se tak odborné radě vyhýbají a předávání odkládají, přestože takový krok může mít velmi negativní následky pro rodinu i podnikání.“
Fámy, kam se podíváš
Možná kvůli již zmíněné absenci rituálů a know-how je oblast předávání a dědictví opředena mnoha mýty a nepřesnostmi, které kolují společností, a to nejen tou laickou, ale i odbornou. Češi tak v oblasti předávání potřebují osvětu.
Nejde pouze o omyly technického rázu, jakými jsou například zpochybnitelná závěť či vynechání nepominutelných dědiců. Velmi často se lidé obávají nákladů spojených s celým procesem předávání, ztráty vlivu nad majetkem, případně ochladnutí vztahů ze strany dětí, na které by majetek převedli. K našemu překvapení je nejčastěji uváděným strašákem dědická daň, a to i přesto, že majetek a příjmy, které fyzická nebo právnická osoba získá děděním, jsou od roku 2014 řazeny mezi bezúplatné příjmy, jež jsou osvobozeny od daně podle zákona o dani z příjmů.
Dalším z omylů, se kterým se pak odborníci setkávají, je, že na předávání je vždy dost času. Lidé také často předání majetku neřeší s rodinou a ta je pak nemile překvapena. Osoby s dětmi z vícero vztahů si velmi často neuvědomují, jak komplikované může v takové situaci dědické řízení být.